Ekologie v outdooru: nekonečné hledání rovnováhy

Ekologie v outdooru: nekonečné hledání rovnováhy

Témata ekologie, udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí jsou skloňována stále častěji také v outdoorovém průmyslu. Planetu máme jen jednu, proto nejen vlády, ale i sami výrobci hledají způsoby, jak ekologický dopad produkce minimalizovat. Pojďme se problematice ekologie a outdoorového průmyslu podívat na zoubek.

Už zhruba od poloviny 20. století je lidská činnost spojována s rozsáhlými ničivými vlivy na ekosystém naší planety. Všichni jsme slyšeli o skleníkovém efektu, tání ledovců, globálním oteplování apod. No a co s tím má společného tvoje nová nepromokavá bunda?

RYCHLÁ MÓDA

Mezi pětici průmyslových odvětví, která nejvíc znečišťují životní prostředí, se řadí výroba oděvů. Na vině je takzvaná fast fashion (čili rychlá móda), výroba outdoorových oděvů samozřejmě tvoří pouhý zlomek celého oděvního průmyslu. Negativní dopady na prostředí provázejí celý životní cyklus produktů: od pěstování surovin přes výrobu a barvení látek, dopravu surovin a výrobků, po produkci odpadu (kolik tun oblečení skončí ročně na skládkách po celém světě?).

I když je oblečení vyrobené z přírodních materiálů, které patří k obnovitelným zdrojům a jsou lépe biologicky rozložitelné, např. z bavlny či vlny, stále za sebou nechává ekologickou stopu. Chov ovcí na vlnu či skotu pro získávání kůže pro obuvnický průmysl má za následek odlesňování a erozi půdy. Rostliny bavlníku jsou velmi náchylné, a proto se při jejich pěstování používá velké množství toxických postřiků pesticidů a fungicidů, které zamořují půdu na dlouhá léta a pronikají do vodních zdrojů. Produkce bavlny je navíc velmi náročná na vodu – pro výrobu jednoho bavlněného trička se spotřebuje kolem 2 500 litrů vody!

Ještě horší dopad mají syntetická vlákna – např. polyester či nylon, při jejichž produkci jako vedlejšího produktu při zpracování ropy se spotřebovává velké množství vody, uvolňují se nebezpečné skleníkové plyny a nové poznatky také ukazují, že jsou zdrojem mikroplastů, které zamořují oceány. Ačkoli je možné umělá vlákna do jisté míry recyklovat, velká část jich skončí na skládce, což je kvůli jejich špatné biologické rozložitelnosti velký problém.

Samostatnou kapitolou je pak barvení, a to nejen textilu, ale také kůže, přesněji usně, z níž se vyrábí obuv. Při barvení se používají často toxické látky, jejichž zbytky se vyplavují a znečišťují zdroje vody.

TOXICKÉ FLUOROKARBONY

Kamenem úrazu outdoorového oblečení z hlediska ekologie jsou však nepromokavé materiály. Většina voděodolného outdoorového vybavení v současnosti obsahuje PFC – tedy sloučeniny skupiny chemických látek zvaných fluorokarbony nebo také perfluorované sloučeniny. Najdeme je v bundách, kalhotách, botách, batozích, stanech či spacích pytlích, objevují se také v impregnačních prostředcích a můžou být součástí vodoodpudivé úpravy DWR (durable water repelent – trvanlivé odpuzování vody).

Fluorkarbony vynikají chemickou stálostí, odpuzují vodu i olej. To jsou zároveň vlastnosti, které je činí tak nebezpečnými pro životní prostředí i pro člověka. Rozkládají se jen velmi pomalu a v přírodě zůstávají i několik set let. Některé z fluorkarbonů jsou navíc toxické, pronikají do vody, půdy a hromadí se v živých organismech včetně lidského těla. Vědecké výzkumy prokázaly, že jsou příčinou poškození imunitního systému u dětí, vedou ke vzniku rakoviny nebo neplodnosti, spojovány bývají také s poškozením jater, nepříznivým vlivem na vývoj plodu během těhotenství a také jsou považovány za endokrinní disruptory (látky narušující správnou funkci hormonů). Tyto nežádoucí účinky byly prokázány zejména u fluorokarbonů PFOA a PFOS (perfluoroktanová kyselina a perfluoroktansulfonan), ani ostatní sloučeniny této skupiny však nemohou být označeny za zcela bezpečné. Proto bylo používání sloučenin PFC zakázáno v mnoha zemích, zákaz schválený před třemi lety ve většině států EU měl platit od roku 2020, jejich technologické nahrazení ve výrobě se ovšem zatím daří jen pomalu. V řadě rozvojových zemí (včetně Číny, Indie, Ruska) se fluorokarbony dál běžně používají.

Hodně diskutované bylo v souvislosti se zákazem používání toxických fluorokarbonů téma membrány Gore-Tex. Ta je sama o sobě vyrobena z teflonu (PTFE neboli polytetrafluorethylen), který patří mezi fluorované polymery. Díky svým unikátním vlastnostem – má extrémně vysokou teplotu tání (327 °C), je nerozpustný ve vodě a biologicky nerozložitelný – získal věhlas nejen v podobě nepřilnavé vrstvy na kuchyňských pánvích, ale například také ve zdravotnictví či právě ve výrobě nepromokavých textilií. Membránu Gore-Tex tvoří tenoučká vrstva teflonu s mikropóry, které jsou tak velké, že propustí ven vlhkost v podobě vodní páry (pot), ale zároveň tak malé, že brání proniknutí kapek vody dovnitř. Tato vrstva je nalaminovaná na svrchní tkaninu. Problematická tedy není sama membrána Gore-Tex z teflonu, ale vodoodpudivá úprava (DWR) svrchního materiálu, která brání látce nasáknout vodu.

V roce 2017 si firma Gore-Tex dala za dlouhodobý cíl eliminovat škodlivé fluorokarbony ze svých výrobků nejpozději do roku 2023. Nyní probíhá intenzivní výzkum a testování prototypů nových membrán, zajistit srovnatelné vlastnosti materiálů bez použití fluorokarbonů se ovšem jeví jako velká výzva. Částečný úspěch slaví Gore-Tex alespoň s DWR technologií bez fluorokarbonů, její podíl ve výrobě činil v roce 2018 50 % a bude se dál navyšovat.

Boty Salomon Granitik GTX W používají značkovou membránu GORE-TEX.

TRANSPORT PŘES PŮL SVĚTA

Dopad výroby na životní prostředí má také globalizovaná ekonomika. Každý stupeň od pěstování či výroby materiálu přes jeho zpracování po prodej finálního výrobku se odehrává často v jiné zemi, mnohdy i na jiném kontinentu. Každé zboží dopravené přes půl zeměkoule tak za sebou nechává uhlíkovou stopu a často také smutný otazník nad tristními pracovními podmínkami v zemích třetího světa, které bývají označovány za novodobé formy otroctví.

recyklovaný X recyklovatelný

Recyklovaný materiál pochází ze surovin vzniklých recyklací odpadu.

Recyklovatelný materiál je vyrobený tak, aby se po dosloužení dal recyklovat.

SMĚR ZELENÁ, CO DĚLAJÍ PRO EKOLOGII FIRMY?

To, že výroba čehokoliv jednoznačně ovlivňuje naše životní prostředí, je fakt. Vědecké studie zkoumaly a stále zkoumají důsledky vyrobených vodoodpudivých sloučenin, měří úbytky ledovců a oteplování atmosféry Země. Co se zdaleka změřit nedá a je zcela individuální, je to, co dělají pro ekologii samotné firmy vyrábějící outdoorové oblečení a vybavení. Na téma ekologie jsme se zeptali Milana Jurky, zakladatele české značky Sensor. „První bod je ten, že ať jde o jídlo, nebo oblečení, tak to musíš nějak vyrobit. Jakákoliv výroba i toho nejčistšího jídla nebo oblečení je zásah do přírody, ať to uděláš líp, nebo hůř. Jediná věc, kterou můžeš udělat, je minimalizovat dopad výroby. A to je potřeba si říct, že neexistuje výroba oblečení, která něčemu prospěje.“ Je si také vědom, že merino jako přírodní materiál má své specifické dopady. „Není to tak, že ovce, které žijí ve volné přírodě, jednou za čas přijdou, shodí kožich, ty ho sebereš a něco z něj uděláš. Tak to prostě není. Se zvyšující se poptávkou se samozřejmě zvyšují počty ovcí, které pak likvidují krajinu a tvoří monokultury. Takže i chov ovcí je vždycky o míře. Ale to platí i pro syntetiku. Plasty zde evidentně jsou a budou, a tak můžeš používat materiály, které už byly jednou vytvořené, tak nebo tak se jich nezbavíš nebo se jich budeš zbavovat stovky let. Proto je lepší je znova použít namísto toho, aby skončily na skládce. Zpracováváme vlnu, ale i kombinace vlny a syntetiky. V roce 2021 by měla být naše veškerá syntetická vlákna vyráběna z recyklovaného odpadu. Nyní máme více než půlku řad oblečení vytvořenou z recyklovaných materiálů.“

PŮVOD MATERIÁLU A MÍSTO VÝROBY

Zásadní podle Jurky není jen poměr množství vyrobeného a recyklovaného materiálu, ale i jeho zdroj. „Materiál kupujeme ve formě vlákna a spolehnout se na certifikace z Asie nejde – řeknou ti, jakoukoliv pravdu chceš slyšet, a proto je dobré mít za původem materiálu nějakou autoritu, jako jsou například velcí výrobci vláken. Ať už to jsou DuPond nebo Bayer, nemůžou si dovolit tyhle standardy nedodržet.“ A zdůrazňuje, že i přes zpřísňování norem výroby jsou, především v zemích třetího světa, barvírny příze a vláken největším znečišťovatelem životního prostředí. „Kdo viděl textilní výrobu v Číně, musí mu být jasný, že se tam nedodržuje vůbec nic, a nikoho to ani nezajímá. Tam to fakt není téma. Tady si to všechno ohlídáš, aby měli lidi svou práci férově zaplacenou, aby celý řetězec proběhl tak, jak si myslíš, že probíhá. Kdežto do Číny pošleš objednávku a pak ti něco přijde. Ale jak to vzniklo, to je hodně diskutabilní.“ Otázku uhlíkové stopy Sensor moc nemusí řešit, protože výroba jeho úpletů a oblečení je z 95 % držena na území ČR.

Sensor ale není zdaleka jedinou značkou, která si drží výrobu na území Evropy. Většinou se jedná o tradiční značky výroby obuvi – Lowa (výroba v Německu a na Slovensku), Aku (Itálie) nebo horolezeckého vybavení (CT, C.A.M.P.). Španělská Ternua je velice aktivní a inovativní v recyklaci materiálů, ze kterých vyrábí vlastní úplety a oblečení. Jakým způsobem se získává peří pro plnění spacáků a bund objasňuje Ondřej Vacek z českého Patizonu. „S peřím je to jednoduché. Peří dosahuje nejvyšší kvality až v dospělosti ptáka (standardně to bývá minimálně dva roky). Peří je tedy vlastně tak trochu vedlejším produktem, neboť pták se „spotřebuje celý“. V podstatě jde o klasický udržitelný rozvoj, neboť do té doby se husy a kachny samozřejmě páří a mají mladé. Patizon a většina světových značek navíc využívá peří s certifikátem RDS (Responsible Down Standard), který zajišťuje a stvrzuje, že bylo peří získáno etickým a odpovědným způsobem. Tedy – nikdy není trháno zaživa (live-plucking), husy ani kachny nepodstupují nucené dokrmování (force feeding), ptáci dožívají minimálně dva roky v etických a respektujících podmínkách (volné výběhy, žádný klecový chov). Celý certifikační proces je provozovaný externí samostatnou a nezávislou entitou a kontroluje celý dodavatelský řetězec od farem až po výrobce.

Tři řady spacáků PATIZON.

VIZE DO BUDOUCNA

Vize Milana Jurky k udržitelnější výrobě jsou i investice do ostrovního systému výroby elektrické energie, kterou by sami spotřebovávali, nebo do novějších a efektivnějších technologií výroby a naši diskusi uzavírá: „Stejně si myslím, že musí vznikat větší tlak na recyklaci i přírodních materiálů. Nutně nepotřebuješ více ovcí na to, abys mohl vyrábět. Je srandovní, že kelímek od jogurtu recykluješ, ale vlněné tričko ne. Proto si myslím, že by obchody měly fungovat i trochu jako sběrny, protože jsou schopny kvalifikovaně třídit – možností třídění je tam daleko víc než u plastu, a zvláště bundy, ty musí být recyklovány ve speciálním režimu.“

O recyklaci nejen svých GORE-TEXových bund se již snaží Šumperský Tilak, který na konci dubna 2020 spustil projekt Druhá šance. Ve spolupráci s nadací Armáda spásy a nadačním fondem Bez‑domova Tilak daruje, byť opotřebované, ale funkční, goretexové bundy terénním pracovníkům nebo lidem, kteří by si je nejspíše nikdy nemohli dovolit pořídit. Pavel Habětín, zakladatel značky Warmpeace, má k ekologii ve výrobě jejich produktů tento názor: „Pokud je k dispozici jakékoli k přírodě šetrné řešení pro naše výrobky, neváháme jej použít, ale jen v případě, že se tím nezmění žádný z důležitých parametrů produktu. Příkladem je vodoodpudivá úprava PFC free na všech našich nylonech. Zvolili jsme ji hned, jakmile jsme si ověřili, že dokáže plně nahradit tradiční fluorcarbon. Ekologická řešení za každou cenu však nepovažujeme za užitečná. S takovým přístupem by totiž bylo nejekologičtější nic nevyrábět, nic nekupovat, nikam nejezdit… Jo, a pivo ve Warmpeace pijeme zásadně ze skla, nikdy z plastu a brčkem už vůbec ne.“

Máš oblečení Bergans?

 „V Bergans chceme zajistit, že naše produkty vám přinášejí roky radosti a spokojenosti. Proto náš opravářský tým s radostí plní svou důležitou část, která je skvělá pro vás i pro životní prostředí.“ Stojí na stránkách norského výrobce oblečení a outdoorového vybavení. Více informací o možnostech opravy značky Bergans najdete na www.bergans.com.

Bergans Re_sew project
Bergans Re_sew project

DALŠÍ EKOLOGICKÉ MOŽNOSTI A ODPUSTKY

Zajímavá jsou i ekonomická opatření. Jedním z nich je lepší plánování a pečlivé sledování předobjednávek. To znamená vyrobit pouze tolik, kolik se prodá za standardních obchodních podmínek. V podstatě se jedná o redukci nadprodukce a eliminaci drastických výprodejů i čištění skladů. Netradiční je i přístup některých oděvních značek, které vyrobí prototypy či vzorky, které vystaví na svých stránkách, a teprve po objednání a zaplacení zákazníkem produkt zadají do výroby.

Kam zařadit sázení stromů za každý batoh, bundu nebo svazek lana? Jak pomůže zasazený strom lokalitě, kde se těží ropa, potřebná pro výrobu polyamidu? Zvláště, když se strom zasadí na druhé straně planety. Není to pouze „odpustek“ za to, že pro tyto výrobky je třeba těžit a zpracovávat ropu?

Kromě ekologie je moderní, alespoň u některých značek, i sociální přístup k zaměstnancům, a to napříč celou firmou. Jedním z takových programů je i certifikát bluesign®. Systém bluesign® vznikl na základě praktických zkušeností vycházejících ze snahy vyvinout textilní výrobek s co nejmenším dopadem na životní prostředí a odpovědné využívání lidských zdrojů.

Bluesign
Bluesign

SVĚTOVÍ LÍDŘI

Velkými pionýry v oblasti ekologie a ekologického přístupu k výrobě v outdooru jsou značky Vaude, Ternua nebo Patagonie, ale i další. Tohle trio značek už dlouhodobě propaguje a uplatňuje inovativní přístupy v materiálech i ve výrobě. Co konkrétně nás zaujalo?

Vaude

Ekologie na jedničku. Snaha vyrábět zodpovědně a ekologicky. Tenhle režim německá značka drží už dlouho a vypadá to, že předběhla konkurenty, kteří s ekologií koketují až v poslední době. Co je tedy u nich nového a co nás zaujalo? Nejprve něco na zimu. Back Bowl Series neboli „EARN YOUR TURNS“ – ECOnscious Freetouring. Tak tahle kolekce je určena pro všechny lyžaře, kteří si chtějí užít svoje oblouky v prašanu opravdu férově. Střih pro lyžování ve volném terénu s pocitem svobody a vědomím, že je tato série vyrobena s PFC-free DWR technologií. Dále nás zaujala mikina, která je vyrobena kompletně ze dřeva. Takže jen doufáme, že vás během výpravy do lesa nenapadne kůrovec nebo si nezadřete třísku. Tahle značka toho má lidem, kterým není lhostejná naše planeta, dost co nabídnout.

Vaude: green shape
Vaude: green shape

Ternua

Ternua z kraje hrdých Basků má ve znaku velrybí ploutev a ve své produkci využívá recyklované materiály. Zajímavým příspěvkem do ekomozaiky této značky je kolekce NUTCYCLE. Jedná se o bavlněná trika a mikiny obsahující barvivo vyrobené ze skořápek ořechů, samozřejmě z baskických farem. Zaujala nás například i kombinéza pro závodní skialpinisty, která je vyrobena z 65 % z recyklovaného nylonu, který je získán z rybářských sítí, a zbytek z elastanu. Všichni jsou na síti. Ale nejvíc Ternua.

Ternua - recyklované rybářské sítě
Ternua – recyklované rybářské sítě

Patagonia

Patagonia má hned několik ekologických programů a projektů v rámci výroby outdoorového vybavení (např. bluesign®). Aktuálně nás však více zaujal projekt Patagonia Provisions. Zakladatel společnosti Yvon Chouinard uvedl na firemním webu tuto zajímavou ideu: „Současná pandemická situace mě přivedla na myšlenku, že pořizování drahého outdoorového vybavení nebo nákup letenky na druhou stranu zeměkoule za rybařením, lyžováním, lezením nebo surfováním může být už úplně mimo. Avšak potřeba jídla zůstává. Takže si myslím, že opravdová revoluce, kterou pravděpodobně zažijeme, je v zemědělství. I já bych byl rád její součástí. Takže je tady Patagonia, která se zaměřuje na regenerativní zemědělství z hlediska potravin, ale také z hlediska pěstování bavlny. A navíc. Zemědělství je nedoceněným a jedním z nejsilnějších nástrojů pro boj s klimatickými změnami.”

Další ekologické střípky

Aklima – vyvinula nový materiál FleeceWool.

AKU – úsilí této značce přineslo ovoce a AKU si odneslo ISPO AWARD za boty MINIMA, které jsou kompletně vyrobeny z recyklovaných materiálů a kůže je zpracovávána bez škodlivých chemických látek.

Aku Minima - award - recyklovaná bota - stélka
Aku Minima – award – recyklovaná bota – stélka

Alpina – představila na veletrhu ISPO 2020 vlněný páteřák.

Bergans – představil na veletrhu ISPO 2020 speciální program a vytvořil unikátní batoh podle konceptu „Collection of tomorrow“. Za vývoj materiálu Spinova, který je vyroben z papírové celulózy, získal cenu ISPO Award.

Buff – zavedl nový materiál MERINO FLEECE, který je šetrný k přírodě, ale navíc je vyroben z vlny vyprodukované v etických chovech tzv. mulesing free.

Icebreaker – představil na veletrhu ISPO 2020 triko Nature Dye 200 Oasis Long Sleeve Crewe. Jedná se o základní vrstvu, která je šetrná k přírodě a ke spotřebě vody, a kromě toho samozřejmě funguje jako jiná Merino trika – nesmrdí a hřejí i mokrá. Toto triko ještě navíc chrání i proti větru. Takže? Je vyrobeno ze 100% přírodního Merina a obarvené je pouze rostlinnými barvivy. Jako motiv na triku je použitý motiv grónského ledovce.

Icebreaker Nature Dye
Icebreaker Nature Dye

Light my fire – od roku 2019 používá bioplasty (BioBased Plastics) s certifikovaných zdrojů, např. cukrovou třtinu – zpracování celé rostliny, geneticky neupravenou kukuřici pěstovanou v EU, dřevěná vlákna apod.

Primaloft – pravděpodobně jednička v izolačních materiálech představila materiál PrimaLoft® Bio™. Vlákna PrimaLoft® Bio™ se na skládkách a v oceánech velmi rychle rozkládají, protože jsou „optimalizovány“ tak, aby více chutnaly přirozeně se vyskytujícím mikrobům ve specifických prostředích. Tyto mikroby umožňují syntetické izolaci a tkaninám návrat k přírodním prvkům: vodě, CO2, metanu, biomase a humusu – běžné, přirozené složce půdy.

Pomoca – švýcarský výrobce stoupacích pásů pro milovníky skialpu a skitouringu letos přešel na impregnování pásů bez použití sloučeniny PFC, což je jedna z věcí, kterou se pro ekologii snaží dělat. Společně s projektem Skinalp dávají odpadu z výroby pásů druhý život (upcycling). Skinalp zbytky využívá pro výrobu stylových pásků, peněženek, klíčenek a dokonce i tašek. Skinalp zaujal i porotu ISPO Brandnew 2020.

Výrobce skialpových pásů Pomoca využívá mohér z certifikovaných chovů koz.Výrobce skialpových pásů Pomoca využívá mohér z certifikovaných chovů koz.
Výrobce skialpových pásů Pomoca využívá mohér z certifikovaných chovů koz.

JAK TO DĚLAJÍ NĚKTERÉ ČESKÉ OUTDOOROVÉ ZNAČKY?

Sir Joseph, Honza Mikula

Ekologii a udržitelnost hlídáme ve všech částech výrobního procesu. Není to jen třídění a recyklace odpadu či optimalizace výroby kvůli snížení spotřeby energií. Sir Joseph používá výhradně přírodní a tedy 100% odbouratelné izolační materiály – husí peří a ovčí vlnu. Další aktivita – roztržený rukáv vám opravíme, takže nemusíte kupovat novou bundu.

Singing Rock, Jan Zámečník

Jakožto výrobce lezeckého vybavení nese Singing Rock odpovědnost uchovat planetu zelenou a zachovat její bohatství pro další generace.  Je hrdým členem asociace EOCA (European Outdoor Conservation Association), která finančně podporuje různorodé projekty na obnovu a udržení přírodních krás. Singing Rock se aktivně zapojuje do údržby skalních oblastí, nejen obnovou jištění, ale i úklidem ve skalách.

Direct Alpine, Jan Rosina

K trvalé udržitelnosti předně přispívá dlouhá životnost našich produktů. Nabízíme doživotní pozáruční servis (záruční servis je samozřejmostí). Každou sezónou navyšujeme množství použitých recyklovaných a recyklovatelných materiálů (k sezóně zima 2020 o 35 %). Každá vystavená faktura je na recyklovaném papíře. V lezecké kolekci používáme BIO bavlnu.

Pinguin, Lukáš Soumar

Pro interní použití využíváme už jednou potištěný papír. Třídění odpadu systémem EKO KOM. Obaly používáme téměř donekonečna – recyklujeme krabice. Jsme členem EOCA. Stánky na veletrzích a podobných akcích si stavíme sami a z materiálů, které opakovaně používáme. Poskytujeme pozáruční servis – opravujeme výrobky.

Warmpeace, Pavel Habětín

Šetrně k přírodě se chováme v profesním i osobním životě zcela automaticky a odjakživa, aniž bychom tím sledovali nějaký zelený marketing. Ten nám nejen nevyhovuje, ale působí směšně a nedůvěryhodně. Ekologický přístup spatřujeme zejména ve vytváření produktů, které uživateli vydrží sloužit desítky let, aniž by bylo třeba pořizovat vybavení nové a řešit problém likvidace vybavení starého.

Tilak, Roman Kamler

„Hardwarové“ záležitosti, jako je výměna oken ve fabrice, zateplení budov, rekonstrukce kotelny a přechod na úsporné kondenzační kotle, zrušení jímky a připojení na ČOV atd. Sociální audit dle standardu SMETA 6.1, který provedla švýcarská SGS Group ze Ženevy. Součástí auditu jsou i hodně přísné standardy ekologické, nakládání s odpady atd. Další část je pro mě osobně důležitější. Pro udržitelnost děláme především to, že naše věci vyrábíme tady v Šumperku. Dáváme práci našim lidem. Vyrábíme z prémiových materiálů, které mají velmi dlouhou životnost. A na naše věci poskytujeme v podstatě neomezený servis.

Yate, Roman Svoboda

Vyrábět z plastů tak, aby výrobky co nejvíc vydržely a ještě byly ekologické, to není jednoduchý úkol, ale pořád na něm pracujeme. Například pěnové karimatky – materiál lze recyklovat, ale nejde to úplně dobře a beze zbytku. Z pěny se dělá granulát, který lze znovu zpracovat. My zbytky znovu zpracováváme a děláme z nich terčovnice pro lukostřelbu.

V současné době nemáme ani tolik zbytků, abychom stihli vyrábět a uspokojili poptávku po terčovnicích. Samonafukovací karimatky – materiály jsou špatně recyklovatelné, protože se jedná o spojení více různých materiálů – hlavně polyesteru a polyuretanu. Plně recyklovatelné je nádobí z nerezu a hliníku.

Patizon, Ondra Vacek

Pro Patizon má tahle linie několik úrovní. Tou první je výroba co nejlepšího produktu s dlouhou životností. Tou druhou je využití přírodní materiálů tam, kde je to možné (naše peří s certifikací RDS a IDML), a pak materiálů s vysokou kvalitou, jejichž výroba zatěžuje planetu co nejméně (třeba Pertex Quantum s ekologicky šetrnou impregnací DWR C6). V neposlední řadě je to také výroba doma v Česku a ne daleko v zahraničí. Tak jako tak, jako mladá firma se díváme hodně dopředu a chystáme v tomhle ohledu několik hodně zajímavých novinek!

CO MŮŽE PRO EKOLOGII UDĚLAT KAŽDÝ Z NÁS?

Nechejme naše outdoorové vybavení opravovat (podrážet boty a lezečky, vyměňovat zipy či zašívat díry nebo vypáraná místa na oblečení, impregnovat apod.). Starejme se o něj, aby nám déle vydrželo. Nakupujme kvalitní značky a výrobky. Nabídněme starší kousky v bazaru, aby vybavení ještě mohlo sloužit. Vyhazujme vyřazené vybavení tam, kam patří. Podporujme vybavení vyrobené z přírodních materiálů nebo alespoň vyrobené v regionu. A taky, když to jde, cestujme hromadnou dopravou, na kole nebo využívejme co nejvíce spolujízdu.

Vím, že téma ekologie a ochrany přírody je obsáhlejší než rozsah, který jsme dali tomuto článku. Doufám, že tě článek alespoň trochu obohatil a inspiroval ke zodpovědnějšímu rozhodování. Nakonec nejde o záchranu planety, ale nás samotných. Jakub Larysz, šéfredaktor Světa outdooru

Zkušenosti čtenářů

Tomtom

Jak to, že otázku uhlíkové stopy Sensor moc nemusí řešit, protože výroba jeho úpletů a oblečení je z 95 % držena na území ČR? To ovce s Merino vláknem ze Zélandu samy připlavou? A jak je tomu s ostatními materiály na technické, nejen outdoorové oblečení. Je fajn vyzdvihovat výrobu v ČR, ale buďte prosím v podávání informací úplní. Lamináty jsou z Asie, Nylony jako např. Pertex také (Japonsko nebo Čína v závislosti na typu), zipy a ostatní komponenty? Vše dovoz z dálného východu. Tyto informace se velmi často (a zřejmě rády) v podobných rozhovorech ztrácí, protože se už tolik nehodí.

Jakub Larysz
Tomtom:

Díky Tome za komentář a jsem rád, že článek podněcuje diskuzi.
Abych doplnil informaci v článku o Merinu a Sensoru, tak jsem požádal Milana Jurku ze Sensoru, aby reagoval na váš příspěvek. Zde jsou jeho odpovědi:

„1. Sensor se vždy snaží nakupovat v České republice nebo co nejblíže.
To se týká materiálu, nití, zipů atd. To se nám víceméně daří u všeho s výjimkou Merino vlny.

2. Toto platí pokud lze požadovaný komponent sehnat v odpovídající kvalitě.
Merino vlna není v České republice /Evropě produkovaná. Proto bohužel my stejně jako ostatní jsme nuceni dopravovat surovinu z druhé strany zeměkoule. Pokud by bylo možné sehnat Merino vlnu na spodní prádlo v České republice, okamžitě přecházíme na tuzemského dodavatele. Bohužel se to nestane a dokonce zde není ani přádelna, která by vyrobila vlákno v odpovídající kvalitě 🙁

3. Maximalizace České výroby má nejenom pozitivní eko přínos, ale i lidskopravní.
Právě tento aspekt je v Číně a Asii obecně hrubě pošlapán.“

A teď obecně k článku.
Motivací bylo ukázat čtenářům, že se věci z outdoorového průmyslu dají dělat lépe a šetrněji k životnímu prostředí. Neměli jsme ambici jít do každého detailu, protože jsme si vědomi, jak hluboké toto téma je. I proto ve druhém vydání časopisu chystáme pokračování EKO tématu se zaměřením na recyklované materiály. Dalším účelem bylo čtenáře donutit k zamyšlení nad tím co kupuje, protože je ten, kdo svou peněženkou určuje, kudy se daný průmysl bude ubírat.

Pokud zákazník bude vyžadovat místní a ekologicky vyrobené produkty a zároveň bude ochoten si připlatit za takové zboží, pak se nebudou muset dovážet zipy ani jiné komponenty.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: