HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Co je to výšková nemoc a jak jí předcházet?

Co je to výšková nemoc a jak jí předcházet?

  Nohy těžknou, hlava bolí, sotva vám dech stačí. Chodit ve vysokých nadmořských výškách je nejen nepříjemné, ale může být i životu nebezpečné. Pokud nemáte na dovolené dostatek času, můžete začít s aklimatizací i doma.

Co se děje v těle člověka při pobytu ve vyšší nadmořské výšce?

Pokud je lidský organismus vystaven hypoxii – což je stav, kdy je objem kyslíku ve vdechovaném vzduchu redukován prostředím, musí pro produkci stejného množství energie svádět zápas s méně dostupným kyslíkem. Tento zápas pak spouští řadu aktuálních reakcí lidského organismu a po určité době vyvolává trvalejší adaptační změny.

Okamžitou reakcí je zrychlení vegetativních funkcí, např. plicní hyperventilace, zvýšení tepové frekvence, zvýšení minutového srdečního objemu a další procesy.
Pokud hypoxie trvá déle, pak tento stav vyvolává celou řadu adaptačních procesů. Dochází ke stimulaci vylučování hormonu erytropoetin (EPO), zvýšené tvorbě hemoglobinu a červených krvinek, změnám buněčných funkcí a metabolismu. Dochází také ke stimulaci svalového myoglobinu, jenž podporuje transport kyslíku. Lze tak dosáhnout velmi výrazného zvýšení transportní kapacity krve.

Tyto adaptační změny přetrvávají i po skončení hypoxické stimulace (pokud byla aplikována dostatečnou dobu), což znamená, že lidské tělo a organismus si uvykl (do určité míry) na nestandardní prostředí a dokáže v tomto prostředí daleko komfortněji vegetovat.

Výskyt akutní horské nemoci a její příznaky

Stále populárnější vysokohorské výstupy jsou často provázeny zvýšeným výskytem onemocnění způsobeným špatnou adaptací na vysoké (3000 – 5300 m n.m.) či extrémní (nad 5300 m n.m.) nadmořské výšky.

Projevy nedostatečné aklimatizace jsou souhrnně označovány jako akutní horská nemoc – AHN  (Acute Mountain Sickness – AMS).

Vznik akutní horské nemoci (AHN) obvykle hrozí ve výškách od 3000 m n.m., u vnímavých jedinců již od nižších výšek. V některých případech se může jednat i o nejtěžší formy AHN – výškový otok plic a mozku, které mohou skončit i smrtí postiženého.

Ve výšce 3500 m n.m. onemocní některou z forem horské nemoci 50-75% osob, ve výšce 5000 m n.m. pak téměř všichni, pokud do této výšky vystoupají příliš rychle.

Nejčastěji se AHN vyskytuje ve výškách 3000-6000 m n.m.To znamená, že vysokohorská nemoc ohrožuje i návštěvníky evropských velehor! Jednotlivé projevy AHN nejsou izolované, ale většinou se jedná o spojené příznaky počátku onemocnění. Časné příznaky projevy lehké AHN bývají často zlehčovány, avšak mohou se rychle změnit ve varovné příznaky těžké formy AHN a postupně přejít do otoku plic nebo otoku mozku, případně se může jednat o kombinaci obou forem.

UniqaI při cestách do vysokých hor si můžete sjednat cestovní pojištění od pojišťovny UNIQA, které zahrnuje pojištění úrazu, odpovědnosti a pojištění zavazadel. UNIQA nabízí také cestovní pojištění, pojištění proti storno poplatkům a možnost připojištění zimních sportů.

Časné příznaky poruchy aklimatizace a tzv. lehká forma AHN

Příznaky lehké formy AHN, jako jsou bolesti hlavy, nevolnost, únava, nespavost, často ustupují po podání léků. U některých osob se mohou vyskytnout i otoky obličeje a končetin, dušnost při námaze a zvýšená tělesná teplota. Příznaky zpravidla vymizí během 24-48 hodin.

Příznaky jednotlivých fází AHN

Lehká forma AHN:

  • bolest hlavy
  • nevolnost
  • nechutenství
  • poruchy spánku
  • krátkodobé noční zástavy dýchání
  • nezvyklá ztráta výkonnosti, únava
  • zrychlení klidového tepu o více než 20%
  • podkožní otoky na okrajových částech těla
  • krvácení do sítnice

Varovné příznaky počínajícího výškového otoku

  • náhlý a rychlý pokles výkonnosti
  • trvalé a těžké bolesti hlavy
  • dušnost při námaze, noční dušnost
  • zrychlené dýchání
  • značně zrychlený tep
  • nespavost
  • těžká nevolnost až zvracení
  • suchý kašel
  • poruchy rovnováhy, závratě, pocit omámenosti
  • nejistota při chůzi
  • citlivost na světlo
  • pokles množství moče pod 0,5l/24h

Alarmující příznaky rozvinutého otoku plic nebo mozku, případně kombinace obojího

  • klidová dušnost
  • zrychlený tep
  • poruchy chování – iracionální chování
  • poruchy zraku
  • halucinace
  • těžké poruchy vědomí
  • ztuhlost šíje, obrna okohybných svalů – otok mozku
  • modré zbarvení kůže a sliznic jako příznak nedostatečného sycení krve kyslíkem – otok plic
  • těžký kašel
  • vykašlávání zpěněného hlenu
  • pálivý tlak za hrudní kostí – otok plic
  • slyšitelné zvuky při dýchání – otok plic

Vznik AHN není náhodný ani osudový, tedy nikdy subjektivně nezaviněný! Pokud se při pobytu ve výšce objeví příznaky AHN, jedná se vždy o poruchu aklimatizace!

Kromě tradiční formy aklimatizace v přirozeném prostředí vysoké nadmořské výšky je možno provádět aklimatizaci také prostřednictvím systémů, které dokáží simulovat vysokou nadmořskou výšku v prostředí domova, sportovního centra či kdekoli jinde.

Aklimatizace prováděná v simulovaném prostředí samozřejmě nenahrazuje klasickou aklimatizaci, která je obzvláště při výstupech do výšek nad 5300m n.m. nezbytná. Umožňuje však předcházet negativním stavům spojeným s pobytem ve vysoké nadmořské výšce, zkracuje dobu nezbytné aklimatizace a přispívá k bezproblémovému průběhu absolvované akce.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: