Díváme se zpět na naše „podpisy“ ve sněhu a nic nám nechybí. Vítáme odpočinek na dřevěných lavicích před chatou. Z romantické představy, že sem snad ani nepronikl turistický ruch, nás okamžitě vyvádějí zdejší ceny. Ale po našem velkém životním (nebo největším?) zážitku to nikterak neřešíme. Jsme v oblasti světoznámého střediska Zermatt ležícího v bezprostřední blízkosti italských hranic v dvojjazyčném kantonu Wallis na jihu Švýcarska ve výšce 1 616 m, na úpatí vrcholů zvučných jmen jako Matterhorn a Monte Rosa.
Kde se daří vínu, tam najde výborné podmínky i cykloturista: mírné klima, málo srážek, jemně zvlněný povrch, daleké výhledy a v neposlední řadě i sympatické vinné sklípky. Zvu vás na projížďku tímto poetickým krajem a předesílám, že kilometrů na kole neurazíme o mnoho víc, nežli doušků vína! Tak už to totiž ve Weinviertlu, „vinné čtvrti“ Dolního Rakouska chodí…
Přirozená pohostinnost obyvatel, sluneční paprsky na jižní straně Alp, romantické vesničky, ve kterých dodnes tvoří kostel a hospoda centrum, panenská alpská příroda – to je Lungau.
Ledovec Hintertux je využíván lyžaři po celý rok. Lanovka zde vede až do výšky 3250 m – nejsou to snad ideální předpoklady pro prašan? Ledovcový areál je vybaven 18 vleky a lanovkami s kapacitou 25 000 lyžařů za hodinu.
Hranice mezi Novohradskými horami a Novohradským podhůřím „líže“ severozápadní a severní úpatí Kraví hory. Není to nijak extra významný kopec. To ale neznamená, že by nebyl krásný. Co o něm vlastně víme?
Obec Skryje se v obecním znaku chlubí trilobitem. Není to náhoda, okolí je oblíbenou paleontologickou lokalitou. A celé Křivoklátsko je stále místem s velmi silnou atmosférou. Co vlastně táhlo královské hlavy pomazané i dnešní turisty do těchto míst?
Branické skály dnes chráněné zákonem coby přírodní památka jsou opuštěným lomem dnes už působící „přirozeným“ dojmem. A když už půjdete okolo blízký areál jehož některé části jsou staré až 350 let.
Horský masív vystupující jako přízrak z nížin, které jej obklopují. Na jihu úrodná Podunajská nížina, na západní, nehostinné straně nížina Záhorská, tvořená především písky vystupujícími často až na povrch, takže vytváří dojem pouště. Přestože místní kopce nedosahují velkých výšek (nejvyšší hora Záruby má „jen“ 768 m.n.m.), působí impozantně a mohutně.
Enžská cyklostezka je zajímavou obdobou Tauernské cyklostezky, na kterou nedaleko salcburského Bischofshofenu navazuje, a to směrem východním, stále podél Nízkých Taur. Je objevnou cestou říší, které vévodí divoké hory a nespoutaná voda. Podél Enže – jak se česky řece Enns říká – si vychutnáte atmosféru klidu a majestátnosti hor, stanete se součástí tohoto světa živlů.
Dráva je překrásnou řekou, pramenící na úpatí Dolomit v Jižním Tyrolsku na území dnešní Itálie nedaleko Dobiacca (německy Toblach) a ústící u Osijeku do Dunaje.