Články

Kopcovitá, ale turisticky vděčná a přitažlivá trasa nabízí cestu přes několik vrcholů, i do rázovitých vesnic orlického podhůří. Chybět nebudou ani výhledy a místa se zajímavou historií, možnosti odpočinku a občerstvení. Četné výškové rozdíly i trasu je možné zkrátit a do cílového místa dojet autobusem.

Krátká, nenáročná trasa nás vede nejen na potštejnský hrad, ale i po dalších zajímavostech městečka a jeho nejbližšího okolí. Cesta obcí a údolím Divoké Orlice je pohodlná, náročnější je jen výstup na hradní vrch.

Romantické putování překrásným údolím Divoké Orlice mezi Potštejnem a Liticemi nemůže vynechat nikdo, kdo chce poznat krásy Podorlicka, stejně jako návštěvu litického hradu. Trasa není příliš namáhavá, i když výstup pod vrchol Chlumu určitě zrychlí naši tepovou frekvenci. Budeme střídat silničky s polními cestami i s úzkými lesními pěšinami; za deštivého počasí mohou být některé úseky kluzké. Cestu je možné rozdělit a z Litic se vrátit vlakem do výchozího místa.

Město, malebně položené v údolí Zdobnice, proslavila především krása zdejších krajek. Nás bude zajímat nejen krajka a městské památky, ale i hezké okolí. Následující trasa nás vede k vyhlídkám jak na údolí Zdobnice a horská panoramata (za dobrého počasí lze spatřit i Krkonoše), tak na litický hrad s okolními kamenolomy v údolí Divoké Orlice.

Pohodlná vycházková trasa nás seznámí se Žamberkem a bleskosvodem P. Diviše, navíc nás provede hezkými partiemi údolí Divoké Orlice.

Vemi pěkná, členitá trasa vede podhůřím Orlických hor. Navštívíme zajímavé kulturní památky i odlehlé přírodní partie. Značná část cesty vede lesem. Stoupání nás čeká především v úvodní části, na hrad Lanšperk a k Horákově kapli, není však nijak náročné. Z řady míst se otvírají daleké výhledy. V pozdním létě a na podzim si na své přijdou i houbaři.

Betonová hranice se říkalo mohutné soustavě opevnění, budované jako hráz německému fašismu ve druhé polovině 30. let 20. stol. Jedno z největších seskupení pevnostních objektů najdeme v okolí Mladkova.

Suchý vrch (995 m) je nejen nejvyšším bodem Bukovohorské hornatiny, ale i oblasti našeho průvodce. Následující výlet je nejméně náročnou variantou výstupu od Jablonného – byť při něm zdoláme převýšení 570 m.

Půvabná zákoutí v údolích Čenkovičky a Černovického potoka nám vyváží to, že následující putování s výstupem na Suchý vrch je o něco náročnější než výšlap předchozí. Získáme při něm ucelenější představu o charakteru Bukovohorské hornatiny i tím, že navštívíme její dva nejvyšší vrcholy (a tím i nejvyšší místa našeho průvodce). Obtížnější je výstup z Čenkovic na Bukovou horu.

Pestrá, členitá a poměrně náročná trasa je určená především zkušenějším a fyzicky zdatnějším turistům. Čekají nás četná stoupání a klesání (nejvíc zabrat nám asi dá výstup na Třebovské stěny), ale i romantická údolí, daleké výhledy, zajímavé kulturní památky i hluboké lesy.