Články

Podle pověsti již ve 12. stol. stála na staré Solné stezce u přechodu přes hraniční potok Polava hospoda, později tu pracoval hamr, nazývaný Weypert (původní majitel se jmenoval Wicberth), postupně tu vznikla osada hutníků a horníků. V r. 1617 se Vejprty staly svobodným horním městem, které se v novějších dobách proslavilo puškařstvím. Z pohraničního města se vydáme malebnou krajinou do romantického údolí Černé vody, dále vzhůru k neméně zajímavému městečku Kovářská, které za svůj název vděčí pro změnu rozvinutému řemeslu kovářskému…

To, že v Perštejnu, objevíme hotel nazvaný Meran, není náhoda – obec, malebně schoulená v horském údolí u Hučivého a Malodolského potoka, vyhledávaná turisty i hosty z nedalekých lázeňských center, se svěžím klimatem, bývala často srovnávána právě s italským Meranem. Vydejme se tedy z Perštejna do hor – čeká nás pěkná krajina, supervýhledy i výstup, který nám dá pořádně zabrat.

K nejpůsobivějším lokalitám nad levým břehem Ohře patří přírodní park Stráž, vyhlášený v r. 1979 na ploše 17 km2. Vyskytují se tady četné chráněné stromy a zajímaví plazi. Projdeme půvabnými kouty – z údolí Pekelského potoka vystoupáme za pěknou vyhlídkou a zdoláme i vrch Nebesa se zříceninou hradu Himlštejna.

Krásná, romantická je krajina krušnohorského podhůří v okolí Stráže nad Ohří, bohužel přizdobená poněkud smutnými „pomníky“ v podobě zpustošených kulturních památek. Budeme muset zapojit fantazii, abychom si dokázali představit např. majestátní Horní Hrad – Haunštejn – v plné kráse, v jaké se nacházel ještě po 2. světové válce, dřív než padl za obět nezájmu a vandalství. Nádherná příroda a skvělé výhledy nám však všechno vynahradí. V první části trasy budeme většinou stoupat, ve střední to s námi „půjde z kopce“, zatímco v závěru si vychutnáme pohodlnou cestu údolím Ohře. Jídlo a pití si tentokrát brát s sebou nemusíme, na trase nás čeká několik restaurací.

Malebné město Klášterec nad Ohří se slavnou tradicí výroby porcelánu, půvabná zákoutí při řece Ohři i dvě romantické hradní zříceniny – to je lákavá nabídka výletu, který můžeme rozdělit i do dvou částí. Okružní naučná stezka, po jejíž trase částečně putování vedeme, v době přípravy průvodce se v terénu hodně ztrácela, my si ale poradíme i bez „červených psaníček“…

  Již 25. 8. 2012 se protrhne startovací páska Yesenického maratonu a půlmaratonu. Přijďte zkusit tradiční maratonskou trať 42,195 km v maratonsky netradičním prostředí Jeseníků.

V Petrovicích se nacházíme v nejvýchodnějším cípu Krušných hor. Za Nakléřovským průsmykem se již rozrostírá Děčínská pahorkatina. Nabízí se nám zde výlet naplněnými dalekými výhledy, až se při tom dech tají. Nic náročného, po silnici, silničkách i pevné cestě, je to vhodné i jako krátká vyjížďka na kole.

Jedno z největších klasických vojenských střetnutí, jaké kdy Čechy zažily, se odehrálo v r. 1813 na úpatí Krušných hor, v prostoru mezi Nakléřovem a Přestanovem. Šlo vlastně o bitvy dvě, které se odehrály v rozmezí dvaceti dnů téměř na stejném místě a v nichž proti sobě stála stejná vojska – na jedné straně francouzská armáda císaře Napoleona, na druhé pak spojenecká armáda Rakušanů, Rusů a Prusů. V obou případech utrpěli Francouzi porážku, která předznamenala pozdější Napoleonovu prohru v Bitvě národů u Lipska. Krvavá vojenská střetnutí pod Krušnými horami si vyžádala desetitísíce mrtvých, desítky zpustošených vsí a osad a další obrovské hmotné škody. Na rozhodujících místech bojů byly později vystavěny pomníky, které spojuje naučná stezka. Tu také z větší části sleduje naše trasa.

S přírodním parkem Východní Krušné hory  se můžeme seznámit cestou z Komáří hůrky do Cínovce. Tentokrát se po jeho území vydáme na druhou stranu, k Telnici. Je to nenáročná, v první části možná trochu jednotvárná trasa, která zprvu vede odlesněnou horskou plání s častými výhledy, později pak stále dolů pěkným údolím Telnického potoka kolem lyžařského areálu v Zadní Telnici.

Zřícenině hradu Kyšperku se také říká Supí hora. Jednou za sto let se tady objeví přízraky šesti zakletých starců, každý ve své samostatné komnatě – v ten okamžik totiž hrad povstane z trosek a zasvítí bývalým leskem. Kdo by je chtěl vysvobodit, musí obřadně poděkovat za pohostinství. Zatím se to nikomu nepovedlo, a tak se starci promění v černé supy a zmizí v temné noci. Za nimi se pak hrad Kyšperk opět rozpadne na sutiny. Snad nás supi nedostanou, když se vypravíme na tajemný hrad Kyšperk. Blízko to máme od příjemné železniční stanice v Unčíně s vyhledávanou hospůdkou, ale protože si vybereme trochu složitější cestu, spojenou s poznáním zajímavého koutu Krušných hor, vezmeme to pěkně „obchvatem“ a na Kyšperku se zastavíme až při návratu.