Články

Krajina mezi Moravskou Dyjí a Brtnicí je členitá a pestrá, s hlubokými lesy, četnými rybníky a zajímavou historií. V pozdním létě tu roste množství hub a dalších lesních plodů, rybníky nabízejí příjemné koupání. Naše trasa spojuje řadu takových míst. Ne vždy však půjdeme po ideálních cestách a tak doporučujeme dobrou obuv. Větší část výletu vede bez turistického značení, proto je potřeba věnovat pozornost popisu cesty.

Názvy některých obcí jsou na první pohled záhadou. Z čeho vznikla například taková Nevcehle? Následující putování, které vede zčásti po silničkách a neznačených cestách, však nenabízí jen řešení jazykolamů, ale i krásné, hluboké lesy, příjemné koupání v romantických rybnících, daleké výhledy i zajímavé památky. Projdeme však i místy, kde se začaly splétat osudy lidí, spojených s atentátem na R. Heydricha v r. 1942. V nepřímé úměře k půvabům krajiny jsou tentokrát možnosti občerstvení, takže jídlo a pití raději s sebou!

Při putování půvabným krajem Českomoravské vrchoviny si nemusíme všímat jen hradů, zámků, historických měst, kostelů či romantických přírodních zákoutí. Jsou tu i místa, která připomínají smrt, ať už násilnou či způsobenou nešťastnou nehodou. Na Telčsku bývalo zvykem označovat je plochými pískovcovými kameny, zasazenými do země a označenými symboly, připomínajícími alespoň v náznaku tragickou událost. Většinou na nich nechybí ani kříž, podle kterého se také obecně nazývají křížové kameny. Většina z nich leží mimo značené cesty, nezřídka i mimo cesty vůbec a jejich hledání často připomíná zajímavou hru. Na této trase vám chceme představit alespoň některé. Není to putování náročné, vyžaduje však dobrý orientační smysl. Většinou půjdeme po silnicích, při odbočkách ke křížům i volným terénem.

Přes lesy a kolem půvabných rybníků se vydáme do památkově chráněného areálu, jediného svého druhu u nás – ve Velké Lhotě, nevelké vesnici, stojí dva evangelické kostely a dvě fary.

Romantická skalní seskupení na Hradisku a Bradle, pověstmi opředená studánka Královna, nádherné výhledy, půvabné lesní partie – taková je nabídka putování, při kterém je namáhavější stoupání na Hradisko a kratší výstup na Bradlo. Do kletru přibalíme občerstvení – na trase nemáme žádnou restauraci.

Na západ od Telče leží půvabná krajina, postupně se zvedající až k vrcholu nejvyšší hory Českomoravské vrchoviny Javořice. Je to oblast rozlehlých lesů, velkých rybníků, žulových balvanů i vzácných kulturních památek. Některá z nejhezčích míst spojuje i tato trasa. Je na ní několik stoupání, jako obtížnější můžeme označit jen výstup ke hradu Štamberku. Většinou půjdeme po dobře schůdných cestách a pěšinách, v samotném závěru po silnici. O naše žaludky se postará několik příjemných hospůdek, takže se zásobami v batohu to nemusíme přehánět.

Velice kvalitní mrákotínská žula nás provází nejen při následujících kilometrech – např. známý monolit na nádvoří Pražského hradu pochází z lomu, který je vpravo od silnice z Mrákotína do Studené. Podíváme se i na pověstmi opředená romantická místa včetně ve skalách ukrytých zbytků hradu Štamberka, především pak vystoupíme na nejvyšší z kopců Českomoravské vrchoviny Javořici (837 m). Putování není obtížné, trochu se zadýcháme jen při krátkém strmém stoupání na Štamberk, výstup na Javořici je poměrně povlovný.

Čtyřikrát překročíme „hranici“ mezi Čechami a Moravou na výletě, který spojuje řadu zajímavých cílů. Horní Dubenky jsou na Moravě, před Svatou Kateřinou vstoupíme do Čech, za ní zpátky na Moravu, Horní Ves je v Čechách a v romantickém údolíčku Švábovského potoka se opět vracíme na Moravu. Jihlávku a Horní Ves spojuje železniční trať, můžeme tedy i různě kombinovat nástupní místa výletu, případně putování rozdělit do dvou částí. V úvodu nás čeká strmější stoupání po svazích Lísku (759 m), jinak to je cesta pohodlná.

Pestrá trasa s mnoha dalekými výhledy. Seznámíme se s četnými památkami v Třešti, vydáme se ke hradu Roštejnu a zastavíme se u pramene Moravské Dyje. Poměrně dlouhý výlet lze zkrátit a z Hodic se vrátit vlakem.

U hradu Roštejna začíná rozlehlý komplex lesů, které se táhnou mnoho kilometrů k jihozápadu až za Javořici. Můžeme se jimi toulat od rána do večera a když ještě výlet spojíme se sběrem lesních plodů, budeme se se západem slunce vracet rozhodně spokojeni. Naše trasa je určena spíše zdatnějším chodcům, můžeme si ji však asi o třetinu zkrátit a z Nové Vsi dojet autobusem. Mnoho zajímavého nabízejí i výchozí a cílové místo.

Rozmanitá trasa, v první části je to jakási hra na „dobývání“ hradu Roštejna – juká na nás z nejrůznějších pozic a my si to přibližování pěkně vychutnáme. Následující část, to jsou především lesy a rybníky, v závěru vyhlížíme telčské dominanty. Pokud by se nám vzdálenost zdála příliš velká, lze výšlap kombinovat s dopravou autobusem.

Nádhernou polohou mezi třemi rybníky a obrovským množstvím kulturně historických památek nemá město Telč v našich zemích obdoby. Po zásluze bylo jeho jádro v r. 1992 zapsáno Organizací spojených národů pro školství, vědu a kulturu UNESCO do seznamu světového dědictví. Tímto zápisem uznalo mezinárodní společenství výjimečnou kulturní hodnotu této památky a prohlásilo ji za součást kulturního dědictví národů světa, v jejichž zájmu se tato památka těší ochraně. Náš prohlídkový okruh spojuje všechny významné objekty a zajímavá místa ve městě. Je to jen jedna z možností, jak se s bohatstvím Telče seznámit.

Ostravice, Morávka, Skaličník, Baščice, Bystrý potok, vodní nádrž Baška – je to samá voda, chtělo by se říci. Však také následující výlet měl by být jasným důkazem, že z okresního města Frýdku-Místku to máme sice kousek do beskydských hor, ale chceme-li se trochu osvěžit po zdolávání kopců, máme na dosah ruky mokrý živel. A bude-li opravdu hodně slunečný letní den, pak si odpustíme i ty následující kilometry a klidně zůstaneme u vody – zdejší přehrada patří jako rekreační místo k nejoblíbenějším…Pro cyklisty je výlet příjemnou projížďkou, krátký terénní úsek kolem vrchu Strážnice objedeme po silničce zleva, jsou to značené cyklotrasy č. 6003 a 6004. Protože trasa vede po silničkách, není pro lyžaře vhodná.

Bohem i lidmi zapomenutý je kraj při česko-polské hranici mezi Velkou Čantoryjí a Jahodnou. Je to oblast divokých, obtížně dostupných lesů, lišejníkem porostlých balvanů, mokřin a hlubokých údolí potoků, oblast klidu a ticha, kde můžete z úkrytu pozorovat hrátky srnek a jelenů a vysoko na obloze majestátní let dravých ptáků. Zejména druhá, horská část trasy nenabízí možnosti občerstvení, proto radíme vzít vlastní zásoby. Trasa je poměrně dlouhá a díky značnému převýšení i fyzicky náročná, proto ji doporučujeme hlavně zdatným a zkušeným turistům.Pro cyklisty a lyžaře není výlet vhodný.

Slezské Beskydy na českém území končí (nebo začínají) severně od Bukovce nad místem, kde řeka Olše vstupuje na naše státní území. Je to kraj nekonečného klidu a pohody, romantických výhledů, půvabných horských luk s rozptýlenými samotami, hlubokých lesů i horských potoků, stékajících zprudka kamenitými koryty. Právě do těchto míst míří tato trasa, na které si užijeme dostatek stoupání i klesání, aniž bychom však při tom museli mít pocit, že „vypustíme duši“. Pro cyklisty a lyžaře výlet nedoporučujeme.