V posledních měsících a letech se na březích Leboulou, Niari i tzv. Modré řeky kromě místních jazyků a žvatlání papoušků žako ozývá také čeština. Přítomnost tohoto zdánlivě cizího elementu tu dosud není trvalá, ale vše k tomu směřuje.
Rezervace Tsoulou
Od roku 2022 podnikají čeští ochránci kroky k poznání a převzetí správy rezervace Tsoulou ve vnitrozemí jižního Konga. Tento geologický a hlavně biodiverzitní klenot je sice od 60. let minulého století papírově chráněný, ovšem posledních alespoň 35 let zde žádná reálná ochrana neprobíhala. Navzdory absenci dohledu a stálému pytláckému tlaku i ničení pralesních porostů se tu nadále udržely zbytky populací jedinečných druhů, jako jsou sloni pralesní, hroši, buvoli, různé druhy antilop, kančilové, luskouni, vydry a celá řada primátů včetně ikonických mandrilů, goril nížinných a šimpanzů.
Na pahorcích
Jednou z dominant celé rezervace jsou na první pohled vápencové kopce. Jednotlivé pahorky svým tvarem nápadně připomínají známější Čokoládové hory na Filipínách. Při pohledu z vršků srdce zaplesá nejednomu básníkovi. Ačkoliv si na těchto místech může návštěvník vychutnat dechberoucí západy slunce, musí neustále mít na paměti, že se ocitá nedaleko rovníku v oblasti Konžské pánve – na jednom z míst s největší koncentrací blesků na planetě. V období dešťů se ohromná bouřka může přihnat dřív, než řeknete: zoborožec.
Důkazem o tom, že se mnohdy až k vrcholkům vydávají samotní sloni pralesní, je přítomnost nalezených exkrementů a vyšlapané sloní stezky. Podmáčená údolíčka mezi pahorky s třímetrovou trávou jsou zase ideálním prostředím pro buvoly. Na pahorcích jsou rozesety fragmenty původních lesů, které dokázaly přežít pravidelné a rozsáhlé požáry způsobené přírodou, ale i lidmi samotnými. Tamější lesy mají nadále své obyvatele. Jakmile se jimi prodíráte uprostřed noci, může se stát, že vám přistane pecka na hlavě. To se totiž ocitnete v lese v dobu, kdy se kaloni nacpávají tropickým ovocem a peckami bombardují povrch zemský.
Na území Tsoulou jsou neustále k vidění místa, která nejlépe charakterizují ráz krajiny, jak by měl vypadat divoký západ na africkém kontinentu. O aktivitách v tomto prostředí projednává český film The Elephangelist. V dohledné době získá organizace Save-Elephants přímý mandát pro dlouhodobou ochranu území i rozvoj širší periferie včetně okolních vesnic.
Tip: Podívej se na český film The Elphangelist, který pojednává o aktivitách Čechů v tomto prostředí.
Jak můžeme pomoci?
Spolek Save-Elephants je závislý na pomoci příznivců. Příspěvek v podobě finančního daru nebo materiálu (terénní vybavení, elektronika, záznamová technika atd.) je možný darovat jednorázově nebo pravidelně. Kromě toho se dá pomoci též šířením osvěty (#zlonovina), organizací akcí pro veřejnost a pro lidi se zkušenostmi z tropů a otevřené jsou i dobrovolnické možnosti přímo v terénu v Africe.
Save-Elephants
Český ochranářský spolek Save-Elephants, z.s. má v Kongu (i v okolních státech) dlouhou historii. V posledních deseti letech to byli právě biologové a dobrovolníci z této skupiny, kteří tu pomáhali založit první jednotky detekčních psů na odhalování pašované slonoviny a bushmeatu, stáli při několika úspěšných undercover vyšetřováních s cílem zatknout a odsoudit překupníky, podíleli se na dlouhodobém monitoringu fotopastí v pralesních oblastech severu země i na osvětě mezi místními obyvateli. Organizace je tu tedy zapsaná jakožto solidní partner pro celou řadu projektů mnohdy s velkými a světoznámými partnery.
Více se dozvíš na www.savetheelephants.org
