HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Ani gram navíc

Mám problém: začal jsem na svých cestách trochu víc fotit, a moje fyzická kondice bohužel nerostla s přibývající váhou objektivů a dalšího nádobíčka. Začal jsem se zajímat o to, jak vylehčit svůj stan, spacák a další vybavení …

Jiří KubátMám problém: začal jsem na svých cestách trochu víc fotit, a moje fyzická kondice bohužel nerostla s přibývající váhou objektivů a dalšího nádobíčka. Při poslední cestě do Indie nastala krize, kdy fotopříslušenství vážilo už 8,5 kg a batoh celkem kousek nad 30 kg. Při cestě do Ladakhu a ze Zanskaru zpět přes hlavní hřeben Himálaje to bylo docela cítit a hned po návratu jsem začal přemýšlet co s tím. Fotky se povedly, a tak to nejtěžší asi v batohu zůstane. Navštěvoval jsem výstavy sportovního a outdoorového vybavení v Praze, Mnichově i Friedrichshafenu a nasával informace o super hi-tech vybavení různých firem. Lehké a funkční věci opravdu existují!!! Ale… Vždycky jsem narazil na cenovky, ze kterých jsem si zoufal. Uznejte, že spacák za 18 nebo stan za 25 tisíc je přeci jenom víc než luxus.

Potom jsem ale zachytil stopu, která mě vedla ke koupi knížky Ray Jardinea – amerického trekaře. Popisuje v ní, jak on radikálně zredukoval váhu na svých zádech. Jeho způsob je v mnoha ohledech velmi razantní, ale zamyslet se nad ním můžeme. Jako technik (pracoval dříve v NASA) začal, po prvotních pokusech se zkracováním zubního kartáčku a vymačkáním 3/4 zubní pasty, problém řešit analyticky. Místo drobností se soustředil nejprve na nejtěžší věci.

Stan
stanPo různých pokusech se superlehkými stany skončil u jednoduchého přístřešku bez podlážky, který se staví na dvě teleskopické hůlky nebo větve. Tvar celty a kotvící šňůry jsou řešeny tak, aby se ve větru návětrná strana snížila, případně spustila až k zemi. Velikost zajišťuje, že ani šikmý déšť věci uvnitř nenamočí (přístřešek by se měl stavět na mírně vyvýšeném kyprém podkladě, který vodu rychle vsákne, a navíc i tepelně izoluje). Mizí oddělení od přírody, není problém pod okrajem se podívat na hvězdy, cítit vůni lesa a poslouchat zvuky přírody.

Spaní
stanLogické úvahy a praktické zkoušky přivedly Raye Jardinea k tomu, že odstranil spodní část spacího pytle pod tělem, která po zatížení téměř neizoluje. Zbyla tedy jakási přikrývka na karimatce. Má dvě vylepšení: 1) krátkým zipem v oblasti nohou se dá vytvořit malá sloní noha, 2) v případě chladnějšího počasí je možno přikrývku přichytit na několika místech suchými zipy ke karimatce. Doporučuje použít kvalitní dutá vlákna jako izolaci. Vzhledem k tomu, že většinu cest absolvuje se svojí ženou, vytvořil přikrývku pro dva na dvou tvarově upravených spojených karimatkách.

Oblečení
Pro zajištění tepla při činnostech bez pohybu slouží lehká teplá bunda s izolací z dutých vláken, proti větru je bunda a kalhoty z velmi lehkého materiálu (podobný pertexu) a proti prudkému dešti s větrem je další bunda a kalhoty z materiálu nepromokavého a jen mírně prodyšného, který je jen o málo těžší než ochrana proti větru. Poslední popisovanou součástí je čepice z lehkého fleecu, kterou doporučuje používat i při chladných nocích na spaní. Do téhle kapitolky patří ještě odlehčený deštník, používaný proti dešti bez větru i proti slunci.

Batoh
stanPo pokusech s odstraňováním přebytečných řemínků, poutek, výztuh a dalších „nezbytností” si Ray Jardine vyrobil batoh sám. Je z lehké látky zpevněné vlákny Spectra s popruhy pevně přišitými. Vrchní kapsy jsou pouze z pružné síťoviny a nemá bederní pás!!! Vždyť už přece celkově náklad odlehčil, a navíc bederní pás omezuje hybnost těla. Výsledkem je batoh o objemu cca 50 l a váze jen 340 g. Navíc zjistil, že s takovouhle váhou na zádech už nepotřebuje těžké trekové boty, ba ani lehké, a skončil u robustnějších „botasek”.

Sečteno a podtrženo ušetřil oproti klasické výbavě na vyjmenovaných věcech asi 10 kg. Svoji výbavu vyzkoušel a otestoval na dlouhých cestách Amerikou spolu se svojí ženou v období od časného jara do pozdního podzimu. Věci se osvědčily a Ray připojuje další pozitivní aspekty:
– jste rychlejší, můžete plánovat delší denní trasy;
– máte více času věnovat se okolí;
– méně zatěžujete klouby a vlastně celý organismus;
– snižujete riziko úrazu;
– lehčeji překonáváte obtížná místa.

Kniha inspirovala vznik firmy GoLite v USA. Její zakladatel Demetri Coupounas začal se svolením Raye Jardinea a podle jeho návrhů vyrábět vybavení pro ty, kdo nemají odvahu, čas a chuť zkusit si výbavu ušít sami. Výrobky GoLite najdete na www.golite.com. Patří mezi ně batoh 340 g, stano – přístřešek 510 g, proti hmyzu nabízejí vnitřní vepnutelný lehoučký stan s podlážkou – také 510 g, dále „spacák” s karimatkou pro 1osobu/2 osoby 1050/1760 g do +5 °C, 1280/2130 g do -7 °C a další. Bohužel, ceny vzhledem k přepočtu USD jsou poměrně vysoké.

Ještě poznámku: při čtení výše zmíněné knížky jsem se také vrátil ke 14 let „staré” knížce Člověk v drsné přírodě od Jardy Pavlíčka, našeho polárníka. Je v ní spousta dobrých rad a návodů, např. na výrobu 120 l batohu, který váží jen 0,5 kg. Také on na svých cestách používá deštníku, takže nic nového. Já jsem si zatím podle Ray Jardinea nic nevyrobil, ale například na mém batohu už moc zbytečných ozdob nenajdete, a rád bych pokračoval. Třeba se potkáme někde v divočině. Poznáme se snadno: lehká hlava i batoh.

Autor je architekt a fotograf na volné noze.
Ač z Turnova, zná víc Himálaje než Český Ráj .
– Jiří Kubát © Malý Průvodce 2001 –

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: