Chuck Norris jednou navštívil Lebendige Berge na skialpech a udělal tak rychlou otočku na skialpech zakončenou kopačkou, že je úplně zabil. Od té doby to jsou Totes Gebirge – Mrtvé hory. Dobře provedená otočka patří k základním dovednostem každého skialpinisty. Moje zkušenosti horského vůdce ze skialpových túr mi však říkají, že i zkušené borce otočky děsí. Místo odpočinku se buď unaví, nebo totálně vystresují. Jaké máme tedy v repertoáru otočky a jejich styly?
STĚRAČ
Pojďme si promrskat základní styly a najít pojmenování různých otoček, které vídáme na svazích a které nefungují. Jedním ze základních a velmi oblíbených stylů je tzv. „stěrač“. Jedná se o tažení nohy, kterou točíme po povrchu sněhu svahem před sebou tak, že jej lyžař doslova stírá. Jako stěrač. V tomto momentě je borec nestabilní. Extrémně zatěžuje hole, které se boří. Zvedá nohu a zavzdušňuje se. A přitom stačí pokrčit nohu v koleni, lehce zakopnout patu a lyži přisunout k lyži, na které stojí.
PES ČŮRÁ
Přílišné zvedání nohy, které vypadá doslova, jako když pejsek občůrává nároží. Opět pohyb navíc, který na stabilitě nepřidá.
HOLUBIČKA
Někdo chodil v mládí do gymnastiky a na svahu předvádí, že ještě některé figury nezapomněl. Ti nejlepší ještě zakončují figuru zapíchnutou špičkou lyže do sněhu. Z této polohy se jen velmi nesnadno vrací zpět nebo pokračuje v otočce.
RUCE VZHŮRU
Při dobře provedené otočce už není nutné zvedat hole do vzduchu a ztrácet tak nabytou stabilitu. Někdy svěřenec zkouší 50 různých odstínů poloh holí. Za sebou, nad sebou, různé diagonály či obrazce. Při dobře provedeném lyžařském manévru stačí lyže protáhnout okolo dvou těchto pilířů, které tvoří pár holí.
NOHY DO PRAKU
Klasika všech klasik. Při otočce lyže do véčka. Pak je velmi těžké přenést váhu na druhou nohu. Nepomáhá ani naskakování či šplh po hůlkách. Prostě lyže, která otáčí, je po svahu a ujíždí! To se stává velmi často. Dobře položená horní lyže zkrátka šetří síly a dělá otočku elegantní a úspornou.
NA ZÁVĚR
Při pádu v exponovaném terénu můžete kromě sebe ohrozit i zbytek družstva. Místo odpočinku v otočkách se šťavíte. Nebojte se tedy na začátku sezóny promrskat otočky. Najděte si bezpečné místo s dobrým dopadem. Začněte s rozcvičkou na rovině nebo na mírném svahu. Pak přidejte i krátký, ale strmý svah. Cvičení dělá mistry. Štěstí pak přeje připraveným a vy si přece chcete kromě sjezdu užít i výstup, ne?
