Yosemite: žulová perla mezi národními parky USA

Takhle ho v 19. století popsal přírodovědec, spisovatel a zakladatel amerického hnutí ochrany přírody John Muir:

Zjevil se mi téměř celý horní úsek kotliny řeky Merced s nádhernými skalními kupolemi a kaňony, temnými lesy v příkrých svazích a celou řadou kouzelných bělostných vrcholků zasahujících až do nebeských výšin. Všechny rysy oné krajiny tlumeně plály a vyzařovaly krásu, jež proniká do našich těl jako sálavé teplo ohně. Všudypřítomný sluneční svit, vládne ticho a klid, které nenaruší sebemenší závan větru. Ještě nikdy jsem neviděl tak úžasný kraj, tak nezměrnou hojnost horské krásy. Člověku, který podobnou krajinu nespatřil na vlastní oči, by ani ten nejokázalejší popis, jakého bych byl schopen, neposkytl nejmenší představu o její kráse a o duchovní síle, jíž je prodchnuta.“

Prohlédněte si celou fotogalerii k článku…

První park ano, ale ne národní

Imigrant ze Skotska John Muir byl sice jako přírodovědec čistý amatér, ale měl obrovský talent nakazit svým nadšením pro přírodní scenérie miliony jiných lidí v časopiseckých článcích a v knihách. Jeho vliv byl obrovský a je právem považovaný za hlavního otce myšlenky chránit a zachovat ta nejkrásnější a nejzajímavější místa Spojených států jako parky pro potěšení a obnovu sil celého národa. A právě Yosemitské údolí, které mu tak učarovalo, mělo být vzorem.

V roce 1864 se stalo Yosemite a přilehlé hory rezervací, ale jenom pod správou státu Kalifornie, nikoli té národní ve Washingtonu. Teprve když se ochrana jednoho státu prokázala jako nedostatečná, přesvědčil právě John Muir Kongres, aby zvětšil plochu chráněného území a aby ji vzala v roce 1890 obrazně řečeno „pod svá křídla“ mnohem mocnější federální vláda. Ta z něj po příslušném rozhodnutí Nejvyššího soudu vykázala všechny neoprávněné osadníky, což stát Kalifornie za předchozí čtvrtstoletí nedokázal. Potom z něj zřídila národní park.

Z dnešního pohledu je to celkem jedno, ale technicky se tak historickým titulem vůbec prvního národního parku v USA může chlubit ten Yellowstonský, zřízený v roce 1872, který je také rozlohou skoro třikrát větší. V průměrných počtech návštěvníků jsou si nicméně oba parky prakticky rovné. Každý rok se do nich podívá mezi 4 a 5 miliony lidí.

Bizoní vojáci

Yosemite je ale s historií celého amerického národa spjaté také jinak než jen jako jedno z prvních míst, kde se vytvářel systém ochrany přírody a krajiny. Jeho prvními strážci byli „Buffalo Soldiers“ – „Bizoní vojáci“. Takhle totiž říkali američtí indiáni prvním jednotkám Afroameričanů, kteří sloužili po občanské válce hlavně na západě Spojených států. Většina indiánů viděla černochy vůbec poprvé a jejich husté, černé kadeřavé vlasy jim připomínaly bizony. V té době to bylo vyjádřením obdivu k jejich ztepilosti a síle, nikoli projevem rasové nadřazenosti. Proto jsou dodnes Afroameričané na odkaz „Bizoních vojáků“ patřičně hrdí.

Existence čistě černošských jednotek také výmluvně ilustruje, že i když získali Afroameričané po válce Severu proti Jihu formálně svobodu a plnoprávnost, armáda je odmítala zařadit do stejných jednotek s bělochy až do roku 1948, což se dnes obecně moc neví. Tady v Kalifornii v každém případě plnili černošští vojáci roli strážců zákona a pořádku v národních parcích Yosemite a Sequoia.

Jejich přítomnost odrazovala pytláky od lovu a dřevorubecké společnosti od nelegální těžby dřeva. Kromě toho budovali Bizoní vojáci první silnice a jinou infrastrukturu pro návštěvníky a dbali na jejich bezpečnost. Tyhle úkoly plnili až do roku 1916, kdy je od nich začala postupně přebírat Správa národních parků a její uniformovaní „rangeři“.

Česká stopa na El Capitan

Yosemitský park vždycky vyhledávali a dodnes vyhledávají hlavně milovníci dramatické horské krajiny, vodopádů a úchvatných výhledů na nebetyčné žulové stěny. Ta asi nejznámější je El Capitan, která měří v nejvyšších partiích od úpatí k horní hraně skoro kilometr. My Češi, Moravané a Slezané můžeme být hrdí na to, že jeho nejtěžší část nazývanou Dawn Wall – česky Jitřní stěna – překonal náš krajan a fenomenální lezec Adam Ondra. V roce 2016 mu to trvalo 8 dní, jeho jediní dva američtí předchůdci Tommy Caldwell a Kevin Jorgeson na to potřebovali 19 dní.

Ale jste-li běžný cestovatel, nebojte se. Yosemite si můžete vychutnat i bez krkolomných výstupů a rekordů. Vyhlídky jako je „Tunnel View” hned u vjezdu do parku nabízejí jedny z nejlepších horských fotografických záběrů, jaké v amerických národních parcích najdete. Stejně tak krátké výšlapy starobylými hvozdy k vodopádům a horským jezírkům, které k Yosemite neodmyslitelně patří.

Slovy Johna Muira vám pak doporučuji:

„Naslouchejte příznivým poselstvím hor. Prostoupí vás klid a mír přírody, tak jako sluneční svit prostupuje stromy. Větry vám předají svou svěžest, bouře svou energii a starosti z vás spadnou jako podzimní listí ze stromů.“

Snad si potom stejně jako legendární přírodovědec při vzpomínce na tenhle kout Sierra Nevady povzdychnete:

„Přešel jsem pohoří světla, které je bezpochyby tím nejzářivějším a nejznamenitějším horstvem, jaké kdy Bůh stvořil, a zatímco se stále ještě raduji z jeho nádhery, s potěšením, vděčností a nadějí se modlím za to, abych je směl opět spatřit.“

TIP: Poznejte národní parky USA na jednom ze zájezdů do USA. Zájezd Národní parky USA a města Západu na 17 dní pořídíte od 47 590 Kč.