Recenze kalhot: Rafiki Crag

Recenze kalhot: Rafiki Crag

Parametry

Celé jméno recenzovaného výrobku Rafiki Crag
Druh sportu outdoor, lezení
Druh oblečení kalhoty
Rozdělení podle pohlaví pánské
O jakou vrstvu se jedná třetí (svrchní)
Do jakého ročního období se hodí jarní, letní, podzimní
Materiál 1 97 % bavlna
Materiál 2 3% elastan
Hmotnost 405 g
Barevné varianty insignia blue, jester red, segebrush green, sulphur
Velikostní varianty XS - XXL
Výbava 1 pohodlný pas s poklopcem
Výbava 2 boční kapsa mimo sedák
Výbava 3 systém stahování nohavic
Infocena 1990 Kč
Dodává Rafiki
Více info na shop.rafikiclimbing.cz

Zaujalo mě

  • pružný a přesto odolný materiál
  • velice pohodlný pas s poklopcem
  • stahovací gumičky nohavic
  • zapínací kapsa na stehně mimo nohavici sedáku

Shrnutí recenze

Lehké, pohodlné a odolné kalhoty ocení určitě každý, kdo to na skále myslí vážně. Jak si vedou Rafiki Crag?

PODROBNÝ POPIS

Rafiki crag ve spáře Quo Vadis.

Charakteristika

Tak, kde začít?! Asi tím, že nejsem moc dobrý lezec. Na stěně se občas podívám do osm mínusky, na písku jsem párkrát vytáhl sedum bé a na Vysočině se klepu v pět pluskách. A taky tím, že miluju tu vůni skály na odřených rukách, když se vracíme zpět k Tošovákovi, zvuk cvaknutí karabiny o kruh, i pískovcové ticho protnuté krkavčím zpěvem vysoko nad voňavými borovicemi. Lezu čtyři roky a čím dál víc pro radost.

Lezu čtyři roky a mám ve skříni troje rozervané lezecké gatě! Při těch posledních, jsem opět uvěřil názvu kalhot odkazující na jejich nesmrtelnost i nezměrnou odolnost, a tak jsem plácnul o pult dvěma a půl tisíci Korunami. Větou ,,Tyhle ti fakt vydrží”, se snažil rozpustit moje obavy chlácholící prodavač, který je má prý také. A přesně dva měsíce měl pravdu. Pak se ale začaly dřít, párat a nakonec po dvou záplatách od mamky skončily stejně v propadlišti dějin. Tak a to byla poslední kapka!

Lezecké kalhoty

Svět lezeckých kalhot mě zradil, a protože moje soudnost a nekonfekčních 85 kg na 169 cm nedovolují nosit červené legíny jako měl Ben Moon, jsem odkázán na rifle za pár stovek! Možná proto, že nejsem dobrý lezec, mám spotřebu gatí jako moje Adéla večerních sušenek. Možná něco dělám špatně! A možná právě proto, že nejsem ,,Bůhvíjaký” lezec, jsem se rozhodl vrátit světu úder a zničit další lezecké kalhoty! A světe div se, ono se to nepovedlo!

Jenže co je vlastně na mém seznamu nesplněných přání od lezeckých kalhot, které bych chtěl? No je to rozhodně odolnost, která jde ruku v ruce s životností. Taky pružnost, aby mě nijak neomezovaly v pohybu i poklopec, abych si nemusel pokaždé sundávat celý sedák, když chce morálové pivo ven. A ideálně stahovací nohavice, kdyby mi bylo jó teplo. Jo a taky kapsa by se občas hodila! Jenže namíchat tento koktejl vlastností do dvou nohavic asi nelze. Nebo ano? Odpověď mi přinesly až kalhoty Rafiki Crag!

Lezecké kahloty Rafiki Crag ve svém přirozeném prostředí, na skále.

Testování na skále

Když mi přišly domů, na první pohled jsem věděl, že je to trefa do černého a nemohl se dočkat, až je začnu ničit svým neohrabaným lezením. Ještě když za okny vládly zimní opatření, nesmělo se ani přes pole a skialpy se prodávaly jen v Tuzexu, mysleli jsme si troufale na vlídnou spáru v dolním labyrintu. Hned první výjezd tak byl na ostrý ostašský pískovec, který je jen o kousek jemnější, než asfalt na rumunské okresce. Quo Vadis za VIIb. A teď tu po půl roce stojíme s kletry na zádech a sledujeme, jak se s přibývajícími metry mění žábovice na pěst, pak hlemz, širočinu a otevírající se komín. Trošku škodolibě myslím na to, jak si moje nové kalhoty poradí s kousavým hrubým pískovcem, ale a zároveň se mi do cesty přestává chtít. Když jsem se do kalhot pak převlékl z ,,lezeckých” riflí, měl jsem pocit, jako když mě rodiče v dětství pustili po týdenním zarachu ven.. ta svoboda! První tempa jsou fajn a už už jsem u prvního kruhu. Žába do teď držela a nepotřeboval jsem víc, než lepičku lezeček, ale první krok nad kruhem se vše mění.

Žába přestává stačit a pěst po dvou krocích jakbysmet. Zarážím ruku do skalních útrob a páčím loket jak se dá. Nohy mám ještě pod mírným převisem a nemůžu jinak, než narvat koleno do spáry. Po centimetrech hlemzám víc a víc zarvaný v širočině celou levou půlkou těla vzhůru ke druhému kruhu a lstivý záměr potrápit kalhoty se změnil na bitku o čest. Nad druhým kruhem se širočina rozevře do hladkého komínu, který zdobí zelený mech. Úprkem z krvelačné širočiny najednou ,,stojím” rozporem o kolena a zadek v úzkém komíně, který nedovoluje ani pokrčit lokty. Jde do tuhého, kašlu na kalhoty, prostě je tady rozervu, jen abych se zachránil. Hekám, kleju, vzlínám strachy těsnotou a textil na kolenou i zadku každým drobným pohybem hlasitě trpí. Než jsem se dostal do místa, kde jsem konečně mohl použít gumu lezeček, zažily si kalhoty hotové peklo. Stejně jako já. Po dalších metrech dřiny překrokem padám na temeno nižší stěny, kde sedí vykulený Marek a jsem rád, že to mám za sebou. Když se mi pak vrátila motorika, podíval jsem se s obavami na bolavá kolena. Ty vole, ani dírka!

Detail pružného lemu kalhot Rafiki Crag.

To není samo sebou, takové otrocké zacházení a na těch gatích není poznat, že bych je měl kdy na sobě! To se mi líbí! Po zbytek dne lezeme ověřené ostašské klasiky a užívám si svobodu pohybu, který jsem dosud u kalhot nepoznal. Ta odolnost se projeví až časem, to dá rozum, ale už po jednom lezení na Ostaši jsem věděl, že se spolu budeme bát ještě dlouho! Pár dní na to už jsem kalhoty týral na ostrých lištách Koukalek, pak přes převisy na Čtyřech Palicích, na hodinovatém Křížáku, záludných Čížkových kamenech a hlavně na domácím Škrovádě. Neumím spočítat, kolikrát jsem někde zapřel koleno o sediment či vyvřelinu, kolikrát jsem vylézal z převisu, jak prvňák z bazénu a kolikrát jsem se provinile podíval na dvouvrstvý textil okolo kolen. A všechno to semnou zatím vydržely!

Testování na překližce

Takže zkoušku ohněm v podobě venkovního lezení máme za sebou a teď v nepřízni počasí na stěnu! Tady má lezení jiný charakter a kolena jsou v dotyku s překližkou minimálně, a tak jde na paškál další parametr. Pružnost a svoboda pohybu! V minulých, byť lezeckých kalhotech, jsem byl pohyblivý jak kulturista po padesátce. Dát koleno do ostrého úhlu, nebo snad do výšky pasu byl souboj na život a na smrt s nepoddajnou tkaninou. Ale nyní je situace docela jiná! Začínáme na boulderu, kde jsem se je snažil spolu semnou roztrhnout při gymnastice vysokých kroků, ale bez úpění mě pustili na limity mé fantazie i kyčlí. Nohu za hlavu? Jak je libo! Příjemná bavlněná tkanina je pružná ve všech směrech a při krajních polohách nikde netáhla ani Alexe Megose. Vždyť tyto kalhoty vycházejí právě z ověřených lezeckých kraťas Rafiki Megos! 3 % elastanu fungují naprosto bezchybně a člověk vážně ani neví, že je má na sobě. Tento pocit je z velké části i zásluha neuvěřitelně příjemného pasu. Okolo celého pasu je totiž široký pružný lem, který perfektně sedí, kalhoty drží, kde mají být a zároveň nikde neškrtí. Možná tato věta zní příliš automaticky, ale moje první lezecké kalhoty se nedaly použít bez sedáku nebo špagátu, jinak mi padaly a v druhých jsem si pomalu ani nesedl, jak byly v pase pevné! Nově by se dalo říct, že zastaralé jest pořekadlo, že to ,,Sedlo jako prdel na hrnec”, protože od teď se bude říkat, že to ,,Sedlo jako Rafiki na prdel”! V neposlední řadě ocením pružnost látky v zimě, kdy si pod kalhoty můžu vzít bez problémů zateplené spodky, abych se při jištění neklepal jako drahý pes. Obrovským bonusem je pak i přes pružný pas poklopec na zip. Jeho výhody jsem do jedné pravdivé věty shrnul hned na začátku tohoto celovečerního vyprávění.

Detail boční kapsy kalhot Rafiki Crag.

Kapsy

Když se posunu níž, je fajn mít na gatích kapsy. Jenže k čemu mi ty kapsy jsou, když přes ně mám nohavice sedáku a nejde do nich nic dát, natož pak vyndat. A i přesto, že mi na lezení imponuje jeho tradicionalismus, přiznám se bez mučení, že občas prostě chci vrcholovku. Vždyť když si o skalách jde v zimě jen číst, fotokronika výstupů v galerii telefonu zahřeje nejednoho kmeta. A tak pokud předpokládám, že zamnou na temeno Ústecké věže na Křížáku Marek táhne jedno vychlazené pivo, byla by škoda nemít tuhle vzpomínku i vyfocenou. Slunko pomalu zapadá a proti nám vystupuje z hvozdů celý ,,Adržbach”. Cvak, ,,Na zdraví” a šup s telefonem do kapsy, která je na boku stehna. Sedák ani jeho nohavice tak nepřekáží pohodlnému přístupu a zip udrží cennosti v bezpečí. Velikost kapsy je přímo úměrná soudobé představě o tak akorát velký telefon. Bravo! Děkuju za tento malý velký detail a jestli se Ti někdy v kapse lámal telefon pod sedákem, kalhoty Crag pro Tebe mají skvělé řešení! Na druhé straně kalhot je pak kapsička na kartáček, kterou jsem zatím neměl tu čest využít, protože s intenzitou mých parakotoulů při odskočení na boulderu bych si ho určitě zapíchl do stehna. Ale potkal jsem ve skalách lezce, který tuto kapsičku využil skvěle! A to tak, že po sobě při slanění očišťoval chyty, které zasvinil mágem a tím nejen zakryl dalšímu lezci tajenku chytů, ale i udělal zpět skálu skálou a nenechal ji dalmatinem. Ač ji zatím nepoužívám, kapsa na kartáček je praktická a jsem rád, že ji kalhoty mají.

Ohrnuté nohavice

Přeskočím odolná kolena, protože bylo řečeno, co mělo být a zastavím se až u nohavic. Lehce opomíjený detail může mít obrovskou přidanou hodnotu a vliv na pohodlí! Nikdy jsem nebyl z těch, kteří by lezli jako Velký AO v kraťasech. Ať proto, že bych měl kolena jako ministranti v kostele, nebo prostě proto, že raději lezu v dlouhých kalhotech. A to celoročně, venku i vevnitř. Jenže letos bylo takové vedro, že se i Kabáti přejmenovali na Tílko, a tak přesto, že jsou gatě skvěle prodyšné, je velice příjemné si kalhoty vyhrnout ke kolenům. Jenže to mi nikdy moc nešlo, protože to buď tuhá látka nedovolovala, nebo vyhrnuté nohavice při šestém kroku spadly zpět ke kotníkům. Kalhoty Crag vyřešily tento nešvar stahovací gumou, která udrží nohavice nad i pod koleny i při náročných pohybech a zároveň guma nijak neškrtí. Opět skvělý systém, nad kterým přemýšlel lezec!

Detail stahovacích nohavic kalhot Rafiki Crag.

Střih

Poslední drobností, která mi na mnohých kalhotách vadila je jejich střih. Nad jejich vzhledem se asi nikdo moc dříve nezamýšlel, hledělo se pouze na funkčnost a jejich nohavice jsou často tvarem jako odpadní roura. Od stehna po kotník stejně široké a protože mám cyklistická stehna, vypadal jsem jako DiscoStew ve zvonáčích. Ale konečně v Rafiki ušili lezecké kalhoty, které se tak akorát zužují a dole nohavice končí stahovací gumou, takže látka okolo kotníků neplandá a vidím na stupy!

Každodenní nošení

A tím se dostávám i k poslednímu tématu. Kalhoty jsem si oblíbil i k běžnému nošení. Neboj, nechodím s nimi na nákup, ale díky jejich pohodlí, střihu a univerzálnosti si je beru do přírody mnohem raději, než cokoliv jiného. Protože jsou bavlněné a prodyšné, dají se nosit půl dne, aniž bych se cítil jako ve foliáku. A když si v nich pak sednu večer k ohni, nemusím se o ně bát. A to už je kupa výhod, jak by řekl Horst Fuchs! Když jsem si totiž minule koupil za dva a půl tisíce Korun lezecké kalhoty, které byly pouze a jen lezecké kalhoty, bylo to moc. Když mám ale nyní za necelé dva tisíce Korun lezecké kalhoty, které jsou skvělé i mimo stěnu a skály, a to je dvakrát víc srandy za jedny peníze.

Hodnocení

Světu lezeckých kalhot jsem úder popravě nevrátil, naopak. Poznal jsem díky kalhotám Rafiki Crag, že je plný pohodlí a jistoty. A taky malých detailů i velké odolnosti. Tyhle kalhoty jsou totiž do posledního švu vymyšlené samotnými lezci pro nás lezce. Za půl roku co je mám, jsem s nimi byl někdy i třikrát týdně někde na stěně i ve skalách a přesto že nepráskám desítky, dávám jim pěkně zabrat. A je to baví stejně jako mě!

Díky Rafiki týme!

Další informace

Logo RAFIKI.

Rafiki – oblečení pro lezce vyráběné lezci www.rafiki.cz FB www.facebook.com/rafiki.climbinglife

Zajímavé vybavení

Napiš, jakou máš zkušenost ty

Odpovídáte na komentář: