Útěk za „highbally“ a spárami na jihozápad USA + VIDEO

Čtveřice mladých lezců z Rakouska a Německa vám to ukáže!

Alex, Tilo, Raphaela a Maria měli dva lezecké cíle a na jejich splnění dva týdny. Prvním z nich byla Mekka boulderingu, kterou je kalifornský Buttermilks nedaleko města Bishop. Tím druhým je neméně legendární spárová oblast, a sice Národní park Zion v Utahu.

Nejdříve do Vegas!

Výchozím bodem nebylo lezecké, ale gamblerské centrum, tedy Las Vegas. To víte, levné letenky vás zavedou i na místa, kam byste se jindy nepodívali, ale to je na tom krásné! Tak jako většina lezců, horolezců či trekařů, tak i naše čtveřice chtěla co nejdříve utéct z ruchu velkoměsta. V myšlenkách už drželi nažloutlou žulu obrovských balvanů v Buttermilks.

Highball – hranice mezi boulderingem a sólo lezením

Bouldering je definován jako druh lezení bez lana na malých skalních blocích ve výšce jen několika metrů nad zemí. Ale jak do této definice zařadit balvany vysoké až 15 metrů? Jednoduše! Nazvete je „highbally“, vezmete si s sebou tolik matrací, kolik unesete a musíte to mít v hlavě srovnané.

„Odvážíte-li se lézt na jeden z velkých balvanů v Buttermilks, měli byste se podle toho chovat a přinést si s sebou berle“, tak asi takhle popisuje nebezpečnost tohoto typu lezení Wills Young ve svém lezeckém průvodci po Buttermilks.

Legendární je tady highball „Ambrosia“, který dosahuje 13 metrů, a svoji sílu na něm zdokonaloval Alex Honnold před útokem na Yosemitský free solo běh po tamních stěnách, ale zpět k naší čtveřici.

Ranní teploty se v kalifornské poušti pohybují kolem nuly, takže je potřeba zařadit něco na rozehřátí. Proto se lezci nemohli vydat nikam jinam než na boulder „Good Morning, sunshine“. Maria a Raphaela pokračovaly na „Iron Man Traverse“ (V4). Alex s Tilem si nejdříve otestovali schopnosti na „Saigonu“ (V6)a o dva dny později přelezli také „Saigon Direct“ (V9). Po mnoha lezeckých dnech přišlo něco jako maturita, kterou za celou skupinu složil Alex, když přelezl highball „Evilution to the lip“ (V10).

Klasika v podobě „Iron Man Traverse“

Tři úžasné dny v červených pískovcových spárách Zionu

Alexovi a Tilovi ambice byly opravdu vysoko, protože měli v plánu nastoupit do legendární cesty „Moonlight Buttress“ (7c+), do jejíž historie se shodou okolností opět zapsal Alex Honnold, když ji přelezl stylem sólo, tedy bez jištění. Tato cesta je v Zionu asi tak významná, jako „The Nose“ v Yosemitech.

Po dvoudenním rozlezení a přivyknutí na zdejší techniku lezení se naše dvojice pustila do cesty. Hned po rozbřesku oblékli sedáky, ověšeli se potřebnou výbavou a šli na to. První pasáž, kterou tvoří velký kout, se nazývá „Monstrum“ a Alex s Tilem na vlastní kůži poznali, proč tomu tak je.

Něco o Moonlight Buttress…

Lezení bylo opravdu obtížné a lišilo se od všeho, co do té doby lezli. Po „Monstru“ následuje komín, utěšovali se Alex s Tilem. Jenže víra v lehké komínové lezení je brzy opustila. Zion je prostě něco jiného než to, na co byli zvyklí. Zhruba v půlce cesty se rozhodli, že „Moonlight Buttress“ je zkrátka nad jejich síly.

Další důvod, proč se sem vrátit a pokusit se o ni znova!

S využitím adidas.com