HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Sólo hattrick v masívu Mont Blanc

Sólo hattrick v masívu Mont Blanc

Tři severní stěny za jeden den a sólo, tedy sám a bez jištění. To je březnová vizitka Jonathana Griffitha, seznamte se!

Britský horolezec Jon Griffith je známý díky svým skvostným fotografiím, které se zaměřují na horolezeckou tématiku. Ty mu zajistily práci u předních outdoorových značek (také jako tester). Aby mohl takové unikátní obrázky vytvářet, musí se dostávat na ta správná místa ve správný čas, a to není vždy snadné. Proto pro mn není překvapením, že o sobě dal vědět tímto výkonem v masívu Mont Blanc.

Ne, že by „Jon“ na svém kontě do této doby neměl několik hodnotných výstupů. Za vše hovoří výstupy jako „Leseuer Route“ (severní stěna Petit Dru, 2012, parťák Ueli Steck) nebo „West Buttress“ (Denali, 2011). Třetího března však tenhle 28 let starý horolezec uskutečnil velice ambiciózní a zajímavý projekt.

Aiguille Verte, Les Droites a Les Courtes

To jsou názvy tří vrcholů, jejichž severní stěny se mu podařilo překonat v jednom dni. Tyhle hory nejsou pro žádná „ořezávátka“. Svoji výškou (Aiguille Verte – 4122 m, Les Droites – 4000 m, Les Courtes – 3856 m) se zdaleka neřadí k těm nejvyšším bodům na světě a to ani v Evropě. Jejich obtížnost však spočívá v technické obtížnosti, kterou jejich severní stěny disponují. O tom svědčí i to, jak dlouho se na akci Jonathan připravoval:

„Trvalo mi dva roky, než jsem se na tenhle „troj výstup“ psychicky připravil. A jsem ještě šťastnější, že se mi to povedlo sólo“.

Tenhle styl výstupu však vůbec nebyl plánován. Druhého března zmeškal jeho parťák Magnus Kastengren poslední lanovku, která ten den jela. Jonathan už byl však připravený k výstupu, a proto se rozhodl, že do toho půjde i sám.

Jak úspěšný pokus o trilogii probíhal?

Časně ráno, ještě za tmy, stoupal Jonathan cestou „Couturier Couloir“ na Aiguille Verte. Strach mu naháněly hlavně několika tunové seráky, které ze stěny visely. Naštěstí pro něj byl kuloár ve skvělém stavu a on mohl rychle postupovat k vrcholu.

Zastávka číslo dvě měla název Les Droites. Cesta severní stěnou, kterou si Brit vybral, se jmenuje „Legarde Direct“. Začátek byl stejně idylický jako při první cestě. Podmínky pro lezení byly skvělé a postup rychlý. Vrcholové partie už tolik komfortu nenabízely a hluboký sníh přinutil Jonathana zpomalit. Sestup v podobě sjezdu na lyžích začal 10 minut před západem slunce.

Závěrečný boj svedl s vrcholem Les Courtes a cestou „Swiss route“. I přes počáteční pochyby, které pramenily z roušky noci, se horolezci za tři hodiny podařilo stanout na vrcholu i třetího velikána. Tam Griffith zastavil stopky a řekl: „Byl to dlouhý den“. Sestup provedl přes jižní stěnu a v plánu byl opět sjezd na lyžích. Jenže problémy s vázáním ho zpomalovaly a potřeboval tak další tři hodiny na sestup k chatě „Refuge du Couvercle“.

Tohle byl jen začátek!

Výkon to byl pozoruhodný, ale na Jonathana čekají mnohem větší věci. Brzy odjíždí se Simonem Morem a Ueli Steckem do Himalájí pokusit se o Everest. Jenže to není vše. Hned v zápětí ho čeká červnová expedice do Karákóramu, kde mají s Andy Housemanem v plánu vylézt severozápadní stěnu K6 neboli Baltistan Peak (7282 m, Pákistán) a severní stěnu Link Sar (7041 m, Pákistán).

Takže držím palce, ať vše vyjde!

S využitím planetmountain.com

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: