HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Příjemnou krajinou Žlabského potoka

Zvlněná lesnatá krajina nás bude provázet při putování podél Žlabského potoka, v dolní části zvaného Jakubovka. Lesní úseky se budou střídat s polními cestami, občas nás pozdraví blyštivé zrcadlo rybníků. Výškové rozdíly nejsou výrazné, trasa je poměrně pohodlná a přehledná. Kromě hezké přírody nás čekají i některé památky, takže cesta uspokojí i milovníky historie.

Startujeme v Litohoři, obci ležící na státní silnici ze Znojma na Jihlavu. První zmínka o ní je již z r. 1190, kdy byly v majetku premonstrátského kláštera v Louce. Ten si tu také mnohem později, v r. 1761, vystavěl zámek v pozdně barokním slohu na půdorysu obdélníku s bohatě členěnými fasádami, který premonstrátům sloužil za letní sídlo. Po zrušení kláštera v r. 1784 získali zámek Wallisové, ale nebydleli v něm a počátkem 19. století dali budovu upravit pro hospodářské využití a kanceláře.

Podobnému účelu slouží zámek i dnes. Na návsi naproti zámku stojí barokní kostel sv. Jana Nepomuckého  z r. 1781, zajímavá stavba na kruho- vém půdorysu, v interiéru zdobená iluzívní malbou.Se sousedním Jakubovem spojuje Litohoř mělké údolí Jakubovky; podél potoka však nevede žádná cesta a tak se musíme spokojit se silnicí. Po té dojdeme k rozcestí na okraji Jakubova (pozor, silný provoz) a zahneme vpravo do vsi. Za levotočivou zatáčkou odbočíme ze silnice doprava na cestu, mineme fot¬balové hřiště, na dalším rozcestí půjdeme vpravo a vzápětí vlevo mírně vzhůru ke kostelu sv. Jakuba Většího , který dal obci jméno.

Jakubov u Moravských Budějovic, jak zní dnešní oficiální název, existoval již ve 13. stol. kdy tu stával vodní hrad, později označovaný jako tvrz, který v 16. století zanikl a zmizel beze stop. Zachoval se však kostel, rovněž úctyhodné-ho stáří, v jádru románská stavba ze 13. stol. s plocho¬stropou lodí, půlkru¬hovou ¬apsidou a věží s dřevěným patrem, jehož ¬původní vzhled poněkud po¬znamenala barokní přestavba v 18. stol. Kostel je dominantou okolí.

Jakubov býval hornickou obcí, obdobím největšího rozkvětu byla první polovina 16. stol. kdy byl povýšen na městečko. ¬Sláva však netrvala dlou-ho, v průběhu 30leté války zanikla zdejší fara a obec klesla opět na ves.Od kostela se nevracíme stejnou cestou, ale dáme se směrem k zápa-du mírně dolů mezi domky. Dojdeme k silnici a po ní pokračujeme ¬vpravo. Zvolna stoupáme až k mírné pravotočivé zatáčce, kde na ¬rozcestí u božích muk odbočíme na širokou cestu vlevo. Procházíme ¬mezi poli, cesta postupně zarůstá, přesto zůstává dobře schůdná. Vstoupíme do lesa a držíme se stále hlavního směru, přejdeme jinou širokou cestu, na křižovatce s další se napojíme na červeně značenou Březinovu cestu . Zahýbáme vlevo a po chvíli se dostaneme téměř ke kraji lesa.

Před ním nás však značka vede vpravo, pak vlevo podél paseky a znovu vlevo při kraji louky k široké cestě, lemované alejí ovocných stromů. Tou pokračujeme až do Lesonic, projdeme středem vsi a míříme vpravo k výrazné, zdaleka viditelné budově zámku . Zámky jsou to vlastně dva, oddělené nádvořím. Původně stávala v těchto místech tvrz, ¬doložená v r. 1364, ve 2. polovině 16. století přestavěná pány z Čechtína na patrový renesanční zámek s bohatě zdobeným portálem a štukovými stropy.

V r. 1830 dali tehdejší majitelé Reichenbachové zámek zbořit a místo něj postavit dvě dvoupatrové architektonicky nevýrazné klasicistní budovy, nazývané zámky, využívané především jako sídlo správy panství. Dnes slouží objekty různým, především školním účelům. Na jedné z budov je umístěna pamětní deska, která připomíná krvavé události z r. 1775, kdy se lesoničtí poddaní vzbouřili proti útisku uherského feudála Karla Nádasdyho. Proti povstalcům tvrdě zasáhlo ¬vojsko. Po červené značce pokračujeme dál přes ves kolem sochy sv. Floriána. (Občerstvení: hostinec U Máchalů, ÚT–ČT 18–22, PÁ 18–24, SO 16.30–23, NE 16.30–21 h.)

Silnice nás dovede až na hráz rybníka s nepříjemným jménem Utopenec. Před hrází vlevo je pomníček v místě, kde v r. 1963 tragicky zahynul třiapůlletý chlapec. Za rybníkem vystoupáme na plochý hřbítek a zahneme vpravo na širokou polní cestu v aleji ovocných stromů. Vlevo probleskuje hladina dalšího rybníka – Štěpánského. Dojdeme k hájovně Žlaby , stojící v pěkné poloze při kraji lesa. Za ní nás červená vede stále širokou cestou podél lesa úzkým pruhem louky při Žlabském potoce.

Nakonec vstoupíme do lesa a po chvíli dojdeme k romantickému lesnímu rybníku Žabinec. Jméno příliš neodpovídá skutečnosti; voda je tu čistá, téměř lákající ke koupání. Za rybníkem cesta dál sleduje potok až k rozcestí, kde zahneme spolu s červenou značkou vlevo. Lesem a pasekami pokračujeme ještě asi půl kilometru, až se dostaneme na dohled vsi Horky, jejíž chalupy vidíme vlevo mezi stromy. Nepřehlédneme, že značka nepokračuje po široké cestě do vsi, ale přechází na méně výraznou cestu, pokračující v přímém směru. Po chvíli vyústí na jinou širokou cestu, sledující kraj lesa. Za pravotočivou zatáčkou zahýbá červená vlevo. Jsme-li drsnější povahy a máme rádi chůzi nepřehledným terénem přes ostružiním zarostlé paseky, po poli či ve vysokých kopřivách, můžeme se po ní vydat.

Těm, kteří nebaží po dobrodružství za každou cenu, doporučujeme přidržet se cesty, která pokračuje mírně vzhůru a mezi poli nás dovede k nepříliš frekventované silnici, po které vlevo dojdeme do vsi Bítovánky. Před ní poblíž kravína se k nám zleva značka opět přidá. U turistické orientace na rozcestí silnic  se připojí i modrá značka. Pokračujeme asfaltovou vozovkou vlevo a za mírného klesání vstoupíme do velké obce Želetava. Vpravo na ostrohu strojí hřbitovní kostel, na křižovatce pod ním zahneme vpravo a dojdeme až na želetavské náměstí, kterému dominuje původně gotický kostel sv. Michaela  s městskou věží.

(Doporučujeme průvodce Podýjím a Znojemskem ze Zelené edice.)

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: