Pojďme se zamyslet, jak by každý z nás svým malým dílem mohl přispět k tomu, aby nám všem tady na světe bylo hezky. Pomůžeme tím totiž sami sobě!
Jaro je asi nejkrásnějším ročním obdobím. Vše se probouzí, barva čerstvých lístků stromů je balzámem pro oči, vzduch je plný vůní a očekávání. Hned jsme rádi na světě, v přírodě. Tedy pokud máme to štěstí a náš svět netvoří hromada odpadků kdesi v Bangladéši nebo slum na předměstí Mogadišu. Myslím, že se shodneme, že my šťastnější bychom měli automaticky žít tak, abychom přírodu devastovali co nejméně a současně přírodě trochu pomáhali. Pomáháme totiž sami sobě, jsme nedílnou, byť trochu destruktivní součástí přírody.
Ochranářský pravěk
V dubnu se o ochraně přírody píše hezky. Krom výše popsané krásy všude okolo slavíme 22. dubna Den Země. Snažíme se dohnat, co jsme zanedbali, uklízíme po sobě… Ale nesmíme zapomenout ani na 21. dubem, kdy se v roce 1838 narodil ve Skotsku John Muir, přírodovědec a ochránce přírody, který se velkou měrou zasadil o vznik prvních národních parků v USA, především pak Yosemitského parku. Roku 1892 založil Sierra Club, pravzor všech ochranářských spolků. Takže až zas půjdete John Muir Trail v Kalifornii, vzpomeňte si na tohoto moudrého pána.
A co na to zákon?
Vraťme se do naší vlasti a do žhavé současnosti. Pokud máte nutkavou potřebu pomáhat přírodě, máte několik možností. Zkusit to zaspat a doufat, že po probuzení to bude lepší. Pomáhat na vlastní pěst v rámci svých možností, prostě chovat se k přírodě a v přírodě hezky. Můžete se také poohlédnout, zda ve vašem okolí nepůsobí nějaká pobočka Českého svazu ochránců přírody (ČSOP). To je dobrý a jistý směr. Pokud máte ale konkrétní myšlenku a chcete se sami, resp. s přáteli realizovat, je dobré založit tzv. zapsaný spolek, který má ve stanovách jako poslání ochranu přírody a případně i péči o nějaké konkrétní území. To vám umožní se ve spojení se zákonem o ochraně přírody a krajiny účinně angažovat v ochraně přírody – třeba se zajímat o výstavbu ve vašem okolí či (ne) kácení / sázení stromů v krajině.
Spolky fungující v ČR
Asi každý zná Hnutí Brontosaurus s celorepublikovou působností a přesahem do Himálají, už zmiňovaný ČSOP nebo hnutí Duha, které je více zaměřené na ovlivňování veřejné správy ve prospěch ochrany přírody. Lokálněji pak působí třeba spolek Čelák na severu Čech, mezi jehož hlavní projekty patří Nový prales na Ještědském hřebeni nad Libercem. Zajímavou aktivitou v rámci ČSOP jsou tzv. pozemkové spolky, což jsou místní organizace ČSOP, které se starají o konkrétní přírodně cenné lokality. Další už legendární akcí je například kosení květnatých luk v Bílých Karpatech organizované také místní organizací ČSOP či akce na ekocentru spolku Veronica v Hostětíně.
A jak v zahraničí?
Samozřejmě se můžete angažovat i mnoha českých či mezinárodních organizacích, které mají za cíl (především) ochranu velkých savců v Africe. Zmínil bych třeba Safe Elephants. Existují i organizace bojující za faunu a pralesy v Malajsii a Indonésii, které jsou ohroženy (fakticky zničeny) odlesňováním v důsledku nezákonné těžby a pěstování především palem olejných. Stačí se zeptat strýčka Googla a zaplaví vás moře informací. Tím lehce zakrývám fakt, že problematice organizací fungujících v zahraničí moc nerozumím.
Jsem si jistý, že mezi čtenáři Světa outdooru jsou jen lidé, kteří nepotřebují poučovat o tom, jak se v přírodě chovat. A doufám, že některé z nich tento článek nasměruje k aktivní ochraně přírody, protože to má smysl. Prostě má.
