Mountain biking v nádherné Britské Kolumbii

Ne nadarmo najdete na poznávacích značkách aut této provincie „Beautiful British Columbia“. S rozlohou 944 735 km2 je tato provincie mnohem větší než Francie, Kalifornie nebo celý Nový Zéland. Proto také bajkovacích oblastí zde najdete nemálo – Nelson, Revelstoke, North Shore, Squamish, Whistler, Pemberton či téměř celá východní část Vancouver Islandu. Každá oblast je svým charakterem jiná. Stejně jako lidé, které v Britské Kolumbii na kolech potkáte.

Myslím, že pomocí poznání lidí jde velmi dobře poznat místo. Během pár set dní, které jsem měla tu možnost v Kanadě strávit, jsem si osobně vytvořila tyto hlavní tři „kategorie“ bajkerů: lufťáci / dovolenkáři, místňáci a campeři.

Lufťák či dovolenkář

Tyto máte největší šanci potkat o víkendu nebo v hlavní letní sezóně na těch nejprofláklejších a většinou jednodušších (v místním měřítku zelených) trailech. Poznáte je už na parkovišti – přijede po cestě od Vancouveru a jeho auto bude nablýskané SUV, nový truck nebo to bude auto s logem půjčovny. V mobilu nebo v nitru duše bude mít check list trailů, které zná z videí. Při startu si poctivě zapne hodinky a na trať vyráží s tím, že dneska je za cíl odškrtnout si Half Nelson. A pozor, dovolenkář nevyjede bez gopro kamery na hrudi.

Místňáci

Mnohem zajímavější kategorií pro mě byli místňáci. Jsou to lidé, kteří se narodili nebo se natrvalo přestěhovali přímo do výše jmenovaných bajkovacích oblastí a jsou součástí ohromných místních bajkovacích komunit.

Poznat takovou komunitu jsme měli možnost například ve Squamish. Holky a kluci tady mají lásku k horským kolům vybudovanou už od dětství. Není divu. Nejde zapomenout třeba na „školku“ dvou desítek rozjařených malých holek na horských kolech, které jsme potkali u jezera v oblasti Diamond Head. Svého trenéra se snažily dohnat k šílenství tím, že odhodily na trailu kola do lesa a za pískotu o velmi vysoké frekvenci naskákaly v plné polní oblečené do jezera. Na první dobrou šlo vidět, jak ten život milují. Věřte nebo ne, bylo jasné, že tenhle život baví i toho mladého kluka, který jim dělal trenéra jízdy. Odpovídajíc na neustále „Why“ a „How“, vylévajíc vodu asi z desátého páru tenisek mini velikosti a bez přerušení přepočítávajíc přilby čouhající z vody, z něj zářila pohoda.

V rámci bajkerské komunity se můžete také setkat s „ladies only“ vyjížďkami. Holky různého věku se při nich hecují mezi sebou a jsou pouze v této dívčí skvadře naprosto komfortní i na těžších věcech. Potkáte i skupiny maminek s dospělými dcerami. Tady je bajkování prostě pro všechny.

Nutno také zmínit, že ve Squamish v rámci místní komunity fungují také pravidelné skupinové vyjížďky, které bývají zakončené zahradními pizza party s pivem a tombolou (ano, tombolou) za 2 $. Vybrané peníze míří na budování trailů – stejně jako tam ve svém volném čase míří většina bajkerů účastnících se vyjížděk.

V pracovní době mnoho z nich míří do pinkbike.com. Tato nejproslulejší stránka pro bajkery na světě má své velitelství, tzv. headquarters, přímo ve Squamish. V městečku o 20 000 obyvatelích. Evidentně ale vědí proč. Každému místnímu bajkerovi je jedno, co z toho, co ve Squamish a jeho okolí můžete najít, jezdíte – flow traily, drncavé sjezdové traily, technicky náročné sjezdy po skalách a kořenech, široké vymetené výletové traily pro začátečníky nebo rodinky či lítáte velké skoky a dropy, při kterých krev tuhne v žilách (nejen jezdcům). O tom, co jezdíte, to mezi místňáky není. Je to o komunitě a životním postoji.

A campeři?

Ti jsou někde na pomezí. Jejich poznávací znamení je často postel v autě – dodávce – v tzv. camperu, jehož ročník výroby je často nižšího čísla než ročník narození samotných jezdců. Jsou to bajkeři, kteří se rozhodli alespoň na nějakou dobu poddat se své vášni.

Často jsou to lidé z celého světa, ale nejsou to typičtí dovolenkáři. Poznávají víc, pomaleji a reálněji. Usídlí se na nějaký ten týden v kempu nebo u řeky. Nebo třeba i na záchytném parkovišti ve Whistleru, které je od nástupní stanice lanovky Blackcomb bikeparku, co by kamenem dohodil. A jejich dny pak vypadají různě. Z whistlerského záchytného parkáče vyrážejí do údolí, které je po obou stranách obsypané desítkami trailů všech obtížností. Nebo do bikeparku, snad nejproslulejšího bikeparku světa. Je dobré tam nikdy nepodcenit první jízdu a začít něčím lehčím na rozjezd. Výborné jsou flow traily B-line nebo například Crank it up.

Pro některé pak přichází chvíle přesunout se na proslulou A-line. Ta nabízí velké lavice a vyžehlené klopenky. Chvíle pro přesun je to vlastně pro všechny – když to s kolem už trochu umíte, můžete si na A-line pěkně zalítat. Pokud si ještě nejste úplně jistí v kramflecích, všechno jen přejedete a podíváte se, na co se může těšit, až se zlepšíte. Vše se dá přejet, věřte mi, i vy děvčata, nečeká tam žádná past.

Pro dokreslení atmosféry jen poznamenám, že každou jízdu lanovkou nahoru pozorujeme přípravu trati na letošní Red Bull Joyride. Ve Whistleru se jezdí každý rok jako vyvrcholení celé série. Whistler prostě je a bude bajkovacím pupkem světa. V podvečer campery najdete u místních jezer či řek. Koupačka, grilovačka a plány na další den. Jen na ten další. To je svět campera.

Co vám budu povídat – není jednoduché se dostat mezi místní komunitu a stejně tak ne každý má náturu na to, aby se stal camperem. Mnohým zbude přijmout za svou kategorii dovolenkářů a lufťáků. To je fakt. Ale není to ostuda. Ostuda je nazývat se bajkerem a nikdy si nezabajkovat v Kanadě. Klidně o dovolené a klidně už o té letošní!

P.S.: Avšak – ve vašem ideálním světě – čí kolo byste jezdili? 🙂

PO KOŘENECH KE KOŘENŮM TRAILOVÉHO BAJKOVÁNÍ

Jestli je bajkování v Kanadě lepší než to naše evropské, to těžko někdo rozhodne. Slíbíme vám však, že bude naprosto jiné. Pravěký deštný les západního pobřeží Britské Kolumbie a traily divočinou se každému bez skrupulí dostanou pod kůži. Tento i další bajkové zážitky najdeš zde: www.kudrna.cz/MTB