Malofatranské Kriváně

Čas od času se to sejde a my máme možnost využít prodloužený víkend a nebo si prostě na několik dní uděláme dovolenou. Pokud nechceme žádné extrémy, ani dlouhé přechody, hřeben Malé Fatry je přímo stvořen pro nás! Zabere dva poctivé turistické dny, výhledy jsou překrásné, příroda panenská, opatrný turista potká i medvěda a co víc – hřebenová túra i přes svou náročnost nabízí vcelku pohodovou turistiku. Není tedy co řešit!

Jak na místo

Náš přechod začneme na západě pohoří – v Žilině, kterou můžeme považovat za výborný dopravní uzel, je velice snadné do hor doputovat právě tudy. Vřele doporučuji časté vlakové spojení, ale i autobus, není tedy nutné přemýšlet nad parkováním vozidla, ale směle využijme tyto možnosti.

Západní část

Uvažujeme-li, že jsme využili vlakové spojení, bude náš začátek následující. V Žilině přestoupíme na místní vlakovou linku vedoucí přes zastávku Strečno, kterou můžeme považovat za samotný začátek celého přechodu. Již od vlakové zastávky se na nás směje zřícenina Strečnianského hradu nad poklidnou hladinou řeky Váh. Již první kontakt se zdejší přírodou dává najevo, že se máme na co těšit – mnoho lesů a hluboké vážské údolí to jenom potvrzuje.

Červená turistická značka na polní cestě mezi alejemi a loukami nás brzy zavede do lesa a přes úvodní stoupání se dostaneme ke zřícenině Starého hradu, od níž je krásný výhled na Váh pod našima nohama. Při prolézání zbytků kamenného hradu je ideální čas na nabrání sil a energie – zdánlivě nekonečný výstup se přiblížil.

Lesní pěšina vede stínem bez možnosti větších výhledů, to se však mění s příchodem na první krásnou malofatranskou Chatu pod Suchým. Rozhodně málokdo pohrdneme nabízenými nápoji a směle se občerstvíme na tomto poklidném místě. Nad Chatou pod Suchým se terény otevírají a dostáváme se konečně na místa, z nichž je ten správný výhled nejen na to, co nás čeká, ale i na to, co máme za sebou. To však nevydrží moc dlouho a podél lanovky vstupujeme opět do lesa, abych vyběhli na první kopec celého přechodu, a to Suchý (1468 m n.m.). Pohled na východ na další část hřebene je jako na dlani, včetně vrcholku Malého Kriváně (1671 m n.m.), který zastiňuje vrchol nejvyšší. Za dobrého počasí (a státního svátku v Čechách) se už tento vrchol hemží desítkami turistů povětšinou stejné řeči, ale to nás nesmí odradit, s mnohými se dále nepotkáme.

Pokračujeme dále po červené značce po úzkém hřebínku plném krásných bílých skal a ti, kteří si myslí, že před sebou pozorují svahy nejvyššího vrcholu Malé Fatry, jsou na omylu – jedná se opravdu o Malý Kriváň (1671 m n.m.). Pod samotným vrcholem je nouzové místo na stan obehnané kameny, pro nás však bezvýznamné.

Z tohot vrškou jsou výhledy za dobré viditelnosti ještě lepší – nedaleký Velký (1610 m n.m.) a Malý Rozsutec (1343 m n.m.), ale i na Chočské vrchy, Súlovské vrchy, Vysoké Tatry a také na české hory jako Beskydy. Nejvýraznější je však vrchol Velkého Kriváně (1709 m n.m.), kam budou směřovat naše další kroky. Času na kochání určitě nebude přebytečně, cesta po hřebeni dál je ještě dlouhá.

Navážeme opět na stezkou podobnou té, po níž jsme poslední dvě hodiny šlapali. Úzká pěšinka se line na ostrém hřebínku. Přes Pekelník (1609 m n.m.) vystoupíme poněkud zdlouhavým výstupem na vrchol nejvyššího vrcholu Malé Fatry Velkého Kriváně (1709 m n.m.) a zopakujeme si podobné výhledy jako z předchozího „menšího bratra“. Navíc však můžeme pohlédnout do dolin jako Vrátna apod., které jsou přímo pod námi. Velice pěkné!

Z nejvyššího zdejšího vrcholu je to jenom co by kamenem dohodil dolů na vyhlášenou Chatu pod Chlebom, k níž musíme dojít po klesající zelené značce ze Snilovského sedla pod Velkým Kriváněm. Je velmi pravděpodobné, že bude chata v sezóně plná, ale místní udělají všechno proto, aby každému mohli zajistit v nepříznivém počasí střechu nad hlavou. Je to milé! I nabízené občerstvení a točené pivo je krásnou tečkou za dnešním slušným výšlapem a první části malofatranské hřebenovky.

Budeme pokračovat zase za týden!
(Foto: Jiří Štaffa)