Ušlechtilá předalpská krajina, idylické horské pastviny, malebné vesnice, ale i vzácné kostely a zámky přivítají návštěvníky Bavorska, nejjižnější spolkové země. Německé Alpy se – na rozdíl od Rakouských, Francouzských, Švýcarských i Italských – nemohou pyšnit tří-, natož čtyřtisícovými vrcholy, přesto však mají co nabídnout i těm nejnáročnějším lyžařům.
Lyžařské možnosti jsou zde členité a většina lyžařů nesporně najde to, co hledá. Kvůli relativně nízké nadmořské výšce zde sice chybí nekonečně široké, otevřené svahy nad hranicí lesa, zato ale nechybí srdečnost a pečlivý přístup k údržbě sjezdových tratí, jakož i k péči o návštěvníky v oblasti ubytování a nabídky jiných sportovních i společenských aktivit. Nejkrásnější lyžařské terény lyžaři najdou v Horním Bavorsku a v Algoji. Za „nejalpštější“ z nich platí střediska Oberstdorf aGarmisch – Partenkirchen. Garmisch nebo-li Ga-Pa leží na úpatí Zugspitze, která je se svými 2964 m nejvyšší horou Německa, a spolu s Watzmannem v Berchtesgadenském výběžku představuje nejvýraznější dominantu Německých Alp.
Vydejme se na lyžařský průzkum na svahy Berchtesgadenské oblasti. Přírodní krásy této „zlaté zemičky“ byly mnohokrát v historii oslavovány svými hosty: bavorskými králi, Alexandrem von Humboldtem, Ludwigem Ganghofem a mnoha jinými prominenty. Horská kulisa, které vévodí nepřístupný Watzmann, je skutečně grandiózní, jezero Königsee je něžnou perlou a solné doly, horské chaty a také neslavně proslulé Hitlerovo „Orlí hnízdo“ patří k řadě oblíbených přírodních atrakcí. Uprostřed této nádherné krajiny leží Berchtesgaden, obec, která za svůj věhlas i bohatství, sahající daleko do historie, vděčí těžbě soli. K vidění zde jsou nejen pěkné měšťanské domy s typickou dekorací fasád, ale též zámek, zámecké muzeum a klášter.
Slavný přírodovědec Alexander von Humboldt dokonce prohlásil krajinu kolem Salcburku a Berchtesgadenu spolu s Neapolí aKonstantinopolem za nejkrásnější místa na této planetě! Této skutečnosti si místní obyvatelé byli stále více vědomi a ruku v ruce s láskou ke své zemi se posiloval i jejich pocit zodpovědnosti vůči zdravému životnímu prostředí. Byl zřízen Národní park Königsee, který na ploše 20 800 ha zahrnuje horské útvary Watzmannu, Hochkalteru, jakož i bavorskou část Reiteralpe, Steinernes Meer, skupiny Göllgruppe a pohoří Hagengebirge. Krása zdejší krajiny se stala dobře zúročenou devizou, neboť cestovní ruch dnes tvoří hlavní zdroj příjmů pro zemskou i obecní pokladnu, ale i pro samotné obyvatele, kteří fungující infrastruktuře vděčí za vzácný dostatek pracovních příležitostí. V dobách, než do berchtesgadenské oblasti začali spolu s turisty zvolna proudit i peníze, tedy zhruba do roku 1870, se místní obyvatelé živili převážně zemědělstvím a lesnictvím. Dodnes jsou nostalgickým svědectvím vysoko položené, polorozpadlé salaše. Za dlouhých zimních večerů vyřezávali umělecké předměty ze dřeva i z kořenů stromů a ty potom prodávali t.zv. „Kraxenträger“. Výtvory uměleckých řezbářů tvoří podnes nejoblíbenější suvenýry. Jediné bohatsví tohoto kraje představovala od nepaměti sůl, která se těžila v pohoří Haselgebirge, odkud se transportovala dřevěným potrubím přes Lockstein a Söldenköpfl s převýšením 350 metrů do Reichenhallu. Dnes se sůl transportuje do Bad Reichenhallu, jediného velkého solivaru Bavorska, samozřejmě již moderním potrubím.
Vraťme se však do současnosti, do zimního Berchtesgadenu. Ke slovu přicházejí vyznavači zimních sportů: mezi vrcholem Schneibsteinu a masívem Steinernes Meer najdou neporušené terény skialpinisté, přívrženci extrémních sklonů na lyžích sjíždějí žleby pod vrcholem Watzmannu. Běžkaři se mohou vydat po příjemných preparovaných stopách v okolí Aschauer Weiher, Bischofswiesen, Schönau, Obersalzberg, na Ramsau či Scharitzkehl-Alm. K vyznavačům alpského lyžování byla příroda méně štědrá. Bylo nutno vynaložit značné investice, aby byly lanovkami a sjezdovkami zpřístupněny vhodné terény. Zdatné jezdce osloví terény na Jenneru, vedoucí z výšky 1800 m. Nejdelší sjezdovka měří 5,6 km a překonává výškový rozdíl 1170 metrů! Opatrnější lyžaři se raději pohybují mezi Jennerwiesen a mezistanicí kabiny. Je-li zima bohatá na sníh, neměl by nikdo vynechat sjezdovku, vedoucí přímo až k jezeru Königsee. Na Jenneru patří neodmyslitelně k lyžování návštěva horské chaty a vychutnání radosti z lyžování např. u hrnku svařeného vína či u pálenky z hořce. Takže: „Lyžování zdar!“neboli „Schi heil!“, jak se říká v bavorských horách.
Autorka je majitelka sportovní CK TRIP
