Lezení v Thajsku a Laosu: kam v zimě za teplem s lezečkami?

Lezení v Thajsku a Laosu: kam v zimě za teplem s lezečkami?

Pro milovníky skalního lezení je zima dlouhá a krutá. Proto se snažím každou zimu vycestovat do světa a čekání na první jarní lezení si tím zkrátit. Nejvíce jsem vždy jezdila lézt přes zimu do Španělska, kam v té době vyráží většina lezců. Je to záruka dobré kvality, ale ne úplně tak ideálního počasí. Pokud nechcete riskovat zimu, mlhu a déšť, tak doporučuji vydat se do jihovýchodní Asie, kde vám zima rozhodně nebude.

Nápad vyrazit za lezením do Asie vznikl ze dne na den. Měla jsem za sebou dost práce a cítila jsem, že potřebuji vypnout, relaxovat a načerpat novou energii. Lákalo mě strávit nějaký čas lezením někde v teple a ideálně to spojit s koupáním v moři. Obojí se snoubí například v oblíbené thajské oblasti Tonsai Bay, kde už jsme ovšem oba s přítelem Ondrou byli, a tak jsme tentokrát vyrazili poznat něco nového. Neváhali jsme a s měsíčním předstihem koupili nejlevnější letenky z Prahy do Bangkoku v termínu od půlky prosince do půlky ledna. Po několika hodinách plánování jsme pomocí internetu našli pár tipů na zajímavé lezecké oblasti – dvě v Laosu a dvě v Thajsku.

Přes Mekong do Laosu

Do batohů jsme sbalili lezecký materiál, stan, spacák, pár kusů oblečení a hygieny a jelo se. Přesunem po ose Praha – Bangkok – Nahkon Phanom jsme se dostali až na břehy řeky Mekong, která tvoří hranici mezi Thajskem a Laosem. Na protějším břehu od thajského Nahkon Phanom leží laoské město Thakhek, kam jsme měli následující den namířeno.

Nikdo tu neumí anglicky a jejich klikyháky těžko rozluštíte, takže komunikace byla vždy náročná a koupě lístku na autobus představovala akci na několik minut. Ale když člověk chce, vždy se dorozumí. Dobré je mít u sebe papír s tužkou, a když si navzájem nerozumíte, tak to můžete zkusit jednoduše nakreslit. Po příjezdu do města Thakhek jsme si nakoupili zásoby jídla na další dny. Velký výběr potravin nečekejte. Laos je celkem chudý a oproti Thajsku má dost skromnou gastronomii. Vařič s bombou jsme si s sebou nebrali a jedli jsme buď studené jídlo, nebo si vždy něco koupili u stánku s občerstvením.

1. Thakhek

U lezecké oblasti Thakhek, která měla na internetu nejlepší reference, jsou dva kempy, do kterých přes Vánoce najíždějí lezci z celého světa a člověk si musí udělat rezervaci. Tu jsme sice neměli a oba kempy byly narvané, i tak nás ale jeden z majitelů nechal postavit si stan na konci kempu. Ten vybudovali před pár lety Němci a udělali z něho velice útulné místo pro lezce. Lidé většinou využívají ubytování v bungalovech, ale kdo chce ušetřit, tomu doporučuji vzít si s sebou stan. Na každém místě během našeho cestování nám povolili stan postavit a platili jsme o polovinu méně než za bungalov. Ceny za ubytování, jídlo a služby jsou přívětivé, a tak jsme si každý den dopřávali pestré a výborné jídlo v místní restauraci.

V okolí kempu se nachází desítky sektorů. Svoji obtížnost si tu najde každý. Je tu spousta cest od obtížnosti 4 do 8b, kolmé i převislé, po krápnících i lištách a vše je dobře jištěné jako v jiných sportovních oblastech na vápně. Lezeckého průvodce lze zakoupit nebo si půjčit přímo v kempu. Také se tu dá zapůjčit lezecký materiál nebo skútr, který můžete využít na výlety po okolí. Vše funguje opravdu skvěle a z tak pohodového prostředí musí být nadšený každý! My tam strávili krásné dva týdny a pak jsme se vypravili dál.

Thakhek

Doprava: Z Thakheku nejezdí do lezeckého kempu Green climbers home žádná linka autobusu, takže si člověk musí zaplatit tuk-tuk.

Ubytování: V thajském Nahkon Phanom přes www.booking.com za 500 THB/pokoj pro 2 osoby. Lezecký kemp Green climbers home – ubytování zpravidla v bungalovech, možnost postavit i stan za 90 000 LAK/2 os.

V Thakheku je spousta cest od obtížnosti 4 do 8b, kolmé i převislé, po krápnících i lištách a vše je dobře jištěné jako v jiných sportovních oblastech na vápně.
V Thakheku je spousta cest od obtížnosti 4 do 8b, kolmé i převislé, po krápnících i lištách a vše je dobře jištěné jako v jiných sportovních oblastech na vápně.

2. Vang Vieng – Pha Tang

Další zastávkou bylo město Vang Vieng, vzdálené 450 km severozápadně od Thakheku. Městečko je známou turistickou destinací a jedním z nejvíce navštěvovaných míst v Laosu. Naleznete tu nespočet restaurací, hotelů, maséren a agentur nabízejících výlety do okolí. Hlavními atrakcemi jsou vodní sporty, sjíždění řeky na pneumatikách a množství krápníkových jeskyní. My jsme ale milovníci lezení a přírody, takže jsme si na tři dny půjčili skútr (50 000 LAK/den) a každý den jsme trávili mimo město a všechny tyto turistické destinace.

Místní lezecká oblast Pha Tang se nachází 20 km severně od Vang Viengu u silnice číslo 13. Všechny informace o lezení v této lokalitě jsme si zjišťovali už z Čech a následně ještě v Thakheku, kde nás nechali ofotit si průvodce. Skála vypadala na pohled úchvatně, jenže po pár cestách nám bylo jasné, že oblast má i své mouchy. Skála byla zaprášená a nikde ani stopa po magnéziu. Jde vidět, že se tu moc neleze. Ale věřím, že kdyby se cesty očistily, lezení by tu stálo za to. V oblasti najdete dobře jištěné cesty v rozptylu od 6a do 8a. My navštívili sektory Calcaneus a Millipede. Nejvíce se mi líbily cesty „Money can´t buy my love“ 6b+ a „Sweet Dreams“ 7c+. Kdybyste měli cestu právě sem, tak se tu zastavte, ale jet sem pouze za lezením se úplně nevyplatí.

Pha Tang

Doprava: My jeli autobusem z Thakheku do Vang Viengu za 110 000 LAK/osoba – 13 hodin s přestupem ve Vientiane. Doporučuji si ušetřit úmornou cestu a raději koupit letenky z Nakhom Phanom přímo do Vientiane a odtud pokračovat tři hodiny po klikaté silnici až do Vang Viengu.

Ubytování: Domluvili jsme se s majitelem ubytovacího resortu Mya a postavili si na jeho louce stan za 35 000 LAK/2 os.

Město Vang Vieng je známou turistickou destinací a jedním z nejvíce navštěvovaných míst v Laosu.

3. Chiang Mai – Crazy Horse Buttress

Z Laosu jsme se nočním autobusovým spojem dopravili do 680 km vzdáleného thajského města Chiang Mai. Místní shuttle bus směrem k hotsprings a k lezecké oblasti Crazy Horse Buttress nás po hodině vysadil u lezeckého kempu Jira Homestay. Oproti Thakeku je tento kemp malinký a nemá moc lezeckou tématiku, ale thajští majitelé jsou příjemní a vstřícní lidé, takže se tam člověk cítí opět skvěle. Dokonce si tu můžete půjčit zadarmo motorku a jet na výlet do okolí. Lezců tu potkáte méně než v Thakheku, ale když přijdete do skal, zjistíte podle omaglajzovaných linií cest, že cesty se očividně hodně lezou.

Název této oblasti vypovídá o tom, jak opravdu vypadá. Z dálky skály připomínají svým tvarem koňské hlavy. Tato oblast se nachází deset minut chůze od kempu a je rozdělená na několik sektorů. Průvodce se dá stáhnout na internetu nebo si ho můžete půjčit přímo v kempu. Materiál skály je opět vápenec a cesty tu jsou od 5 po 8b. Jednou jsem v cestě potkala hada, tak dávejte pozor! Je to exotika, takže takováto zvířátka tu jsou na denním pořádku. Tato oblast stojí oproti Vang Viengu určitě za návštěvu!

Po návštěvě Crazy Horse Buttress jsme strávili Silvestra v Chiang Mai. Vánoce jsme tentokrát moc neslavili, ale vše jsme si vynahradili na Silvestra. Během celé noci místní i turisté vypouští lampiony štěstí, které se vznášejí nad městem. Je to krásná a nezapomenutelná podívaná. Město kromě toho také nabízí širokou nabídku barů a koncertů, kam je vstup většinou zdarma.

Crazy Horse Buttress

Doprava: Autobus Vang Vieng – Chiang Mai (340 000 LAK/osobu). Autobus k Crazy Horse Buttress jezdí z Warrot Marketu, cesta trvá cca hodinu, cenu jsme uhádali na 150 THB/os.

Ubytování: Kemp Jira Homestay.

Chiang Mai, Thajsko

4. Aonang – Chong Pli

Na závěr jsme se vypravili do lezecké oblasti Chong Pli. Tentokrát jsme pro přesun ze severního do jižního Thajska zvolili leteckou dopravu. Z Phuketu jsme se autobusem dopravili do 150 km vzdáleného města Aonang. V jeho okolí se nachází nejznámější lezecká oblast v Thajsku – Tonsai Bay. My se však vydali za objevováním nových sektorů, které vznikly v okolí Aonangu. Půjčili jsme si na týden skútr (200 THB/den) a na něm dojeli do kempu Aonang Chong Pli.

Skály se nachází hned u kempu. Cesty jsou tu v obtížnostech 6a až 8a+ a průvodce s aktuálními cestami si lze zapůjčit na recepci kempu. Cesty jsou zatím nové a neoklouzané, ale časem by se to mohlo změnit, jelikož sem jezdí čím dál více lezců. Kvůli vysokým teplotám, vlhku a stínu jsme lezli vždy dopoledne a na odpoledne jsme se jezdili koupat k moři. Hezký výlet během dne odpočinku jsme podnikli lodí na ostrůvek Tuba Island. Je to místo jako z cestovního katalogu – bílý písek, průzračné moře, palmy a opice. Krásná tečka za výletem po jihovýchodní Asii.

Chong Pli

Doprava: Letenku do Phuketu jsme sehnali za 1400 THB/os. Autobus Phuket – Aonang 180 THB/os.

Thajská oblast Aonang Chong Pli má cesty v obtížnostech 6a až 8a+

Praktické informace

Doprava: Letenka Praha – Bangkok cca 15 000 Kč. V Bangkoku přesun mezi letišti Suvarnabhumi a Don Muang shuttle busem (dražší, ale rychlejší a pohodlnější než autobus, mějte časovou rezervu kvůli dopravím zácpám). Letenka Bangkok – Nakhon Phanom 900 Kč/os. Shuttlebus do města 100 THB/os.

Měna: V Thajsku se platí bathy (1 THB = 0,67 CZK), v Laosu kipy (1 LAK = 0,0026 CZK).

Víza: Do Thajska nejsou při pobytu do 30 dnů potřeba. Do Laosu se dají vyřídit přímo na hranicích za poplatek 30 USD.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: