Knihy pro inspiraci

Knihy pro inspiraci

Dvě povídkové knihy dvojice známých osobností trampského a vodáckého světa vydalo sdružení Avalon, jehož publikace a časopisy oslovují většinou příznivce trampské literatury. Zdeněk Šmíd a Miki Ryvola však svojí tvorbou tuto oblast určitě přesahují…

Údaje vydavatele:
Titul: Jak nabalit plavou dívku
Autor: Zdeněk Šmíd
Infocena: 50 Kč
Titul: Listí aneb Co zbejvá
Autor: Miky Ryvola
Infocena: 190 Kč
Vydavatel: Sdružení Avalon

Sdružení Avalon vzniklo v prosinci roku 1995, jako výsledek snahy několika přátel oživit trampskou literaturu. Dvě povídkové knihy dvojice známých osobností trampského a vodáckého světa, Zdeňka Šmída a Mikiho Ryvoly však svým záběrem oblast trampingu určitě přesahují. Obě publikace tak mohou inspirovat hned v několika směrech, ke vzpomínkám na šedesátá léta, zcela naopak k novým zážitkům, a konečně také k zajímavému vánočnímu dárku.

Jak nabalit plavou dívkuJAK NABALIT PLAVOU DÍVKU
Zdeněk Šmíd


Většina z nás zná Zdeňka Šmída jako autora knih Proč bychom se netopili, Miss Porta, Proč bychom se nepotili a celé řady dalších. Avalon v drobné publikaci připomíná celkem deset trampských a také vodáckých povídek, které byly napsány koncem šedesátých let pro časopis Tramp. Vtipnost a jiskrnost textů bude příznivcům Zdeňka Šmída určitě dobře známá, překvapením pro některé bude čistě trampské téma, dvě nebo tři povídky zaujmou určitě také vodáky. Pro Šmídovy povídky je toto vydání knižní premiérou, pro znalce bude připomenutí textů určitě potěšením a pro mladší příznivce autora budou povídky laskavým překvapením. Součástí sbírky je i rozhovor s autorem a jeho úplná bibliografie. Ilustroval Marko Čermák.

Listí aneb Co zbejváLISTÍ aneb CO ZBEJVÁ
Miki Ryvola


V další sbírce překročilo sdružení Avalon svůj běžný záběr a připravilo čtenářům i sobě pěkný dárek v podobě opravdu pěkné knihy. Povídky, básně, články, zamyšlení, texty a ilustrace Mikiho Ryvoly na celkem 196 stranách (z toho 30 stran většinou unikátních fotografií) budou potěšením pro všechny, kteří Hoboes a poetické Mikiho písničky mají rádi. A pro ty, kteří zpívají s kytarou Mikiho písničky, aniž by o autorovi něco věděli, bude sbírka docela objevným počinem. Jde o první ucelený výběr z písemné tvorby Mikiho Ryvoly. Většina textů pochází z let šedesátých a sedmdesátých, tedy z doby, která patří k Mikiho literárně nejplodnějšímu období. Malou výjimkou je obsáhlý vandropis z Austrálie, kam se s bratrem Wabim podíval až začátkem let devadesátých a několik dalších příspěvků.

„Miki Ryvola není jenom dobrý textař,“ říká Tony – Michael Antony, vůdčí osobnost sdružení Avalon. „To mi přijde v jeho případě jako nedostatečná charakteristika. Je totiž především básníkem, protože texty jeho písní jsou zároveň jedny z nejkrásnějších básní, které kdy tramp pro trampy složil.“ Kdo si rád zazpívá Mikiho písničky Mrtvej vlak, Ze všech chlapů nejšťastnější chlap, Bál v lapáku, Island, nebo Bednu vod whisky, ten nejspíš dá Tonymu za pravdu, a po přečtení sbírky Listí už nebude pochybovat vůbec nikdo. Součástí knihy je opět také kompletní diskografie, bibliografie a medailon Mikiho Ryvoly.

Křest knihy Listí aneb Co zbejvá
Křest knihy Listí aneb Co zbejvá. Miki Ryvola vlevo sleduje reakce svých budoucích čtenářů,
ke křtu se připravují Kapitán Kid a Vokoun. Vpravo Tony za Avalon. Foto: Oxid

Obě knihy si můžete objednat na stránkách sdružení Avalon, kde se dozvíte také o ostatních publikacích a časopisech tohoto agilního vydavatelství.

© Svět outdooru, listopad 2008, text Jiří Červinka, foto repro Avalon a Oxid

Placené odkazy k tomuto článku:
Zde může být váš odkaz! Napište nám.

Zkušenosti čtenářů

Karel

Proboha, nevytahujte tramping. Trapna ideologie, trapne obleceni, trapne pisne… V Cesku snad neni trapnejsiho hnuti. Vzdycky mne hanba fackovala kdyz jsem slychaval ve vlaku ty jejcih trapne pisne o serifer, indianech a podobne vetesi kterou si pujcovali z Ameriky. Dnes uz je to zaplatbuh mrtve, vsechny ty osady a cela ta sladkobolna kycovita „romantika“. Byl to jen pokus o unik ze socrealismu, stejne jako hloupy jako ceske chaluparstvi a kutilstvi.

Tony

Raději rovnou přiznej, že ti kdysi šerif osady Býčí voko přebalil holku a od tý doby nemáš rád trampy:).

Blup

Tys před socialismem asi moc utíkat nechtěl, co? No jo, růžová není červená…

Okr

Věčná škoda, že Karla vychovávala jen hanba, ta má jak známo měkkou a málo pádnou ruku. A tady by to zjevně chtělo přitlačit. Ale každej má právo na svůj názor. Něco podobnýho si myslel před lety jistej Kubát, po něm jistej Čepička. Mohli by si s Karlem popovídat. Ale je blbost řešit tady nějaký ideový věci, koho ty knížky zajímaji, ať si je přečte, koho nezajímaji ať si chytá adrenalin v libovolnym jinym článku. Tý netoleranci nerozumim a myslim, že Karel je na tom dost mizerně se sociální identifikací.

Ondra

Od Zdeňka Šmída jsem kdysi četl „Proč bychom se netopili“ a nedávno „Otavu, putování po řece“. Oboje je dobrý čtení i když pokaždé něco zcela jiného. „Proč bychom se netopili“ je klasika, kterou asi každej zná, „Otava“ je takový netradiční průvodce po řece a okolí, moc pěkné počtení.

Jirka

Pockejte, at ctu jak ctu tak karel tu jen vyjadruje vlastni nazor. Nemusime s nim souhlasit, ale co je na vlastnim nazoru spatneho? Vy baste ale nositele jineho nazoru hned mlatil. Budte prosim trochu vice tolerantni a trochu mene agresivni. Kubata a Cepicku mi pripominate spis vy nez Karel.

Okr

Vezmu si to k srdci a omlouvam se za svuj netolerantni nazor k tolerantnimu Karlovi :))) Jinak Mikiho knižku už mam, pojem sbírka povídek neni moc přesnej, je to spíš sborník toho co Miky napsal. Ale je to fakt dobrý.

Ondra

No, takhle“ tolerantní“ komentář jako ten Karlův, to by člověk pohledal….. 🙂

Vokoun

Co dodat k trapnému Karlovi? Snad jen to, že je poněkud trapné, když někdo, kdo neví o trampingu, že existoval už 30 let před vznikem socrealismu, píše o něm trapné nesmysly…
Zřejmě je to tím, že pan Karel zůstal ještě v zajetí stereotypů socrealismu…
Nejlépe na podobné trapnosti odpovídá Miki Ryvola na str. 37 své nové knihy LISTÍ: …(jsme) vždy naivně připraveni posloužit jako lákavý terč pro pomluvy a fantastické výmysly lidí bez fantazie, trochu komicky bezbranní proti špíně, která se jaksi během našeho pobytu v Zemi tří sluncí za jejími hranicemi stala normou…
Myslím, že není potřeba nic dodávat. Je skvělé, že vyšly díky Avalonu dvě skvělé knihy od skvělých autorů…

Jirka

Vzdycky kdyz jsme je potkaval s tema jejich divnejma kloboukama a s liscima ohonama za kloboukem, trapnost mne primo fackovala.A ze to byl jen unik ze sociku myslim nejlepe doklada fakt, ze trampove vymreli na ubyte. Dnes uz zadnyho nepotkate. nastesti!

jinej Jirka

Ahoj, je naprosto nesmyslné rozvíjet debatu o trampingu, držte se obsahu článku a těch dvou knížek. Karel i Jirka jsou evidentně jedna a tatáž nemocná osoba s cílem kazit vzduch. A určitě nemá žádnej smysl polemizovat – to je mlýn na vodu stalkera. Nešlo by, aby admin občas vymazal komentáře netýkající se tématu? Jinej Jirka

vodák Marek

Tramping je stejná hra, jakou hrají vodáci, horolezci, turisti, paintbollisti, speologové, hobbycyklisti……. Trošku únik z reality, trošku dobrodružství, hodně přírody, kamarádi, zábava…. nic víc, ale je to prima, ne? (Jestli si neviděl trempíře, zajeď třeba na Kokořínsko, Křivoklátsko, Karlštejnsko, do Beskyd…. je jich míň než dřív, ale pořád jsou)

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: