Jedna otázka, dvacet kilometrů a Hostýnské vrchy: z Podhradní Lhoty na Svatý Hostýn

Oba máme rádi pohyb v nejrůznějších podobách. Chodíme po horách, jezdíme na kole a vyrážíme na ferraty. Rádi se vracíme do Vysokých Tater i rakouských Alp, ale Hostýnské vrchy jsou pro nás srdeční záležitostí – žijeme přímo pod nimi a do přírody se od nás dá vyrazit pěšky.

Tentokrát jsme se rozhodli pro celodenní trasu, kterou jsme už v minulosti absolvovali. Přechod z Podhradní Lhoty přes Kelčský Javorník a Tesák na Svatý Hostýn nabízí přibližně dvacet kilometrů lesních cest, hřebenových úseků, několik zajímavých zastávek a dostatek stoupání na to, aby člověk večer věděl, že byl celý den na nohách.

Autobusem na začátek výletu

Naše cesta začíná v Bystřici pod Hostýnem, kde nastupujeme do autobusu směrem na Podhradní Lhotu. Právě možnost využít autobus dělá z trasy příjemný jednodenní přechod. Nemusíme se vracet ke stejnému výchozímu místu a celý den můžeme pokračovat jedním směrem.

V Podhradní Lhotě vystupujeme, upravujeme popruhy batohů a vyrážíme po zelené turistické značce směrem ke Kelčskému Javorníku.

Celá trasa měří podle zvolené varianty přibližně 18 až 20 kilometrů. Počítat můžeme asi se šesti hodinami čisté chůze. Tento údaj ovšem nezahrnuje svačiny, fotografování, výstup na rozhlednu, zastávku na občerstvení ani chvíle strávené pozorováním krajiny. A právě těch se během podobných výletů obvykle nasbírá poměrně hodně.

Prvních pět kilometrů vede hlavně vzhůru

Úsek z Podhradní Lhoty na Kelčský Javorník měří přibližně pět kilometrů. Na mapě to nevypadá nijak dramaticky, cesta ale od začátku postupně nabírá výšku.

Procházíme kolem zřícenin hradů Šaumburk a Nový Šaumburk (Zubříč) a pokračujeme dál lesem. Místní kopce možná na první pohled nepůsobí náročně, ale dokážou rychle připomenout, že převýšení funguje stejně všude.

Tuto trasu jsme prošli už několikrát a nápad na aplikaci Hill Explorer nevznikl během jediného výletu – rodil se postupně z otázek a rozhovorů, které nás na společných cestách provázely. 

Otázka, na kterou jsem neznal odpověď

Vždy jsem měl pocit, že se v místní krajině docela dobře orientuji. Manželka ale při výletech potřebuje vědět nejen to, kudy jdeme, ale také na co se právě díváme.

Při jednom z našich dřívějších výletů se před námi otevřel pohled na několik zelených hřebenů. Manželka ukázala do dálky a zeptala se: „Co je to za kopec?“ První vrchol jsem ještě dokázal určit. U dalšího jsem si už nebyl úplně jistý a u třetího jsem jen odhadoval.

Některé výrazné vrcholy člověk pozná bez problémů. Jakmile se však před ním seřadí několik podobných zalesněných kopců, začne být orientace podle samotného pohledu složitější. Mapa sice pomůže, ale správně ji natočit, porovnat jednotlivé hřebeny a určit, který kopec se schovává za kterým, není vždy jednoduché.

Začal jsem proto přemýšlet, zda by nešlo využít telefon a zobrazit názvy jednotlivých vrcholů přímo v krajině před námi.

Z jedné jednoduché otázky se postupně stal nápad na aplikaci Hill Explorer. Její vývoj samozřejmě netrval jeden večer. Nápad ale vznikl právě venku, při našich výletech, kdy jsem své ženě nedokázal s jistotou říct, na který kopec se dívá.

Nejvyšší bod trasy

Po poctivém lesním stoupání přicházíme na Kelčský Javorník. Se svou nadmořskou výškou 865 metrů je nejvyšším vrcholem Hostýnských vrchů. Samotný vrchol je zalesněný, ale díky rozhledně o výhled nepřijdeme. Stoupáme vzhůru a krajina, která byla ještě před chvílí schovaná mezi stromy, se před námi postupně otevírá.

Na rozhledně nastává přesně ten okamžik, který znám z našich dřívějších výletů. Manželka pozoruje horizont a zajímá ji, jak se jmenují jednotlivé kopce a co se v krajině nachází. Tentokrát už nemusíme odpovědi odhadovat. Na chvíli vytahujeme telefon a namíříme ho směrem k horizontu. Na obrazovce se u jednotlivých míst zobrazují názvy, vzdálenost a nadmořská výška. V okolí lze vyhledat také rozhledny, přístřešky, prameny, občerstvení, okolní města i další zajímavosti. Zelené hřebeny před námi najednou dostávají konkrétní jména.

Po chvíli ale telefon opět schováváme. Aplikace má pomoci s orientací a ukázat, co se před námi nachází. Samotný výhled je stále nejlepší sledovat vlastníma očima.

Z Javorníku na Tesák už krok ubíhá snáz

Z Kelčského Javorníku pokračujeme směrem k Tesáku. Tento úsek měří přibližně čtyři a půl kilometru a po předchozím stoupání působí podstatně příjemněji. Cesta vede převážně lesem a hřebenový terén nám dovoluje trochu zrychlit. Chvíli stoupáme, chvíli klesáme. Občas se mezi stromy objeví výhled, za další zatáčkou nás znovu obklopí les.

Krajina se nemění dramaticky každých několik minut, ale cesta má svůj přirozený rytmus. Nemusíme řešit exponované pasáže ani technicky náročný terén. Přesto máme pocit skutečného horského přechodu. Jsme několik hodin na cestě, před námi stále zbývá pořádný kus trasy a nevracíme se tam, kde jsme začali.

Výhodou je také možnost výlet zkrátit. Kdo má dost, může skončit na Tesáku a využít autobusovou zastávku. Kdo chce pokračovat, může se vydat dál přes hřeben až na Svatý Hostýn. My pokračujeme. Nejdřív ale přichází čas na zastávku.

Na Tesáku začíná být občerstvení důležitější než výhled

Na začátku výletu člověka zajímá délka trasy, převýšení a výhledy. Po několika hodinách chůze se však priority trochu změní a do popředí se dostane otázka, kde doplnit energii a na chvíli odložit batoh.

Tesák dobře známe, takže víme, že se tu můžeme zastavit na občerstvení. Kdo jde trasu poprvé, může si tuto informaci vyhledat v aplikaci a zároveň zjistit, že se opodál nachází studánka s pitnou vodou. Sedáme si, doplňujeme energii a nohám dopřáváme krátkou přestávku. 

Na Tesáku se nachází také autobusová zastávka, takže je možné trasu právě zde ukončit. My ale pokračujeme dál – na Svatý Hostýn nám zbývá ještě přibližně sedm až osm kilometrů. Po odpočinku to zní jako příjemná vzdálenost. O něco později už tento názor nesdílíme se stejným nadšením.

Když kilometr není pokaždé stejně dlouhý

Z Tesáku pokračujeme po žluté turistické značce přes Tři kameny a Louku Klapinov. Volíme variantu vedoucí přes Skalný, odkud se později napojíme na modrou značku směřující na Svatý Hostýn.

Terén je zvlněný. Není technicky náročný, ale po předchozích kilometrech už každé další stoupání působí o něco delší než na začátku dne. Turistické kilometry totiž nemají stálou délku. První kilometr po ránu uteče téměř okamžitě. Poslední kilometr před cílem může být podle pocitu dlouhý přibližně tři až pět kilometrů.

Cesta přes Skalný ale připomíná, že zdejší krajina není tvořena jen dlouhými lesními cestami. Skalní útvary dodávají této části trasy jiný charakter a nabízejí příjemnou změnu po předchozím hřebenovém putování.

Cíl poznáme i bez telefonu

Ze Skalného pokračujeme po modré značce až na Svatý Hostýn. Když se před námi objeví bazilika, není tentokrát potřeba nic zjišťovat. Cíl poznáváme okamžitě.

Svatý Hostýn je výrazným poutním místem, ale pro nás také přirozeným zakončením dnešního přechodu. Po přibližně dvaceti kilometrech přichází chvíle, kdy je příjemné sundat batoh, posadit se a přestat řešit, kolik cesty ještě zbývá. Nezbývá žádná.

Za námi je stoupání z Podhradní Lhoty, nejvyšší vrchol trasy, hřebenová cesta na Tesák i závěrečný zvlněný úsek přes Skalný. Nejde o extrémní výkon ani o trasu, na kterou by člověk potřeboval speciální vybavení. Přesto nabízí všechno, co od celodenního výletu očekáváme: lesy, převýšení, rozhlednu, výhledy, možnost občerstvení i pocit, že jsme skutečně přešli kus hor.

Známá krajina může stále překvapit

Když člověk někde žije dlouho, snadno získá pocit, že své okolí dokonale zná. Při pohledu na vzdálené hřebeny ale často zjistí, že dokáže pojmenovat jen několik nejvýraznějších míst.

Právě z takové obyčejné nejistoty vznikl Hill Explorer. Nechtěl jsem vytvořit aplikaci, kvůli které bude člověk celý výlet sledovat telefon. Chtěl jsem jednoduše odpovědět na otázku, která se při našich cestách pravidelně vracela, a pomoci lidem lépe se zorientovat v krajině před nimi.

Manželka se na kopce ptá dál. Rozdíl je jen v tom, že dnes už nemusíme odpovědi hádat.

Trasa v kostce

• Trasa: Podhradní Lhota – Kelčský Javorník – Tesák – Tři kameny – Skalný – Svatý Hostýn
•  Délka: přibližně 18 až 20 km podle zvolené varianty
•  Čas: přibližně 6 hodin čisté chůze
•  Nejvyšší bod: Kelčský Javorník, 865 m n. m.
•  Náročnost: středně náročná celodenní túra; nejvýraznější stoupání čeká na začátku mezi Podhradní Lhotou a Kelčským Javorníkem
•  Doprava na začátek: autobusem z Bystřice pod Hostýnem do Podhradní Lhoty
•  Občerstvení: možnost zastávky na Tesáku
•  Možnost zkrácení: trasu lze ukončit na Tesáku, kde se nachází autobusová zastávka
•  Značení: z Podhradní Lhoty po zelené na Kelčský Javorník a směrem k Tesáku, dále po žluté přes Tři kameny směrem ke Skalnému a následně po modré na Svatý Hostýn

Informace o aplikaci: Web
Stáhnout zde: App Store / Google Play