Už při prvních túrách do tuzemských pohoří, si každý mohl na vlastní kůži ověřit, že s rostoucí nadmořskou výškou klesá teplota. Obecně slýcháme pravidlo, že na každých sto výškových metrů, jde teplota dolů o 1 °C, není to úplně pravda.
Vztah, kdy teplota vzduchu klesá úměrně s nadmořskou výškou, je pravdivý do výšky 12 000 metrů. Kromě Felixe Baumgartnera si tuhle větu nikdo nemusí pamatovat
.
Teplotní gradient
Za normálního rozložení teploty vzduchu, říká se mu také stabilní zvrstvení (bez inverze), platí, že na 1000 vertikálních metrů teplota poklesne o 6,4 °C. To znamená, že šířená poučka 100 m/1 °C se poměrně výrazně odchyluje od pravdivé hodnoty 100 m/0,64 °C.
| Podívejte se také na článek „Že by klasickým mapám s nástupem chytrých telefonů odzvonilo? |
Tento vztah v reálu ovlivňuje spousta faktorů, a proto se jím opravdu není možné řídit v řádkách stovek metrů. Jedny z nejdůležitějších vlivů jsou teplotní inverze a vlhkost vzduchu. Pokud teplota klesá rychleji, než o 0,65 °C na 100 m, tak říkáme, že je atmosféra instabilní. Pokud teplota klesá pomaleji, než říká zmíněný vztah, nebo dokonce roste, jedná se o teplotní inverzi.
Podle výše zmíněných řádků si asi oblečení na hory vybírat nebudete, ale třeba se vám tato vědomost může někdy hodit.
