Huť Františka

Startujte v Adamově

Ideální výchozí bod pro toulky Moravským krasem je Adamov. Turistická značka je hned vedle vlaková zastávky i stanice (pozor na zmatení – jsou sice od sebe kousek, ale u vlakové stanice Adamov vede značka žlutá, zatímco Adamov – zastávka vede značka modrá). Po modré projdete kolem hutě Františky k nevelké jeskyni Jáchymka i velké, ale hlavně populární Býčí skále.

Alexandrova rozhledna

Rozhledna nad Adamovem navazuje historicky na původní dřevěněný pavilon. Ovšem materiál podlehl zubu času a zdálo se, že bude o jedno vyhlídkové místo méně. Naštěstí členové Rakouského turistického klubu spolu s architektem Oscarem Mratschekem prosadili stavbu rozhledny, jež nese jméno saského rady Alexandra Suchánka von Hassenau, jež má jejím vzniku lví podíl. Máte chuť po panoramatickém výhledu po okolí? Tak vám nebude, než vyšlapat 9 schodů a 19 příček žebříku. Je libo nějaký drb z historie rozhledny? Za 2. světové války byla zdevastována (německá armáda mimo jiné do ní vybourala díry, aby se dostala do bunkru ve  sklepě. Teprve potřeba televizního signálu byla impulzem pro opravení rozhledny. Uvnitř se nalézá vysílací technika a pro potřeby turistů byl vybudován nový železný ochoz s přístupem po vnějším žebříku. Stavba prošla rekonstrukcí a v novém kabátě se představila veřejnosti 16. května 2009.

Koule a granáty

Huť Františka stojící v Josefském údolí je nápadná, deset metrů vysoká kamenná stavba. Odkazuje na knížete Jana Adama z Liechtensteina, jenž v rámci svých podnikatelských aktivit postavil roku 1746 vysokou pec. V jejích útrobách se tavilo surové železo a zároveň se v komplexu vyrábělo tzv. lité zboží. Podařilo se mu získat armádní zakázky (což jak ukazuje i současný stav je vždycky terno) kam huť dodávala dvou až desetiliberní (1 – 5 kg) koule a granáty spolu s hmoždířovými bombami o váze 2 – 200 liber (1 – 100 kg).  „Civilní“ výrobu zastupovaly tradiční kamnové desky. S nadsázkou řečeno má každé „slušné“ zařízení má ve svém životopise nějaký požár. Nechybí ani  u hutě Františky. Ohnivý kohout zachvátil zdejší prostory v roce 1793 a zlikvidoval většinu výrobního zařízení požár. To paradoxně v konečnému důsledku vedlo k modernizaci provozu. Jak vidno, všechno zlé je na něco dobré. Přesto se výroba, zejména díky narůstajícím nákladům (například díky rychle rostoucím cenám dřevěného uhlí), prodražovala. Řečeno moderní hantýrkou „neudržela  prst na tepu doby“ a krachla. K samotnému uzavření došlo roku 1877 a o necelé století se stavba stala technickou památkou jejíž součástí je i muzeum umístěné v nedaleké budově.

Moravský kras symbolizují jeskyně. Ale to ještě neznamená, že je nutné na výletě zcela ignorovat dědictví minulých generací.

Tip na kešku GC1965Z Pamatnik umucenych lesniku – když už se článek věnuje historii, vzpomeňme nejen huťaře, ale i lesníky. A navíc je to kousek od rozhledny.