Výstup na vrchol Škrlatica

Divoce rozeklaná hradba masívu Škrlatica patří vedle Triglavu, Jalovce, Mangartu a Prisojniku do hvězdné pětice nejvyšších a nejpopulárnějších štítů Julských Alp. Přesto zde neproudí žádné davy, jako je tomu u jiných cílů – chybí chaty, samotný výstup je místy složitou a náročnou záležitostí. Stezka celou dobu výstupu nekompromisně velmi prudce stoupá a nesetkáme se v podstatě s žádným odpočinkovým úsekem. Název Škrlatica pochází od zvláštního šarlatového zabarvení skal při západu slunce. Dříve se hora jmenovala Suhi Plaz (název najdeme na starších mapách) neboli Suchá lavina podle častých kamenných sesuvů padajících do doliny Vrata.

Od chaty Aljažev dom vede značená stezka (začíná již kousek pod chatou) nejprve příjemným stoupáním, později šplhá dosti prudce lesem a kosodřevinou pod výraznou stěnu Dolkovy glavy. V horní části, v pásmu kleče, je chodník špatně patrný. Držíme se dna kotle pod Stenarem, který se nad námi směle vypíná svou mohutnou severní stěnou. Na okraji rozsáhlého splazu sutě stezka prudce odbočuje vpravo a dochází k bivaku IV. Dostáváme se do skalního, zcela vyprahlého amfiteátru Na Rušju. Na rozcestí za bivakem se vydáme vpravo a traverzujeme vrchol Strme police (první jisticí prvky). Kotlem pod ostrým vrcholem podcházíme výšinu Spodnja Dolkova špica až do rokle Zadnij dolek, jemuž dominuje v samém středu vyrůstající skalní roh Kucelj (výstup možný). Od dalšího rozcestí stoupáme vpravo přímo proti stěně Škrlatice po strmém suťovém kuželu. Čeká nás závěrečná chuťovka. Vzdušně a exponovaně překonáváme traverzem stěnu až k velké trhlině a komínem přejdeme na skalní pilíř. Mírně sestoupíme do koutu a štěrkovou roklí dosáhneme jihovýchodní hřeben Škrlatice. Po něm snadno, jen se sporadickými lezeckými místy, dosáhneme vrcholu Škrlatica. Na vrcholu stojí od r. 1996 velký kovový kříž (kopie starého kříže z r. 1934).

Rozhled z druhého nejvyššího vrcholu Julských Alp je fantastický. Na severu divoký labyrint vysokých štítů Visoki Rokav (2 646 m), Oltar (2 621 m), Velika Ponca (2 592 m). Grandiózní je rovněž pohled do monumentální severní stěny Triglavu. Z vrcholu sestoupíme stejnou cestou až pod stěnu. Roklinou Zadnji Dolek (rozcestí s velkým balvanem) vystupujeme do sedla Rdeča škrbina. Suťové pole je velmi prudké a výstup vysilující (teleskopické hole vhodné). Ze sedla (2 500 m) můžeme jednoduše za 15 min. vystoupit na blízký vrchol Dolkova špica (2 591 m) s úchvatným pohledem na Škrlatici a Stenar (návrat stejnou cestou). Sestoupíme do horní části kotle Na Rušju. Jdeme vysoko nad nehostinnou kotlinou v blízkosti hřebene Dovški Gamsovec. Na další křižovatce odbočíme vlevo a dojdeme zpět k Bivaku IV. Od posledního rozcestí můžeme vystoupit na Dovšku Vraticu (2 370 m) a dojít na chatu Pogačnikov dom nebo exponovaně sestoupit přes Kriškou stěnu do doliny Krnica. Popsaná cesta však volí sestup k chatě Aljažev dom.

V oblasti Škrlatice nejsou žádné turistické chaty. Nejbližší horskou chatou je Pogačnikov dom (2 052 m, majetek PD, kapacita 59 lůžek, v provozu od 1. 6. do poslední neděle v září, tel. +386 51 221 319) v kotlině Kriški podi. Na jižní straně masívu pak najdeme malou nouzovou budku Bivak IV Na Rušju (1 986 m, kapacita 10 míst).

Státní silnice č. 1 Kranj – Jesenice – Kranjska Gora, vedoucí údolím Sava Dolinka.V obci Mojstrana odbočit do údolí Vrata (výrazný ukazatel). Autem je možné dojet až k Aljaževu domu v závěru doliny.