Vyhaslá sopka Sabalan bývá označována za nejsnadněji zdolatelnou skoro pětitisícovku světa. Přesto, že jde o horu „podstatně“ vyšší než-li Mont Blanc, není výstup příliš obtížný a zvládne jej každý průměrně zdatný turista.
Arménská vysočina – Írán
Mapa oblasti
Mapa oblasti
Podrobný popis
Vyhaslá sopka Sabalan bývá označována za nejsnadněji zdolatelnou skoro pětitisícovku světa. Přesto, že jde o horu „podstatně“ vyšší než-li Mont Blank, není výstup příliš obtížný a zvládne jej každý průměrně zdatný turista. Na vrcholu se však bez dobré aklimatizace nelze vyhnout prvním příznakům horské nemoci – bolest hlavy, nutkání ke zvracení.
Cesta ze základního tábora Panaka je dobře značená kamennými mužíky i barevnými praporky a počasí bývá v letní sezóně poměrně teplé a stabilní, takže rukavice a čepice není občas třeba vytáhnout ani na vrcholu. Výchozím bodem treku je lázeňské středisko Gotursu , jehož středem protéká sírou silně páchnoucí bystřina. Odtud vede pěšina nejdříve přes údolí Shirvan Dareh a pak se serpentinovitě vine po svazích hory kolem táborů nomádů. Ty střeží vzteklí pastevečtí psi, takže je lépe je vždy raději zdálky obejít.
Cílem první etapy výstupu je horská chata Panaka (Hoseinie), u které lze zdarma stanovat. K dispozici je též společná ubytovna nebo malé bungalovy pro několik osob. Platí se jen symbolický poplatek. K Hoseinii vede též cesta pro terénní auta z přilehlé lázeňské osady Shabil, tato trasa je méně exponovaná, ale podstatně delší. Výstup na vrchol je dobré začít brzy ráno, neboť bezmračná obloha vydrží obvykle jen dopoledne. První polovina trasy je poměrně strmá, později není trén již tak náročný, v poslední fázi cesta vede přes nevelké sněhové pole, jehož přechod však není pro nevelký sklon nebezpečný.
Většina trekařů končí výstup u kráterového jezera. Samotný vrchol tvoří pár desítek metrů vysoké skalní věže nad ním. Na jejich špičku nelze bezpečně vystoupit. Jezero není též možné obejít dokola. Občas se v něm prý koupou místní otužilci. Zpět k chatě Panaka nevede alternativní cesta. Volným tempem trvá výstup z Panaky k vrcholovému jezeru necelé 4 hodiny. Sestup zabere 2 – 3 hodiny. Výška hory bývá udávána v různých pramenech značně odlišně.
Ubytování a jídlo
V lázních Gotursu jsou jednoduché penziony. Pod vrcholem je horská chata zvaná Panaka nebo také Hoseinie. Jedná se velký komplex tvořený ubytovnou, mešitou a malým občerstvením, kde lze dostat mírně předražený čaj, sušenky a konzervy.Pro výstup na vrchol není proto nutné brát stan ani větší množství potravin.
Potřebné vybavení
Běžná výstroj pro nenáročnou horskou túru a kvalitní pohorky. Pro pobyt na vrcholu je nutné mít čepici a rukavice.Hodit se mohou trekové hůlky.
Přístup na začátek
Do Gotursu jezdí přímé mikrobusy z nedalekého městečka Mešginšahr ale i ze vzdálenějšího Ardabilu. K ubytovně Panaka se lze dostat jedině pěšky nebo najmutým terénním autem.
Povolení, poplatky, omezení, zákazy
Základní trasa
Orientační rozpis po dnech
- Gotursu – Panaka
- Panaka – vrchol Sabalanu
- Panaka – Gotursu
Další možnosti túr v okolí
Z Panaky je možno přejít přes hřeben na jih a dojít až do populárních místních lázní Saraein, což zabere 1 – 2 dny. Začátkem léta míjí trasa několik dočasných jezírek z rozpuštěného sněhu. Několik tras vede také na vedlejší vrcholy, ale některé jsou velmi náročné a vyžadují průvodce. Na hlavní vrchol Sabalanu lze vystoupit též náročnější a méně frekventovanou cestou ze západní strany.
Zajímavé vybavení
Zkušenosti čtenářů
Taky trochu aktualizuju. Červenec 2014. 1 EUR = cca 42 000 IRR. Taxi Meskin Shahr – Shabil 120 000 IRR (do Lahrood sdílené cca 20 000). Land Rover Shabil – Panaka (BC)750 000 IRR/auto. Jel jsem se třema dalšíma Íráncema, tak se to dělilo naštěstí čtyřmi. Spaní na Panace 100 000 IRR/místnost. Vejde se tam dle mě až 6 lidí. To spaní opravdu doporučuju, vzhledem k tomu, že je všude kolem spousta odpadků, tak se tam každou noc vrací medvěd, kterej se skoro vůbec nebojí lidí. Měl jsem s sebou stan a myslel jsem, že v takové výšce medvědi nežijou (3 600m), když jsem večer toho medvěda s mládětem viděl, jak se prochází kolem Panaky jako nic a žere z popelnic, byl jsem rád, že jsem ten stan nerozbalil.
Nahoru jsme šli sami, na vrcholu jsme byli jen my, ten den tam šel ještě jeden člověk, ale ten startoval jinde. Vyrazili jsme asi v půl 10, na vrcholu v 15:00. Jezero ještě zamrzlé, podle fotek na internetu tam bylo ještě docela dost sněhu, ale žádný speciální vybavení netřeba.
Par aktualit. Sabalan jsme si nechali na uplny zaver po navratu z oblasti Alam Kuh. Z Ardabilu taxi do osady Shabil (100km, 140000IRR). Odtud dzipem (200000IRR) k chate, kde jsme prespali. Druhy den klidnym tempem za 5h na vrchol a za 2,5h dolu. Diky aklimatizaci z predchozich vystupu jsme s vyskou problem nemeli (narozdil od nekolika Irancu). Dolu opet dzipem a pak taxikem do Meskin Shahr a dale do Tabrizu.