HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz
Treky

Výstup na Pic de Rochebrune

Fantastický labyrint štítů, travnatých kopců a údolí všech možných barev s mozaikou stínů rychle letících mraků – to je Queyras – evropský Tibet.

Kottické Alpy – Francie

Typ
Výstup na vrchol, 1-denní
Stát
Francie
Další státy
Francie
Počet dní
1
Vhodné měsíce
září, srpen, červenec, červen
Délka
10 km
Nejvyšší bod
3320 m n. m.
Převýšení
1200 m
Ledovec / sněhová pole
ne
Horolezecké úseky
bez lezení

Mapa oblasti

Mapa oblasti

Podrobný popis

Kottické Alpy patří rozlohou 1600 km² k plošně největším horským celkům Alp. Rozkládají se na území Itálie a Francie, přičemž na italské straně leží až dvě třetiny z celkové rozlohy horstva. Nejvyšší bodem je poslední kamenný obr Alp na jižním okraji jeho oblouku – 3841 m vysoké Monviso. Ovšem nejkouzelnější krajinu najdeme na poměrně malé výseči francouzské strany hor pod názvem Queyras. Poprvé jsem tento podivuhodný svět pouštních hor, zelených údolí a svérázných autentických vesnic navštívil již před pár lety, kdy mě doslova dostali a naprosto okouzlili. Pokud je přeneseně Tibet synonymem divoké, pusté a nedostupné krásy, pak Queyras naplní tuto představu v rámci evropských rozměrů vrchovatě.

Výstup na pyramidu Pic de Rochebrune

Atraktivní skalní pyramida Pic de Rochebrune je z technického hlediska velmi jednoduše přístupná hora. Ze sedla d´Izoard, ve kterém je mimo jiné supermarket, pokud byste chtěli dokoupit zásoby nebo jen svačinu, je to pouze pět kilometrů s celkem příjemným stoupání. Sedlo je často zařazováno do závodů Tour de France, o čemž svědčí také přítomnost malého muzea, věnovaného právě cyklistickému sportu, a to hned vedlo zmiňovanéo obchůdku. Ale vraťme se k samotnému výstupu. Nejprve budete ze sedla obcházet vrchol Pic Ouest de la Côte Belle (2856 m). Dále pak pokračujete víceméně po vrstevnici. Od mety cca 2450 metrů začíná táhlé stoupání s krásnými výhledy na hřeben před vámi, jež na východě končí právě vašim cílem – Pic de Rochebrune. Poslední kilometr a půl stoupání ještě přitvrdí a stane se docela prudkým, ale nebojte, stojí to opravdu za to! Pohledy do údolí říčky Chalmettes či třístisícový hřeben na severu s vrcholy Monte Terra Nera (3100 m), Cima Dormillouse (2908 m), Cima Dorlier (2758 m) či Punta Merciantaira (3293 m) budou vaší odměnou. Zpátky pak stejnou cestou.

Kde je sluncem pánem

Kraj Queyras patří v rámci celku „Alpes du Solei“ (francouzské jižní Alpy) k místům s největším počtem slunečních dní (průměrně 2500 hodin ročně). S kultem slunce se zde setkáme takřka na každém kroku. Ať jsou to vyřezávané dřevěná sluníčka, zdobící snad každé vrata do stavení nebo, a to především, množství slunečních hodin na fasádách domů. Nikde jinde nenajdeme tolik překrásně zpracovaných a s láskou udržovaných „cadrans solaire“, jako je tomu právě zde. Nejslavnějším „sluncařem“ byl jistý Giovanni Francesco Zarbula, původně malíř pokojů a zedník, který v letech 1830 -1870 vytvořil množství nádherných děl, mnohdy skvostně vyzdobených až exotickými malbami s fantaskními květy či cizokrajnými ptáky (signatura Z.g.F). Na jeho originální styl navazuje pan Remy Potey, který patří k největším současným mistrům tohoto umění (nebo řemesla?). „Metropolí“ nástěnných slunečních hodin je neobyčejně půvabná horská víska Saint Véran (nejvýše celoročně obývané sídlo v Evropě – 2125 m). Mimo několika ukázkových hodin zde můžeme obdivovat další ze svérázných projevů identity obyvatel Queyras – dřevěné, většinou bohatě zdobené balkony (tzv. „lobbio“), sloužící původně k sušení sena, resp. dozrávání úrody a překrásný vyřezávaný nábytek z modřínového dřeva. Pokud do Saint Véran zavítáme, rozhodně si nenechejme ujít prohlídku skromné expozice Soum Museé, umístěné v nejstarším domě ve vsi z r. 1641!

Původ nádherně znějícího názvu Queyras (čteme „kéra“) hledejme hluboko v minulosti. Údolí řeky Guil, která se jako zelená pentle vine napříč horami, bylo od nepaměti jedním z nejchudších a nejopuštěnějších míst na pomezí francouzských krajů Dauphine a italského Piemontu. V duchu hospodářského rozvoje, ale také k posílení strategicky citlivého místa byly princem Humbertem II. v r. 1343 vyhlášeny samostatné správní oblasti – tzv. „escartons“, umožňující převést část daní do vlastní pokladny pro rozvoj obcí a řemesel. Jednou z těchto jednotek se stal právě Queyras (podle zámku Château de Queyras, kde byly uloženy zakládající listiny, uzavřené osmi klíči – sedmi od každé obce a jedním správce oblasti). Přestože kraj o tuto výsadu v r. 1713 po francouzské revoluci přišel, od r. 1965 se „queyrasané“ opět hlásí k těmto historickým kořenům.

Mapy

Celá oblast Queyras je zobrazena na mapě Didier-Richard č. 10 (Queyras et Haute Ubaye) v měřítku 1:50 000, dále pak na podrobných mapách IGN č. 245 a 246 v měřítku 1:25 000. Na českém trhu se více o celé oblasti dozvíme z průvodce Hory Francie z nakladatelství Mirago (Ostrava 2004).

Ubytování a jídlo

Přestože se nalézáme na území Parque Regional du Queyras, nebudeme zde pravděpodobně problémy s volným tábořením (alespoň my jsme je nikdy a nikdy neměli). Přesto zde najdeme několik pěkných, třebaže skromnějších kempů, množství hotýlků a penzionů). Každá vesnice v pohoří má své dobře zásobené tržiště, obchody, hostince a kavárna. Prostě idyla, vždyť jsme ve Francii.

Potřebné vybavení

Obvyklé věci na turistiku včetně trekových hůlek a pohorek. V létě nezapomenout na sluneční brýle a opalovací krém.

Přístup na začátek

Kottické Alpy jsou vzdáleným a nepříliš snadno dostupným pohořím. Základní a prakticky jediný vstup do hor umožňuje silnice D 902, vedoucí z městečka Guillestre (cesta N 94 Briançon – Gap, zároveň žel. trať). Jinou lákavou variantou je příjezd přes Itálii po horské silnici přes sedlo Col de Angel (odbočka cca 80 km jižně od Torína ve směru Sampéyre, kvalitní asfalt, stoupání 12%, sedlo se nalézá ve výši 2774 m!).

Povolení, poplatky, omezení, zákazy

ne

Základní trasa

sedlo Izoard - Pic de Rochebrune

Další možnosti túr v okolí

Túra pod Horu Svatého pramene v NP Queyras

Pomoz ostatním a přidej informace o této túře

Odpovídáte na komentář: