Trek přes Gojal

Kraj Gojal leží na horním toku divoké řeky Hunza a patří k nejkrásnějším a zároveň k nejsnáze dostupným částem pohoří Karakoram. Ze světem spojuje toto kdysi nepřístupné horské knížectví slavná vysokohorská silnice Karakoram Highway (KKH), která kousek odtud překračuje čínské hranice. Právě na ní leží vesnička Passu,jež se stala turistickým centrem této oblasti. Pár kilometrů odtud směrem na Sost míjí KKH čelo ledovce Batura. Tady můžeme u mostu na mapách označovaného jako Batura bridge zahájit trek, který je velmi snadný, ale přitom nabízí mnohem více zajímavých zážitků a nádherných scenérií, než většina podstatně náročnějších tras v drsném Karakoramu.

Stezka nejprve stoupá podél jižní strany ledovce a pak zahýbá na jih do údolí Yunz, které od KKH odděluje mohutná skalnatá hradba masívu Skazart. Hned po vstupu do doliny mineme ovčácké tábořiště, za kterým se nachází krátká slepá odbočka na vyhlídkové místo, jenž opravdu stojí za hodinovou zacházku. Na konci údolí Yunz klesá stezka zprudka k moréně jezírka Passu, které zdobí čelo stejnojmenného ledovce. Odtud je to do vesničky Passu již pouze necelé dva kilometry. Následující den sestoupíme přes vesničku Ashvendan k nebezpečně vyhlížejícímu mostu z ocelových lan, po kterém je nutné překonat burácející řeku Hunzu. „Budete si připadat jako Indiana Jones“, popisuje toto místo průvodce Lonely Planet. Nicméně překonání mostu není nijak náročné.

Dalším cílem je vesnička Zarabád, odkud je pěkný pohled na ledovce spadající z opačné strany údolí. Následuje návrat na pravý břeh Hunzy přes dlouhý provazový most u Hussaini, což je docela adrenalinový zážitek. Z vesnice Hussaini je to jen pár kilometrů k jezeru Borit, odkud lze přehlédnout celé horské panorama severního Karakoramu, jehož dominantou je skalnatá „katedrála“ Tupopdan (6100 m). Je zajímavé, že přestože jsou v sousedství i o kilometr vyšší štíty, dělá největší dojem právě tento vrchol. (Ještě lepší výhled se naskýtá z místa zvaného Passu Gar, kam si lze při dostatku času udělat od jezera půldenní výlet.)

Poslední den treku začíná přechodem spodní části ledovce Ghulkin, což je záležitost, jejíž náročnost se rok od roku různí. Aktuální informace obdržíte od domorodců, některý může posloužit i jako průvodce. Čelo ledovce je možné eventuelně také obejít spodem po KKH. Hned za ledovcem Ghulkin se nachází stejnojmenná osada, ze které se na opačné straně schází na morénu pod ledovcem Gulmit. Následuje vesnice Kamaris, jejíž atrakcí je půlhodiny chůze vzdálená památka Adra Fort (domorodci nazývaná „Gelah“), a sestup po serpentinách spadajících do Gulmitu. Akci je nejlépe podniknout jen nalehko a spolehnout se na vesnické krámky a penziony. Pro oblast jsou charakteristické velké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí.

Možnost ubytování je v Passu (Batura Inn, Passu Inn atd.), u jezera Borit (Borit Lake Hotel) a v Gulmitu (Tourist Cottage, Village Hotel atd.). Vesměs jde o velmi jednoduché pensiony, kde lze za příplatek dostat i jídlo. Stan není proto nutný, navíc za jeho postavení občas vesničané chtějí menší poplatek. Ve většině vesnic na trase je krámek se základním sortimentem potravin.

Teplé oblečení a pevné pohorky do náročného terénu. Cesta vede převážně po skalách a sutí z ostrých kamenných úlomků..Hodit se mohou trekové hůlky

Po Karakoram Higway jezdí denně několik pravidelných autobusových linek. Stačí požádat řidiče o zastavení na správném místě.

Trek končí v Gulmitu, který leží rovněž KKH a má dobré spojení s ostatními centry údolí Hunza a městem Gilgit.

1. Batura bridge – Yunz valley – jezero Passu – Passu
2. Passu – Ashvendan – Zarabad – Hussaini – jezero Borit
3. jezero Borit – ledovec Ghulkin – Ghulkin – Kamaris – Andra Fort – Gulmit

Do okolních hor vede mnoho převážně náročných trekových tras, při kterých je nutné překonávat ledovce. Prakticky z každého desátého kilometru KKH lze zahájit nějakou zajímavou túru. K turisty nejčastěji navštěvovaným místům v této oblasti patří např. Shimshal Valley. Více informací najdete např. v průvodci Trekking in the Karakoram and Hindukush od Lonely Planet.