Trek Oberalp pass – Furka pass ve Švýcarsku k pramenům čtyř řek

Podle průvodců je možné túru projít během 32 hodin pochodu, mnoho turistů ale volí rozložení cesty do 5 etap. Stejně tak jsme se rozhodli i my a příroda naši námahu plně odměnila svým bohatstvím – unikátní stezka nás provedla rašeliništi, pastvinami, loukami a kolem jezer, řek, roklin a ledovců. Pojďme vyrazit ještě jednou společně!

1.den: Voda, kam se podíváš (pramen řeky Rýn)

Z Oberalp Pass vycházíme směrem k jezeru Toma a z něj vyvěrajícímu Rýnu. Cílem pro první den je horská chata Vermigel Hut, kde bychom měli být za pět hodin. Nejprvne krátce klesáme, poté zase stoupáme vzhůru loukami posetými kamením. Podél cesty potkáváme nejrůznější květiny, řeřišnice, růže, kopretiny a bavlníky. Ty kvetou také kolem jezera Toma a společně s průzračně čistou vodou a funkčním majákem z něj dělají pravou pastvu pro oči. Právě zde pramení Rýn a je to také první a poslední místo na světě, kde můžete tuto řeku překročit jedním malým skokem. Po krátké přestávce vyrazíme mírným sestupem dál krajinou rozsáhlých rašelinišť, jezírek a zurčících potůčků. Poté se cesta stočí směrem vzhůru, až dorazíme na nejvyšší bod dnešního treku, Maighlespass, ve výšce 2421 m na mořem. Z jeho špice ozdobené další dvojicí rybáři oblíbených jezer a měkkou trávou se vydáváme na hodinový sestup, který nás zavede přímo do chaty Vermigel Hut, kde dnes strávíme noc.

2.den: Cesta přes křišťálová pole

Druhý den nás čeká další 5 hodinový výšlap, z Vermigel Hut do průsmyku Gotthard Pass. Velká část trasy vede nad horní hranicí lesů, místy, kde rostou hlavně zakrslé křoviny. Vegetace na počátku cesty je však bohatá a kromě borůvek se kocháme i kvetoucími rododendrony. Po dlouhém pochodu skrze úsek Summermatten proslulý jako naleziště vzácných minerálů – kolem cesty potkáváme hromádky třpytících se kamenů a již vytěžené křišťálové průrvy – dorazíme ke zlatému hřebu celé stezky Vier Quellen Weg, jejímu nejvýše položenému místu Piz Giübin (2776 m). Zde se nám otevře krásný výhled po nesčetném množství alpských vrcholků, až se z toho zamotá hlava. Cesta poté vede dál k přehradě Lago della Sella, odkud pokračujeme mírným sestupem do průsmyku Gotthard Pass. Tady dnešní cesta končí. Milovníci luxusu se mohou ubytovat v opraveném hospicu ze 13. století (oblíbil si ho i samotný Goethe či Honoré de Balzac) a lidem prahnoucím po poznání místních reálií by nemělo uniknout městské muzeum.

3.den: Ve stínu modřínů (pramen řeky Reuss)

Trasa třetího dne je o téměr dvě hodiny delší než předešlé dvě, odpočinek se tedy nekoná. Vycházíme od hospicu a jdeme podél jezera Lago di Lucendro a jeho impozantní přehrady, která pochází z dob 2. světové války. Gotthardský masiv je nádrží asi 7% evropské sladké vody a na dnešní cestě se o tom přesvědčujeme na vlastní oči. Stezka nás vede dál podél této vodní plochy a přímo nad přehradou nás vyvede vzhůru na Alpe di Lucendro, kde po chvíli spatřujeme průzračnou hladinu jezera Seelein, odkud pramení řeka Reuss. Dále pokračujeme přes plošinu Lucendropass příkrým sestupem do Rosso di Fuori, kde se napojíme na krásnou stezku modřínovými lesy nad údolím Val Bedretto. Skoro by se nám nechtělo věřit, že v zimě je tato oblast celá pod sněhem a hrozí zde časté laviny. U konce cesty po horském hřbetu využíváme příležitosti a uždibujeme borůvky a maliny. Svačina se ale blíží – mezi stromy na nás již brzy mrká chata Piansecco Hut, naše dnešní ubytovna.

4.den: Údolí a soutězky (pramen řeky Ticino)

Ráno opouštíme Piansecco Hut a pokračujeme dál v cestě, která dnes potrvá 7 hodin. Vycházíme po vysoko položené stezce, která vede bažinami ale také horským terénem s nesčetnými údolíčky, až projdeme usedlostí Cruina. Zde začíná výstup do Nufenen Passu, švýcarského druhého nejvýše položeného průsmyku s dlážděnou cestou. Za dozoru svištů procházíme pastvinami směrem na východ, poté narážíme na řeku Ticino – ta právě v této oblasti pramení. Stezka dál je strmá a plná kamení, brzy ale zase klesá a dělí se na dvě ramena. Prašná cesta vlevo nás svádí k oblasti Griespass, kde můžeme kromě blankytně modrého jezera obdivovat také nejvýše položenou větrnou elektrárnu v Evropě. Postupujeme dál v naší cestě směrem k vesnici Ullrichen, až ke starému mostu, který nám společně s vyšlapanými stezkami mulařů dává vědět o obchodní minulosti této oblasti. Po jeho přechodu pokračujeme dál po malebné stezce podél toku řeky Agene, kterou několikrát překročíme než se dostaneme do vesničky Ulrichen stojící na toku Rhôny. Protože ještě máme dost sil, rozhodneme se v Ulrichen nepřespat a jít ještě o kousek dál do městečka Obergesteln, které je domovem pravděpodobně nejstaršího stromu Švýcarska – 1500 let starého modřínu. Zde strávíme naší poslední noc na cestě.

5.den: Rozkvetlé louky a ledovec (pramen Rhôny)

Poslední, 7 hodin trvající, úsek cesty nás vede krásným údolím k lužní louce s kaplí Sv. Mikuláše. Odtud se vydáváme přes most u pole Bärfel a pokračujeme dále podél Rhôny přes nádherně rozkvetlé louky. Poté začne cesta strmě stoupat přes kamení. Náš pohyb v serpentýnách kopírují železniční koleje, které vedou dále přes most. My je budeme následovat. Za mostem nás vítá bujná vegetace a městečko Gletsch se svým spletencem kolejí a silnic. I když odsud jezdí pravý parní vlak, poslední část stezky je radno užít si pěšky – kvůli tunelům bychom přišli o výhled, který stojí za to. Pěší trasa z Gletsche vede do impozantního průsmyku Furka Pass a poté přes rozhlehlou planinu Alp Galen až k vrcholu s výhledem na Rhônský ledovec, odkud pramení řeka Rhôna. Jsme šťastní a zároveň cítíme i trochu smutku – naše pěší cesta tady totiž končí.

Vermigel Hut

Piansecco Hut

Obvyklé věci na turistiku včetně trekových hůlek a pohorek. V létě nezapomenout na sluneční brýle a opalovací krém.

Do Oberalp Pass se dostanete pohodlně vlakem.

viz podrobný popis výše

Přechod největšího ledovce Alp – Aletsch ve Švýcarsku