Vysokohorský trek kolem osmé nejvyšší hory světa – Manaslu (8156 m) vede málo navštěvovaným tibetským pohraničím a zachovává si expediční šarm. Trasa pod vrcholky Himálaje překonává pětitisícové sedlo Larkya. Okruh Manaslu Circuit patří k těm nejkrásnějším v Nepálu.
Himálaj – Nepál
Mapa oblasti
Mapa oblasti
Podrobný popis
Trek kolem Manaslu je vysokohorský trek, který zpočátku protíná vesničky s citrusovníky a rýžová políčka. Následuje drsná vysokohorská suťovišťová krajina se svérázným tibetským obyvatelstvem. Zdejší vesničky dříve fungovaly jako obchodní překladiště na cestě Tibet – Nepál. V nevyšších polohách cesty je celoročně led. Tato část cesty se však dá překonat jedním dlouhým dnem a následuje klesání do rododendronových pralesů. Závěr tohoto treku vede udolím Marsyagdi Khola jež je doporučováno jako start treku kolem Annapuren a prochází opět v krajinu s políčky a citrusy.
Start v údolí řeky Buri Gandaki
„Stezkou plnou exkrementů kráčím pěšky do Tibetu“. Koupete se ve vlastním potu, a tohle je jedna z těch publikovatelných myšlenek, která vás napadá. Už třetí den šlapete mechanicky proti proudu řeky Buri Gandakí. V hluboce zaříznutém údolí je takové horko, že si co hodinu smáčíte hlavu studenou vodou, abyste vůbec byli nějakých mozkových procesů schopni. Mulám uskakujete do strany podle pravidla „svah-já-mula-sráz dolů“.
Těžko si dokážete přestavit, že za necelý týden budete vděční za péřové rukavice. A že teplota klesne o 35 °C. Obědovou pauzu trávíte s lahví chlazené Coca-coly (zapomeňte na product-placement, tohle je regulérní boj o snesitelný stav trávicí soustavy) a koukáte na horké prameny v Tatopani, které sem musel při stvoření světa umístit leda tak nepálský bůh srandy.
Před pár dny jsme dorazili do Arugath Bazaaru (při notné dávce fantazie lze tu cestu nazvat i silnicí), nicméně dál už neprojede ani asijské terénní vozidlo a musíme šlapat pěšky. Vyrážíme na Manaslu circuit – okruh kolem bájné hory duchů Manaslu (8156 m), osmé nejvyšší na světě. Název pochází ze sanskrtského „Manasa“, ve volném překladu „hora duchovna“. Leží přibližně 70 kilometrů východně od Annapurny a je nejvyšším vrcholem masivu Gurkha.
Podle všech textů cestovních kanceláří nás čeká putování turisticky nepříliš navštěvovanou oblastí a zatím nejde jinak než jim dát za pravdu. Doposud jsme potkali tolik sněhuláků, kolik se by se dalo na vlastních prstech spočítat (sněhulák = osoba bílé pleti milující vozidla s klimatizací). Údajně jde dokonce o nejhezčí trek v himálajském hřebeni, v mém soukromém srovnání s Dhaulagiri a Annapurnou opravdu vede.
Uzavřené tibetské pohraničí
Celá oblast byla poměrně dlouho turistům uzavřená, a to kvůli těsné blízkosti s Tibetem. První dny treku sice procházíme vesnicemi na první dojem spíše hinduistickými, to se ale brzo změní. Lidé bydlící na horním toku řeky Buri Gandakí jsou přímými potomky tibetských imigrantů, kteří se zde usídlili po roce 1600, a i náhodný pozorovatel otupělý fyzickou námahou vnímá změnu, která přichází se stoupající nadmořskou výškou. Objevují se modlitební zdi mani, čorteny, praporky, oblečení, jazyk i zvyky jsou tibetské. Všude lámaná břidlice. Krajinově se cítíte jako v Tatrách, případně v Alpách. Jen to vynásobte třemi.
Jedním z výrazných atributů tohoto treku jsou mohutné vodopády, které do řeky Gandakí přitékají. Přechod prvního lanového mostu je zážitek srovnatelný skoro s bungee jumpem, druhý a třetí si ještě fotíme, ty další už spadnou do kategorie zcela samozřejmých záležitostí. Všechny jsou nově opravené, s kovovými rohožemi a bezpečným zábradlím.
14 dní digitálního detoxu
Dva, tři dny a trek se stává příjemnou rutinou. Snídaně za svítání (napadlo vás, že se chuť ovesné kaše mění s nadmořskou výškou?), nahodit batoh na záda (jeho váha se také s nadmořskou výškou mění, tady naštěstí do pozitivních hodnot) a jde se. Stoupání střídá klesání, nepálský pozdrav „namaste“ zní v mnoha tóninách a paměťové karty foťáků dostávají zabrat. Polední hodinová pauza na oběd. Kolem třetí, čtvrté odpoledne se složíme v jednoduchém pokojíku o dvou palandách. Následuje studená sprcha (když to jde), večeře a v šest je tma. Žádný signál (natož wifi – to je scifi), hlava je večer čistá jak dětský zadeček, stres zůstal v údolí. Tři dny houpání, tři dny stoupání, tři dny vrcholové a tři dny klesání. Na dva týdny váš malý soukromý koloběh života.
Stoupání až pod Manaslu
Čtvrtý den chůze se dostáváme více do hor. Cesta stále vede údolím, střídá levý i pravý břeh řeky, před vesnicemi se začínají objevovat kamenné brány. Pátý den nabíráme výšku a šestý den chůze se údolí řeky Gandakí zcela otevře. Kousky polí zvětšily svou plochu, fotíme si první jaky. Ve všech zanechal impozantní dojem klášter nad vesnicí Lho. Odtud vede poslední strmější a náročnější stoupání.
Čím jste výše, tím se denní etapy zkracují. Stále na sobě přes den máme jen kraťasy a tílko. Zelený les po dvou hodinách skončí a vy se vynoříte v jiném světě. Údolí už je zcela otevřené a ploché, všude kolem sníh a led a poprvé spatříte královnu zdejších hor – Manaslu. Je majestátní, krásná. Jsme sotva v polovině, ale pro některé je už tato chvíle splněním jejich snu.
Ve vesnici Shyala konečně schováváme tílko a kraťasy na dno batohu. Teploty klesají na hodnoty, které lze ještě nazvat příjemnými, jen večer konečně přicházejí na řadu i péřové bundy. Nikde se netopí, a jakmile zapadne slunce, jsou ta nejžádanější místa v jídelně blízko u kamen.
Lehký paradox: ať už je 30 nad nulou nebo pod nulou, Nepálci nosí stále to stejné oblečení – péřovou bundu a žabky. U nás se péřový spacák konečně z pozice kondiční zátěže dostává na piedestal. Stále ale všude přespáváme pod střechou.
Přes pětitisícové sedlo Larkya
Procházka vesnicí Samagaun je cesta proti proudu času. Dlážděné cesty a jaci procházející se mezi domy. Pokud chcete opravdu poctivou aklimatizaci, zůstaňte tady jeden den. Můžete podniknout nalehko třeba výšlap do horolezeckého base-campu pod Manaslu. Poslední obydlená osada před nejvyšším bodem treku, sedlem Larkya Pass, je Samdo (4000 m). Krom místních obydlí je tu i spousta lodží pro turisty, dokonce i možnost se za 100 Kč připojit na wifi.
Dharmasaala, ze které se vyráží do sedla, není vesnicí, ale sezónně postaveným výškovým táborem, osadou pro turisty bez stálých obyvatel. Ze Samdo je to ještě 3–4 hodiny pěší chůze. Jsme 4400 metrů vysoko, říjnové odpoledne se zde nese zcela v duchu babího léta a my meditujeme jen v tričku. Stojí tu řady stanů a tři kamenné budovy, z nichž jedna slouží jako společná jídelna. Večer je narvaná k prasknutí a směs jazyků, které zde zní, nemá daleko k biblickému Babylonu. Záhy zjišťujeme, že naší největší noční můrou nebude obávaný přechod sedla, ale návštěva WC. Kapacita toalet za kapacitou tábora těžce pokulhává. Soukromí jde trochu stranou. Přesto je to bezesporu nejkrásnější noc. Hotel o mnoha stech milionech hvězd. Kolem jen ticho, osmitisícovka a několik sedmitisícových bratříčků.
Ve čtyři hodiny nastává ranní panika – společná snídaně a hromadný odchod z tábořiště. Stěhování národů. Táhlá řada světýlek začíná stoupat do sedla Larkya Pass (5106 m i více, záleží na tom, jakou si koupíte mapu). Teplota je lehce pod bodem mrazu a začíná divadlo vycházejícího slunce. Námraza pomalu ustupuje prvním ranním paprskům. Nespěcháme. Není kam. V podstatě to ani v této výšce nejde. Den s velkým D. Otepluje se. Do sedla dorazíme postupně všichni mezi devátou a desátou. Věšíme modlitební praporky. Fotíme se a svačíme. Nepopsatelný pocit radosti a vnitřního štěstí. Odteď nastane už jen nekonečné několikadenní klesání zpět do civilizace. Vrcholový den končí po 13 hodinách chůze v Bhimtang, kde čeká studená sprcha, teplý čaj masala a vysoké stromy opět na dohled.
Zpátky do civilizace
Další dva dny stále klesáte. Ze sestupu bolí kolena, ale kdo si na to ještě vzpomene? Viděli jsme ráj na zemi. Jeden z nejkrásnějších výhledů na světě. Vysokohorská idylka zcela skončí v Dharapani. Zde se spojuje trek Manaslu se slavnějším trekem okolo Annapuren. Před několika lety zde vybudovali silnici, a tak se počet lidí obcházejících Annapurny zvýšil geometrickou řadou. Aktuálním hitem je překonávání tohoto nejslavnějšího himalájského okruhu na horském kole.
Už dávno nevoníme tak jako ti, kteří teprve na přechod sedla vyrážejí. Našim snem je čisté oblečení a poctivý krajíc českého chleba. K jídlu v podstatě cokoli, jen ne rýži. Máme za sebou dva týdny s plnou polní na zádech, v nohách asi 170 km. Naše putování končí v Nadi Bazar, odkud se lze linkovým autobusem dostat za pár hodin do Besisaharu.
Čekání na jeho odjezd si ukrátíme obědem a k němu si na oslavu objednáváme položku, jež nás na první pohled v jídelníčku nadchne: „nepali wine“! „Do you want wine? Now?“ Značné rozpaky obsluhy pochopíme v okamžiku, kdy před každým z nás stojí deci rýžové pálenky. Není nad to zanechat v Nepálu pozitivní dojem.
Po 15 dnech zpátky v Kathmandu. Lepí se na vás všudypřítomná civilizace, wi-fi, které nelze odolat, ochutnáváte poslední taštičky momo a ve finále vezmete na milost i ten dal bhat.
Praktické informace
Stav cest: Během zemětřesení v dubnu 2015 byla velká část treku značně poškozena, v současné době jsou cesty až na výjimky opravené a veškeré vodní toky se přechází po nových mostech.
Období: Od konce září do začátku prosince nebo od konce března do začátku května. V těchto obdobích je největší pravděpodobnost stálého počasí bez výraznějšího deště.
Mapy: Koupíte v Kathmandu, a ačkoli jsou nepřesné, k základní orientaci postačí.
Ubytování a jídlo
Spaní: Trek má stále ještě lehce expediční šarm, nicméně stan není potřeba. Po cestě je dostatečné množství ubytoven. Jedinou výjimkou je nocleh před přechodem sedla, kde jsou postavené erární stany včetně matrací. Rozhodně si vezměte vlastní spacák s komfortem v minusových teplotách.
Jídlo a voda: Neberte s sebou zbytečně moc jídla, lze si ho dokoupit. Každý den si můžete objednat teplou večeři a ráno snídani. Vaší mantrou se stane dal bhat. Základem je kopec rýže doplněný o luštěninovou omáčku (zejména čočka), brambory na kari, zeleninu a někdy i kousky nasekaného kuřete. Dokud máte prázdný talíř, tak se vám na něj přidává. Dal Bhat power = 24 hour! Z domova si vystačíte se zásobou sušeného ovoce, masa, oříšků a podobných energetických svačinek. Vodu si lze dočerpat několikrát denně, pro Evropana však není zcela pitelná, doporučuji mít s sebou libovolný druh dezinfekce (např. kapky Sanosil), vhod přijdou i tablety s magnesiem.
Potřebné vybavení
Běžná trekingová výbava, pevné boty, nutné oblečení a spacák do nízkých teplot, mačky a cepín nejsou třeba.
Přístup na začátek
Autobusem z Kathmándú přes Dhadingbesi do Arugath Bazaaru (při notné dávce fantazie lze tu cestu nazvat i silnicí).
Přístup z konce
Naše putování končí v Nadi Bazar, odkud se lze linkovým autobusem dostat za pár hodin do Besisaharu, odkud jezdí autobusy do Kathmándú.
Povolení, poplatky, omezení, zákazy
Základní trasa
Orientační rozpis po dnech
1. Arughat Bazaar (500 m)– Soti Khola – Lapu Besi (780 m)
2. Lapu Besi – Khorlabeshi (880 m)
3. Khorlabeshi – Jagat – Philim (1560 m)
4. Philim – Deng (1890 m)
Možná až pětidenní odbočka do Tsum Valley: kláštery v Chumlingu (2400 m), Lamagaunu (3250 m) – ženský buddhistický klášter Rachen Gompa, Mu Gompa (3700 m)
5. Deng – Ghap (2150 m)
6. Ghap – Lho (3150 m)
7. Lho – Shyala – Samagaun (možnost odbočky ke klášteru a ledovci)
8. Samagaun – Samdo (4000 m)
9. aklimatizační den v Samdo
10. Samdo – Dharmasala (4400 m)
11. Dharmasala – sedlo Larkya La (cca 5106 m) – Bimthang (3750 m)
12. Bimthang – Dharapani (1850 m)
13. Dharapani – Jagat (1300 m)
14. Jagat – Ngadi Khola – Nadi Bazar (950 m)
Další možnosti túr v okolí
Možná až pětidenní odbočka do Tsum Valley: kláštery v Chumlingu (2400 m), Lamagaunu (3250 m) – ženský buddhistický klášter Rachen Gompa, Mu Gompa (3700 m) s výhledy na Ganesh Himal
Trek se dá propojit s oblíbeným okruhem kolem Annapuren.
Pro upřesnění: Základní trek se dá absolvovat s vlastním jídlem jen na jeden až dva dny, pro přechod sedla Larke. Není tedy pravda, že je nezbytné kompletní vlastní zajištění včetně jídla. Ubytování s večeří v podobě dalbátu a nějakou tou snídaní se sežene všude kromě jedné noci pod sedlem. Pro tu jednu jedinou noc je bohužel nutné nést si stan. Ve vesničkách v průněhu celého treku se lze i naobědvat (jen velmi prostě) a koupit sušenky, marmelády a čínské nudlové polévky. Byla jsem tam ale v roce 2005, myslím, že dnes již budou krámky i hotýlky vybavené trochu lépe.
Vzhledem k tomu, že by to byla moje první cesta takového rozsahu a nemám ani nikoho k sobě, brala jsem CK jako jasnou volbu… než se rozkoukám:-) Vy jste hned napoprvé jeli bez CK??
Ahoj, rad bych se zeptal, kolik stoji jidlo a piti v ubytovanich? A jak je to s dobijenim mobilu atp. Slysel jsem, ze se plati az 1€/h nabijeni:)
Diky
Luboši,někde se za dobíjení platíněkde ne,drahé to není,okolo 100 NR/nepálská rupie/jídlo je nan aše poměry velmi levné,pravda,obyčejné,ale chutné – cena se pohybuje od 250 NR
Luboši,někde se za dobíjení platíněkde ne,drahé to není,okolo 100 NR/nepálská rupie/jídlo je nan aše poměry velmi levné,pravda,obyčejné,ale chutné – cena se pohybuje od 250 NR
Luboši,někde se za dobíjení platíněkde ne,drahé to není,okolo 100 NR/nepálská rupie/jídlo je nan aše poměry velmi levné,pravda,obyčejné,ale chutné – cena se pohybuje od 250 NR
taky cena permitu šla dolů na cca 160 usd
Jeffe, to jsi ty, Jeff a Alpinu?
Od letošního podzimu není stan vůbec potřeba 🙂
Ahoj Jitko. Mohla by jsi napsat nejake podrobnosti k treku? Pises napr. ze neni potreba stan. Jak je to se spanim. nebyl jsem jeste v Nepalu a tak bych se rad dovedel vice. Treba i o permitech na trek(kde koupit), zda je nutny mistni doprovod po trase:) atd. Diky
Ahoj – zajímaly by mě vaše názory/zkušenosti ohledně cesty do Nepálu s nebo bez CK. Díky.
Manaslu trek jsem šla v roce 2009, co se týče ubytování, je to stále podobné, jen v Samdu jsou „hotýlky“, ale bohužel stále je potřeba, jak píše i Jitka, mít na jednu noc stan. Co se týče potravin – stále jen základní, ale dostačující, po dobu celého treku, resp. když se trek napojí na Annapurna trek, již je nabídka širší:). Je to úžasná oblast, možná trochu „zbytečně“ (ve srovnání s jinými treky) každý den nahoru a dolu v celkovém stoupání až do Larkya La, ale to neva:)
Ahoj, tak ten stan právě už nutný není, jak jsem tu taky už napsala. Od podzimu 2010 stojí pod sedlem Larkya nový hotel. Jinak pro Honzu: velmi prosté ubytování se na tomto treku sežene úplně všude, samozřejmě i s jídlem. Je tedy třeba mít na zádech jen osobní věci a i spacák. Na jiných trekách to tak nemusí být, jak kde, je třeba si vždy zjistit, na kolik nocí si člověk musí nést stan a vlastní jídlo. S permity to je podobně – situace je na každém treku jiná. Konkrétně okolo Manaslu je nutné si koupit permit předem v Kathmandu, vyřídí ho ze dne na den kterákoliv agentura, člověk (Tino) k tomu vážně nepotřebuje českou cestovku. Okolo Manaslu je také povinný průvodce, za něhož se obvykle platí kolem 20 USD na den.
Ten průvodce je opravdu nutný? Nejde to bez něj? Je třeba ho najmout v KTM nebo stačí na začátku treku v Dhadingbesi?
Dík za odpověď.
-JZ-
Ahoj Jitko, tak to je bezva novinka! (sem ten textík úplně přehlídla) Jinak já to šla bez průvodce jen s nosiči, ale je pravda, že s průvodcem je to byrokraticky pak jednodušší na kontrolách:) A pro Tinu – taky souhlasím, že bez cestovky to lze – vše jednoduše zařídit v Kathmandu – vyřídit permity (pokud jsou potřeba), mezitím prochodit město. Po návratu z nějakého treku okolí, nádhera:)
Já jsem myslela, že je tady průvodce povinný. Tak – že by nebyl? Nebo možná stačilo, že jste s sebou měli jiné Nepálce – nosiče. Ve skutečnosti by tam nebyl potřeba žádný, zabloudit se nedá a jde se teď už úplně nalehko. Na druhé straně s průvodcem bývá fajn rozprávka 🙂
No jo Thamelská mafie:-)))
Fotky z treku kolem Manaslu v říjnu 2010 zde. Spacák opravdu už není třeba, pod sedlem je snad nejlepší zázemí na celém treku …:)
http://smidrusoff.rajce.idnes.cz/
Spacák bych s sebou vzal 🙂 Lodge v Dharamsale byla 16.10.2011 uzavřena po „přepadení“ jízdním oddílem Samagonských domorodců, takže funguje opět jen pro camping. Na přespání jsou tam 2 vojenské stany, ale s kuchyní a obchodem nelze počítat… Pro nás to znamenalo etapu Samdo-Bimtang – ujít se to za hezkého počasí dá, ale je to maso 🙂
Byl někdo v sezoně 2012 kolem Manaslu a dá info o lodgi v Darmasale? A jak je to s nutností vůdce? Po dvojím obejití Annapúren už by to chtělo změnu a taky něco „klidnějšího“ kde neprojde ročně 50 000 trekařů. Chystáme se na jaře 2013. Díky.
Ahoj,
nemáte nějaké aktuální zprávy o nutnosti místního guida na manaslu? Je opravdu tak povinný jak píšou průvodce nebo se to dá nějak zařídit i bez něj.
Díky za zprávu
petr
Ahoj Petře
tak jak si dopadl? Je opravdu nutný průvodce na treku nebo se to dá obejít bez něj?
Jedeme letos na přelomu září-října jen s přítelkyní a chtěli jsme dovolenou ve dvou… ne s průvodcem 24/7…
Šli jsme kolem Manaslu v dubnu 2012. Průvodce je povinný, nosiči příjemní. Maximální komerční zátěž nosičů je 25 kg. Všude se spalo v lodžích (spacák nutný, karimatka ne), všude byl k dispozici slušný výběr jídel z tištěných jídelníčků – fakt! I v táboře Dharamsala ve výšce 4500 m. Denně se na trase treku spolu s naší skupinou (13 lidí, 8 Čechů + 5 Nepálců) pohybovalo kolem 20 turistů a jejich průvodců. Někteří sólisté řešili povinného vůdce tak, že byl zároveň i jejich nosičem. V roce 2010 prý kolem Manaslu prošlo 3000 turistů, z toho 2000 v říjnu. Návštěvnost každoročně stoupá cca o 10%. V Káthmandů se dá na místě vyjednat cokoli (na každém rohu ve čtvrti Thamel visí reklamy na zajištění treků), ale je lepší mít svého průvodce a nosiče domluvené předem, nejlépe přes dobré reference. Občas si někdo najme někoho nespolehlivého a pak se diví. Pár obrázků mám v albu na adrese „album.volny.cz/mfklima“.
Dali sme to v listopadu, před námi 200 lidí uvízlo v Dharamsale, prudký vítr, nepřipravený nosiči, neměli na to ani pořádný boty. omrzlé prsty a všichni si vydali dolů, mi to se stěstím přešli přes Larky La bez úhony, ale spaní ve stanech 🙂 a na jídelníčku nebyli těšstoviny a vajíčka 🙂 Vyjezeno. Nicméně trekk nádhera, dali sme to zprůvodcem bez nosičů svižním punk tempem turist busem z policejím doprovodem kvůli volbám za 14 dní. Mnohem méně frekventované než Annapurny nebo Everest 🙂
Šli jsme Manaslu vloni na přelomu října a listopadu, lidí cestou moc nepotkáte. Doporučuji odbočku do Tsum Valley. Vše nám zařizovala po domluvě z čech cestovka http://www.amazingauthentictreks.com jejíž majitel Mim je výborný chlapík a co slíbil tak dodržel, navíc dobré ceny, mohu doporučit. Fotky z treku na adrese https://picasaweb.google.com/113269514496502938681/Nepal2013TrekOkoloManaslu a fotky z Tsum Valley na adrese https://picasaweb.google.com/113269514496502938681/Nepal2013TsumValley
odkaz na GPS data nefunguje, může ho někdo poslat ? díky josef.vancura / zavinac / email.cz
Dobrý den, GPS data již bohužel nejsou k dispozici.
NAMASTE และอบอุ่นทักทายทีมงานคู่มือเที่ยวเนปาลเนปาล Planet เทร็คซ์ & การสำรวจประเทศเนปาลที่ประเทศของเทือกเขาหิมาลัยเริ่มต้นใน๒๐๑๔เนปาล Planet เทร็คซ์ & การสำรวจเป็นหนึ่งในหน่วยงานใหม่และการสร้างสรรค์ในประเทศเนปาล ผู้อำนวยการฝ่ายจัดการของเรา/คู่มือการเดินป่านาย. Sanjib มีประสบการณ์มากกว่า18ปีและมักจะมองหาเส้นทางใหม่ล่าสุดและสำรวจเพื่อเพิ่มประสบการณ์การเดินป่าของคุณ นำเสนอกิจกรรมทั้งหมดเช่น เดินป่า, การท่องเที่ยว, การปีนเขา, กีฬาการผจญภัย, อาสาสมัคร, ร่มร่อน, ป่าซาฟารี, เที่ยวบินภูเขาและอื่นๆอีกมากมายเนปาล Planet เทร็คซ์ & การเดินทางสัญญาว่าคุณมีชีวิตของความทรงจำในทริปเดียว!เนปาล Planet เทร็คซ์ & การท่องเที่ยวมีวิธีใหม่ล่าสุดของการเดินป่าโดยการปล่อยให้แขกของเราปรับเปลี่ยนเส้นทางที่จะเพียงแค่สำรวจบิตต่อไปในภูมิทัศน์ที่สวยงามของประเทศเนปาล การจัดการในการท่องเที่ยวอย่างยั่งยืนเรามีงานให้กับชุมชนในท้องถิ่นโดยการจ้างพนักงานขายโดยตรงจากหมู่บ้านท้องถิ่นการจองที่บ้านชาท้องถิ่นให้รายได้ที่ยั่งยืนสำหรับพื้นที่ชนบทในประเทศเนปาลทีมงานของเรามีบริการที่ดีที่สุดเพื่อให้คุณเป็นผู้เข้าพักที่มีค่าของเราสามารถเพลิดเพลินไปกับความเต็มของวันหยุดที่สมควรได้รับของคุณ/เดินทาง. ในทีมงานของเราเรามีประสบการณ์การเดินป่าที่มีหลายภาษาเช่นภาษาอังกฤษ, จีน, อินเดีย, มาเลเซีย, สเปนและเยอรมัน การรู้ทุกเส้นทางภายในออกจากทีมงานของเราจะให้บริการที่ดีที่สุดเท่าที่คุณเป็นแขกของเราสามารถเพลิดเพลินกับความรู้ของประเทศเนปาล, ชนบทและเทือกเขาหิมาลัย ไม่ได้เป็นช่วงเวลาในการเดินทางจะสูญเสียในขณะที่คุณสามารถเพลิดเพลินไปกับทุกขั้นตอนในฐานะที่เรามีความสัมพันธ์ที่ดีในพื้นที่ชนบทที่เรายังมีการช่วยเหลือในการสร้างโรงเรียนและในการดูแลเด็ก ด้วยเนปาล Planet เทร็คซ์ & คุณมาเป็นแขกและออกไปเป็นเพื่อนตลอดชีวิตเนปาลแพลเน็ตเทร็คซ์ & การสำรวจให้เราทำให้ความฝันของคุณเป็นจริงได้รับในการติดต่อทีมแนะนำเนปาล (เนปาลเทร็คซ์และการสำรวจ)GPO: ๔๔๕๓ปาก Najol, ทาเมล, กาฐมาณฑุ, เนปาลโทร: + 977-1-4252196 มือถือ: + 977-9841613822 (Sanjib) โทรสาร: + 977-1-4252196 เมล์:
sa*************@gm***.com
Téma měsíce: Babí léto v Česku a na Slovensku
Přehled: Dálkové trasy v Česku
Žitný ostrov: region, kde je voda králem
Nejlepší české cyklostezky: Českem na kole
Zajímavé vybavení
WHI – LASTING
Dvouvrstvý úplet z merina. Achillovu patu a špičku tvoří dvouvrstvý zesílený plyš, omezující otlaky.
Prostaff P7
„Ten kouká…“
AKU Flyrock GTX
Vlétněte do nové sezóny s touto fast hikingovou raketou s nadpozemským komfortem
COROS PACE 3
Nejlehčí multisportovní GPS hodinky nadupané funkcemi.
TOULÁNÍ GRUZIÍ: Místní kultura a výstup na Kazbek
BULHARSKO: Turistika po nejvyšších vrcholech Balkánu
FERRATY: Solné komory pro začátečníky
VÝSTUP NA DACHSTEIN: Po ledovci až na vrchol 2995 m
KARPATSKÉ TREKOVÁNÍ: Fagaraš, nejvyšší hory v Rumunsku
Zajímavé vybavení
Feratový set Ocún Via Ferrata Webee Pail
Nejoblíbenější volba na ferraty. Set složený z úvazku, tlumiče pádu a helmy.
Pánská Bunda Rafiki Colin II Majolica
Nová generace ověřené pánské sportovní bundy pro lezce i turisty.
Vojenské boty LOWA Zephyr GTX černé
Moderní lehká outdoor bota pro rychlé přesuny, vhodná i do těžšího terénu.
Zajímavé túry
Šikoku trail aneb tak trochu jiné líbánky
Kungsleden (Královská stezka): divočinou švédského Laponska
Rota Vicentina: portugalským pobřežím po Fisherman´s Trail
Další zajímavosti
KVÍZ: Jak dobře se vyznáš v dálkových trecích?
Gear list na trek: za málo peněz hodně muziky
Jak zvládají terén barefoot boty