Přechod rakouské náhorní planiny Raxalpe na sněžnicích

Pohoří Raxalpe v rakouských Alpách tvoří mírně zvlněná náhorní planina ideální pro víkendový výlet. Podniknout se dá přechod po chatách v létě i v zimě na sněžnicích nebo skialpech a připojit i výstup na nejvyšší vrchol Heukuppe (2007 m)

V mrazivé polotmě rudě žhne úsvit nového dne. Přemrzlý sníh praská pod hroty sněžnic, prsty na spoušti ztrácí cit a já se zachumlaná ve vrstvě peří těším na první sluneční paprsky. Načechrané moře mraků v dolině barví přicházející svítání do teplých oranžových tónů. Konečně se slunce dotýká ledové pláně a slibuje nádherný den ve zmrzlém království Raxalpe. Magický východ slunce u kapličky poblíž Karl Ludwig Hausu přitom byl jen třešničkou na dortu celého víkendového přechodu.

Mírné zvlněná vápencová náhorní plošina Rax, ležící 70 km jihozápadně od Vídně, patří k oblíbeným cílům milovníků pěší turistiky, skalního lezení nebo ferat. V zimě se oblé cukrové homole stávají hřištěm pro vyznavače skialpinismu a sněžnicových výletů. Výhodou pro vícedenní přechod je poměrně malé převýšení, mírné sklony svahů, které nenahrávají lavinám, a hustá síť stezek a horských chat. Proto, ačkoli se nepovažujeme za velezkušené zimní turisty, jsme si troufli podniknout dvoudenní přechod s přespáním ve winterraumu.

Mlžné výhledy z Preiner Wand

Poslední březnový víkend se tak vydáváme vlakem vstříc jednomu ze závěrečných mrazivých dobrodružství letošní zimy. Ačkoli na to nejsme hrdí, několikahodinové stoupání rovného výškového kilometru z Hirschwang an der Rax na náhorní plošinu ve výšce 1500 m jsme si z časových důvodů zkrátili lanovkou Raxseilbahn (14,50 € pro členy Alpenvereinu). Jakou radost máme, když holé pláně suché trávy v údolí vystřídá nahoře křupavý přemrzlý sníh, ideální pro sněžnicový pochod.

Ukrajujeme první kilometry trasy kolem chaty arcivévody Otty a lesem pokračujeme v prošlapané stopě. Ujít si nenecháváme odbočku k vrcholovému kříži na skalní stěně Preiner Wand (1783 m), odkud se otvírá daleký rozhled do údolí městečka Prein a na okolní vrcholky. Nám výhledy cloní opona z husté šedé mlhy, i tak ale vnímáme zlověstnou propast pod námi. K vrcholu v létě vede jedna z nejoblíbenějších ferat Východních Alp – poměrně vzdušná zajištěná cesta s několika žebříky Hans von Haidsteig (C/D).

Ledová noc na Karl Ludwig Hausu

Po ohřátí a občerstvení v útulné chatě Neue Seehütte (1643 m) stoupáme konečně na holý hřeben do sedla Trinksteinsattel (1850 m), kde nám dělá společnost stádo kamzíků. Přes mrazivé pláně překonáváme horu Predigtstuhl (1902 m) a klesáme do sedla nedaleko uzavřené chaty Karl Ludwig Haus (1804 m). Batohy ukládáme v malé vymrzlé betonové místnosti se dvěma matracemi a dřevěným stolem, která tu slouží jako winterraum, moc útulně ovšem nepůsobí.

Nalehko vyrážíme na nedalekou nejvyšší horu a jedinou dvoutisícovku Raxu, Heukuppe (2007 m), na jejímž vrcholu stojí kamenná útulna, z návětrné strany proměněná v chaloupku z ledového království. Užíváme široké výhledy na bělostné oblé kopce i zaváté dřevěné horské almy pod námi. Po chvíli nás vyžene ledový vítr zpátky na sestup a moc se nezahřejeme ani v nevytápěném winterraumu, kam se v počtu sedmi lidí poskládáme jen tak tak.

Přes ledové pláně

Nádherné svítání u nedaleké kapličky následujícího rána mění kategorii výletu z povedeného na úžasný. Máloco dá člověku takovou dávku nadhledu nad všedními starostmi jako jeden mrazivý úsvit na horách. Prokřehlé ruce a nohy pomalu zahříváme cestou úbočím směrem na Habsburghaus, který míjíme, a po široširých bělostných pláních míříme ke Gloggnizerhütte. Noční mráz proměnil tenkou vrstvu sněhu v nablýskanou dálnici, a chodit se tak dá bílými pláněmi křížem krážem bez náznaku cesty. Vesele si křupeme, kudy se nám zrovna zlíbí, a všichni si na horském sluníčku pálíme obličeje doruda i přes vrstvu krému s faktorem 50.

Po krátkém sestupu kosodřevinou se ocitáme kousek od malebné horské boudy Gloggnizerhütte (1550 m). Dřevěná světnička, výborná kuchyně a pár pokojíků pro hosty na nás dýchnou domácí atmosférou. Strmý svah za sedlem Klobentörl se v rozmoklém kluzkém sněhu ukáže být nad naše síly. Pro sestup tedy volíme úzkou skalní rokli Kesselgraben – scházíme zasněženým lesem, údolí se postupně zužuje, až jdeme po dně rokle a nad námi se tyčí úctyhodné skalní stěny. Po překonání tisícovky výškových metrů nás uzoučká soutěska vyplivne u autobusové zastávky Weichtal Kesselgraben, kde nás po chvíli vyzvedává objednaný taxík a odveze nás pár desítek kilometrů podél řeky Schwarza na vlak do Hirschwangu. Domů se vracíme s bolavýma nohama, ale nabití energií hor.

Chaty: Erzherzog-Otto-Schutzhaus je v zimě otevřen o víkendech a prázdninách. V Neue Seehütte najdete jen občerstvení. Karl Ludwig Haus a Habsburghaus mají v zimě zavřeno, k dispozici jsou volně přístupné winterraumy. Půvabná chaloupka Gloggnizerhütte nabízí ubytování v soukromých pokojích i domácí kuchyni. Celoroční provoz má chata Waxriegelhaus. Malá útulna s nouzovým winterraumem je také nedaleko sedla Trinksteinsattel.

Vybavení do zimních hor, sněžnice, hůlky, lavinová výbava

Vlakem přes Vídeň do Payerbachu, odtud autobusem k lanovce v Hirschwang an der Rax.

Autobus/taxi do Payerbachu a zpátky vlakem

1. den: Hirschwang an der Rax – Erzherzog-Otto-Schutzhaus – Seehütte – Trinksteinsattel – Karl-Ludwig-Haus – Heukuppe – Karl-Ludwig-Haus
2. den: Karl-Ludwig-Haus – Gloggnitzer Hütte – Weichtal Kesselgraben