Přechod náhorní planiny Raxalpe je ideálním tipem na víkendový výlet

V masivu Raxalpe nalezneme mnoho zajištěných cest různých obtížností. Pohoří je protkáno mnoha značenými stezkami a je zde i dost horských chat. Celá oblast Rax – Raxalpe je hojně navštěvovaná.

V plánu jsme tentokrát měli vylézt na plošinu masivu Rax jednou z atraktivních zajištěných cest v jižních stěnách a posléze její kompletní přechod. Naše putování pohořím Rax začínáme na parkovišti nad obcí Prein u hájovny Griesleitenhof.

Pokud zvolíme svážnou cestu křižující prudkou žlutou nábližku, uděláme lépe a i naše nohy se jistě budou cítit lépe. Na větším rozcestí nezapomeňme uhnout doprava a pokračovat po mírně vedené zelené stezce. Ta se po asi 20 minutách napojí na cestu Holzknechtsteigjdoucí z Preinu. Na pramen vody Bachinger Brunn raději nespoléhejme. Nic k pití to není.

Odsud se již držíme nápisu Hans von Haid Steig. Tento krásný klettersteig v jižní stěně hory Preiner Wand začíná na otevřeném suťovišti, kde pod palbou slunečních paprsků navlékáme jako vždy zamotané sedáky.

Rozklepané žebříky

Ferrata začíná mírným výšvihem přes velký balvan, poté přechází mírně nakloněné suťoviště a míří k již z dálky viditelnému strmému žebříku dlouhému asi 10 metrů. Ten překonáváme s jistou grácií šesti lidí narvaných na něm se strachem, že ho snad vyrveme ze skály. Tuto taktiku na kymácejících se žebřících ferraty dále neaplikujeme.

Za cvakotu karabin rozléhajících se ve skalách rychle dohoníme rakouskou skupinu rozklepaných turistů, odpočívajících snad po každém přejištění. Dáváme cigárko a debatujeme o probíhajícím výstupu. Před námi je asi nejtěžší místo ferraty s poměrně velkou expozicí v délce asi 15 metrů, k jehož překonání je potřeba vynaložit již nemalou sílu. Postup je po takřka hladké skále se sklonem asi 80°.

Za tímto pěkným úsekem následuje lehčí výstup přes několik výšvihů až k plošince pod druhým žebříkem, kterou využíváme k čekání, než se vzdálí „rychlo-bundeslezci“. Nevýhoda tohoto klettersteigu je, že na něm nejde předbíhat. Tudíž jak se zařadíte u prvního žebříku, tak mažete až nahoru.

Překonáním žebříku a následného trošku těžšího velmi úzkého komínu (Pepa se skoro nevešel) máme již jen pár minut k velké travnaté plošině s panenkou Maria a výstupovou knihou. Tady je vhodné se posílit a vychutnávat si slunce, které zde topí opravdu velkou silou. Několik lehčích úseků a asi 30 minut nás dělí od vrcholu Preiner Wand – 1783 m.n.m., těsně pod kterým ferrata končí.

Sestup k chatě Otto Haus

Doslova šok způsobí pohled na překrásnou planinu Raxalpe v kontrastu s vertikálou ferraty, již jsme právě dokončili. Po asi hodinovém lelkování postupujeme směrem na severovýchod k chatě Otto Haus – 1644 m.n.m. Cestou přecházíme vršek Jakobskogel s velkým křížem a po hodině od Preiner Wand si už dáváme pivko na terase chaty. Slovenská obsluha jen potěší.

Vychutnáváme komfort chaty ve formě ubytování v lageru a teplé sprchy, která bodne. V podvečer se již z terasy kocháme pohledem na masiv Schneeberg s horou Klosterwappen, který je odsud jak na dlani.

Dokončení přechodu Raxalpe

Přechod Raxalpe pokračuje následující den sestupem k lovecké chatce Dirnbacher Hütte– 1477 m.n.m. a posléze prudkým výstupem serpentinami překonáváme stěnu NördlLechnermauer. Dostaneme se tak do sedla Klobentörl, kde je to hustém klečovišti jak ve výhni. Neotálíme tedy a vystupujeme po 40 minutách na vrchol Scheibwaldhöhe – 1943 m.n.m, který je zhruba uprostřed náhorní plošiny. Je z něj vynikající výhled.

Sestup k chatě Habsburger Haus je již jen procházkou. Nutné pivo a po krátkém opalování před chatou opět sestupujeme do zářezu Bären Graben. Na vrchol Heukuppe nám odsud chybí zhruba výškových 470 metrů a hodina a čtvrt svižnější chůze. Na vrcholu se schází poměrně hodně lidí včetně několika krajanů.

Blížící se bouřka a vítr nás ale po chvíli ženou dolů k další velké chatě Karl – Ludwig Haus. Ta je doslova v obležení výletních turistů, pro které zde většinou cesta končí. Strmý sestup serpentinami končí u chaty Waxriegel Hütte – 1361 m.n.m., kde se také rozhodujeme trávit poslední noc. Chata má příjemný personál a vynikající vybavení. Opět nocujeme v poměrně plném lageru, a tak za silného chrápání a prdění rakouských, maďarských a českých nocležníků spíme až do růžového rána. Čeká nás již jen 30minutový sestup k autu a cesta domů.

Na chatě Otto Haus nás stálo ubytování v jednom lagerů (pro 10 osob) 6,50 EUR / noc.

Na Waxriegelhaus 7,50 EUR / noc.

Obě chaty poskytují slevu členům Alpenvereinu. Kromě chat nenajdeme nikde na náhorní plošině vodu!

Obvyklé věci na turistiku včetně trekových hůlek a pohorek. V létě a na jaře nezapomenout na sluneční brýle a opalovací krém. Na trase je ferata, takže s sebou vybavení k tomu potřebné, tedy sedák, feratový set s brzdou, helma.

Ferrata Hans von Haid Steig je obtížnosti D a ač je velmi pěkně zajištěna, nedoporučuji ji úplným začátečníkům.

Na Griesleitenhof dorazíme autem, ale můžeme vyrazit pěšky už z vesničky Prein an der Rax, kam jezdí autobus. Z vesničky po červené a po 3,5 km se napojíme v místě, kde končí zelená značka.

1. den – Griesleitenhof – Otto Haus

2. den – Otto Haus – sedlo Klobentörl –  Scheibwaldhöhe – Heukuppe – Waxriegelhaus

3. den – Z Waxriegel Hütte sestup k autu