Pohodový výšlap na Velikou planinu v Kamnicko-Savinjských Alpách

Polozapomenuté Kamnické Alpy

Východní cíp vápencových Alp, Kamnicko-Savinjské Alpy, patří k těm méně známým cílům horských nadšenců. Přitom se svými strmými vápencovými štíty i malebnými travnatými pláněmi v podhůří vyrovnají krásou větším a známějším sousedním Julským Alpám.

Výhodou Kamnicko-Savinjských Alp, ležících na sever od Lublaně, je daleko menší počet návštěvníků než v létě často přelidněných Julských Alpách. Hlavně o víkendech sem jezdí především sami Slovinci, cizince tu potkáte málokdy. Na své si v Kamnicko-Savinjských Alpách přijdou trekaři všech úrovní.

Pohodový výlet i pro rodiny s dětmi

Jednodenní alternativou pro méně ambiciózní trekaře je výlet na Velikou planinu – travnatou náhorní planinu ve výšce kolem 1600 m n. m., která nabízí možnost procházky kolem malebných dřevěných salaší s šindelovými střechami a s výhledy na skalnatý masiv hlavního hřebene v pozadí.

Přístupových tras se nabízí hned několik – ze vsi Stahovica, ze západu trasou kopírující dráhu lanovky nebo trasa vedoucí z východu, která ušetří zhruba 500 metrů stoupání. Kvůli lanovce i poměrně nenáročnému přístupu je Velika planina zejména v létě oblíbeným cílem slovinských rodin a potkáte tu asi nejvíc lidí v celých Kamnicko-Savinjských Alpách.

Dříve horská pastevecká osada dnes slouží jako živý skanzen. Atmosféru dotváří kolem se pasoucí stáda krav a cinkání jejich zvonů rozeznívá celou planinu. Cedulky „mlečni izdelki“ na vrátkách u plotů salaší prozrazují, že čerstvé mléčné výrobky jsou tu k dostání dodnes. Pochutnat si ale můžete také na některém z typických slovinských jídel, případně ochutnat některou z pálenek v jedné z místních chat.

Náročnější varianta přes vrchol Konj

Pokud chcete spojit náročnou túru s návštěvou Velike Planiny, vyšlápněte si z doliny Kamniške Bistrice (asi 1000 m) nejprve do sedla Presedljaj (1600 m) a přes vrchol Konj (1818 m) – pozor krátký zajištěný úsek – sejděte na Planinu Rzenik a Planinu Dol (1330 m). Dalším výšvih vás s nádhernými výhledy na hlavní hřeben Kamnických Alp dovede od severu až na Velikou planinu.

Chaty: Kdy jsou chaty otevřené, zda mají „winterraum“ (slovinsky „zimska soba“ – většinou uzavíratelná místnost vybavená matracemi a nouzovými dekami), jaké jsou ceny za nocleh, telefonní čísla a další důležité informace naleznete na webu slovinského horského spolku PZS: www.pzs.si (i v angličtině). U každé chaty je také seznam okolních vrcholů a sousedních chat s orientačními časy pochodu.

Co ochutnat: Na chatách vyzkoušejte jednu z typických slovinských polévek: jota (zelňačka s fazolemi a klobásou) nebo ričet (polévka s kroupami). Oblíbená je také kraňská klobása, žganci (hrudky pohankového těsta) a zelí. Mým favoritem k pití je domácí bylinkový čaj „planinski čaj“, podávaný oslazený medem.

Obvyklé věci na turistiku včetně trekových hůlek a pohorek. V létě nezapomenout na sluneční brýle a opalovací krém.

Do Stahovice se dopravíte vlastním autem z jihu od Ljubljany, severu od Klagenfurtu, anebo východu od Mariboru. Jezdí zde také autobus.

Náročná vícedenní hřebenovka v Kamnicko-Savinjských Alpách

Výstup na Grintovec (2558 m) – nejvyšší vrchol Kamnicko-Savinjských Alp ve Slovinsku