Postup, jak dobře cestovat, hledají lidé roky. Kam vyrazit? Jak se tam pohybovat? Jak si to užít? A jak to pokud možno i přežít? Nyní máme na všechny tyto otázky odpovědi. A to díky objevu loňské sezony: kamenným destičkám, které na našem území zapomněly tábořící římské legie a na kterých měly uloženo proslulé Trekařské desatero, které vyvrací všechny cestovatelské mýty. Pojďme si tedy mýty i s příslušnými body z Trekařského desatera jeden po druhém rozebrat.
1. Mýtus o věcech
Nejčastější mýtus je ten, že si na záda naložím domov a s ním půjdu. Čím méně věcí, tím větší prostor pro kreativitu! A proto:
Co nemáš, nepotřebuješ.
2. Mýtus o balení
Častý mýtus začátečníků a hodiny strávené perfektním zabalením a uspořádáním batohu, aby zjistili, že… pláštěnka je zase dole. Profíci se poznají podle množství věcí navěšených na batohu. Tedy:
Cokoliv potřebuješ, je vždy na dně krosny.
3. Mýtus o utrpení
Mýtus číslo tři – správný turista musí trpět a vypadat drsně. Přitom kafíčko s pěkně narovnaným malíčkem nesnižuje dle empirických výzkumů sex-appeal v přírodě ani o jeden procentní bod! Proto:
Je jedno, jak jsou narvané krosny. Kafe se tam vejde vždycky.
4. Mýtus o stravě
Mýtus přežívající mezi neturisty, kteří si představují cestování jako toulání se mezi borůvkami, medovými plástvemi a potoky plnými pstruhů skákajících do kotlíku nad ohněm. Realitou je ale strava, která je každý den dost podobná, v lepším případě po týdnu nenadchne, ale nezaškodí. Takže:
První den chutná jakékoliv jídlo všem. (Dal Bhat ne!)
5. Mýtus o vůni
Nováčci mají představu, že po týdnu vylezou na horu s výhledy v krásně voňavém oblečení a udělají tam super fotku. Realitou je, že po týdnu by se na tu fotku museli převléct, a kdyby byl foťák schopen zachycovat pachy, museli by se trekaři fotit vždy teleobjektivem. Takže:
Co nesmrdí, to je čistý.
6. Mýtus o kopcích
Z domova si každý představuje, že je nějak poskáče a že ty všechny slévající se čárky na mapě přeci nemůžou být takový problém, ne? A proto:
Rovina je, co je rovně. Na sklonu nezáleží a je zakončena serpentýnou.
7. Mýtus o místních
„No a když bude problém, zeptáme s místních.“ To nikdy, ale nikdy nedělejte! Tři místní vás pošlou do tří světových stran, dva se pohádají a další vám bude tvrdit, že vámi hledané místo neexistuje. Takže:
Nikdy nevěř místním. O počtu obyvatel, výšce, zbývajících kilometrech a délce pochodu zásadně jen žertují!
8. Mýtus o spaní
Romantická noc nerušená ničím, jen oddychováním ostatních? Pokud jste do sta kilometrů od nejbližší vesnice, tak na to zapomeňte, vždycky někdo přijde. A proto:
Chceš-li se v noci vyspat, je třeba večer předtím sníst psy v okolí.
9. Mýtus o útěku
Když bude nejhůř, vždycky se můžeme vrátit. Chyba! Nakonec zjistíte, že vydržíte daleko víc, než byste z domova tušili a že dojít se dá skoro všechno. A proto:
Zima je jen pocit.
10. Mýtus o svalech
Až se vrátím, můžu do plavek, má postava bude dokonalá. Nebude. Po měsíci v horách budeš vypadat jako rachitická tyčka a na plovárně ti budou děti nosit tatranku, aby ses najedl(a). A proto:
Padají-li ti kalhoty, seš za půlkou treku.
Autoři a vědečtí pracovníci děkují Římským legiím za vytvoření a zanechání tohoto Trekařského desatera. Minimálně sedmkrát jim zachránilo život, a nesčetněkrát nervy a duševní kondici.
Pokud po měsíci na horách vypadáš jako „rachitická tyčka“, tak děláš něco blbě.