Coracle

Po chvíli hledání v nejobjemnějším anglickém slovníku nalézám význam. „KOCÁBKA“, v přeneseném slova smyslu. Jinak je to však anglické pojmenování pro malý proutěný člun s koženou obšívkou, tradiční plavidlo britského venkova, které má svou bohatou historii.

Již v Herodotových spisech z roku 424 př.n.l. se objevuje zmínka o člunech „okrouhlých jako bojový štít, které pluly řekou k Babylonu“. V Cesarových pamětech se najdou zmínky o okrouhlých člunech v severním Atlantiku, datované kolem roku 100 př.n.l. Legenda vypráví o svatém Brendanovi, který údajně v 6. století na takovémto člunu větších rozměrů přeplul Atlantitk a dorazil k severoamerickým břehům. Coracles jsou snad původem z britských ostrovů, kde zejména ve Walesu a Skotsku, ale i Anglii vznikaly odedávna. Irové je nazývají curragh a v jejich podání bývají větší, podobná plavidla však mají i jinde. Pod jménem Ku-Dru nebo Kowas v Tibetu, jako Thung-Chai jsou známy podobné bambusové lodě ve Vietnamu, v Iráku pak pod názvy Guffa nebo Zaima, jako Parisal v Indii a „býčí lodě“ (bullboats) původních obyvatel Severní Ameriky – Indiánských kmenů.

„Coracling“ není tedy jakási historická obdoba „tubingu“, který v se posledních letech v některých místech stal populárním, i když tvar těchto plavidel k takové myšlence svádí. Původně tyto člunky vznikaly jako koše pletené z proutí a potažené kůží. Postupem času se vyvinula dřevěná kostra (podobně jako u skládacích kajaků například), která se potahuje nepropustnou tkaninou nebo plastovou folií. Coracles se používaly k plavbě po klidné vodě, k lovu ryb, ale i k delším plavbám (viz dávná legenda). V současné době jsou známé snad ve všech bývalých zemích britského společenství (britské ostrovy, Austrálie, Nový Zéland) a nadále se těší nemalé oblibě nejen pro rybaření a přepravu nákladu, ale také jako turistické atrakce. Důkazem zajímavosti a sportovní i rekreační hodnoty je například skutečnost, že renomovaná americká cestovní agentura GORP nabízí plavbu na „Coracles“ i ve svém programu při návštěvách Velké Británie.

Příznivci těchto člunů mají také své muzeum, svoji organizaci (The Coracle Society), své centrum – The National Coracle Centre, ale také své výrobce. Takový člun dnes stojí kolem 200 liber a je možné si jej nechat vyrobit na zakázku. Společnost přátel coracle má i svá setkáním, kurzy pádlování a společný kalendář vodáckých akcí. Opravdu, příkladem je 25.-27.květen , kdy v Blake Hall v Essexu proběhne právě taková akce, kde se budou předvádět techniky výroby těchto člunů, ukázky a výuka techniky jízdy a další radovánky. Dosti specifická jsou i tradiční pádla používaná k pohánění coracles. Mají velký list, postrádají klasickou hlavičku a většinou bývají vyřezána z jednoho kusu dřeva. Více informací naleznete například na www.coracle-fishing.net.

Dodatek pro vyznavače freestyle:
Zřejmě nejen tradiční coracle (ale jak sám autor poznamenává, tak i novodobé výrobky jako mobilní telefon Nokia a automobil Jaguár) inspirovaly autora ultrakrátkého plavidla v podobě C1, ale použít lze i v podobě K1. Nejkratší playboat pouhých 132 cm dlouhý, široký 74 cm, váží necelých 8 kg a přitom má výtlak 234 litrů. Zní to neuvěřitelně? Ale je to tak. Vertikální figury, zejména na špici jsou velmi jednoduché a další freestylovou techniku zvládají velmi dobře i začátečníci. Jak je vidět fantazie milovníků vody nezná mezí. Více informací naleznete na www.biothinking.com/superspud.