Kvalitních lezeckých výkonů se za těch 365 dní vždy zrodí obrovská spousta a některé třeba laická či odborná veřejnost ani neobjeví, protože protagonistům je to tak nějak „v paži“. Proto všechno to vyzdvihování, „žebříčkování“ berte prosím s rezervou.
Osobně si myslím, že tvořit žebříčky, hodnotit a seřazovat výkony v tak pestrém a především proměnlivém světě, jakým lezení a horolezectví obecně je, slouží spíše ke komerčním účelům a nikdy to nemůže být objektivní. Každopádně následující výčet sedmi výkonů, podle magazínu „Rock and Ice“, stojí za přečtení, jelikož každý z nich v nějakém ohledu, či aspektu posunul lezení buďto o kousek výš, anebo jeho spektrum opět trochu přikořenil, přibarvil, rozšířil, prostě mu dodal šmrnc.
Daniel Woods boulder „The Process“ (V16)
17. ledna 2015 se Danielu Woodsovi podařilo dokončit boulderový projekt v kalifornském Bishopu, přesněji řečeno v oblasti Buttermilks. Woods jej pojmenoval „The Process“ a navrhl obtížnost za V16 (Fontainebleau – 8C+), což je momentálně nejvyšší stupeň obtížnosti na boulderingové škále. Takové bouldery jsou ve světě všehovšudy jen čtyři.
Podívejte se na kompletní fotogalerii
Přejít do galerie
Ueli Steck si opět přisvojil rychlostní rekord na Eigeru
V roce 2007 horolezecký svět ohromil do té doby veřejnosti ne až tak známý Švýcar Ueli Steck, kterého média přejmenovali na „Swiss Machine“ poté, co doslova proběhl severní stěnou Eigeru za 3 hodiny a 54 minut. O rok později čas stlačil na 2 hodiny a 47 minut. Stále však cítil rezervy, jak jinak si vysvětlit jeho další návrat do stěny, a 16. listopadu 2015 svůj čas vylepšil znova na 2 hodiny a 22 minut. Kromě rezerv jej určitě dráždil výkon krajana Daniho Arnolda, jehož čas v severní stěně Eigeru měl hodnotu 2 hodiny a 28 minut (2011). Švýcar si pro svoji vertikální běžeckou dráhu vždy vybral klasiku – Heckmaierovu cestu (ED2, 1800m, r. 1938).
Stanhope a Segal přelezli volně cestu „Tom Egan Memorial Route“ za 8b+
Po čtyřech letech a celkově 100 dnech ve stěně skončila jedna velká sága, jejímiž hlavními protagonisty byli Will Stanhope a Matt Segal. Těm se loni podařilo volně přelézt cestu „Tom Egan Memorial Route“ Daryla Hattena a Johna Simpsona z roku 1978, jejíž obtížnost se poté vyšplhala na závratných 8b+. Linie se nachází ve východní stěně vrcholu Snowpatch Spire (3084 m) v žulovém pohoří Bugaboos (Britská Kolumbie, Kanada) a má 13 délek. Jejich úspěšný pokus trval 4 dny (11. – 14. dubna 2015). Jedná se tak o jeden z největších dokončených projektů, co se horského bigwallového lezení týče.
Sólo výstup na Cerro Torre Marc-André Leclerca
22letý Kanaďan přelezl sólo 1200 metrů dlouhou „Corkscrew“ (6b+, A1). Rolando Garibotti, muž jenž vytvořil průvodce pro patagonský „Chaltén Massif“, ve kterém se Cerro Torre nachází, po výstupu prohlásil, že se jedná o novou generaci výstupů, do které spadá pouze prvovýstup severním pilířem Renata Casarotta na Fitz Roy z roku 1979. Hodnotu Leclercova výstupu zvyšuje ještě skutečnost, že mu nepřály podmínky: „Celou předchozí noc pršelo, byl jsem totálně promočený, protože mi ve výbavě scházel jak stan, tak žďarák“, přiblížil podmínky mladý Kanaďan. Ve spodních partiích cesty se tedy musel vyrovnat s vlhkou skálou a v těch vyšších naopak s tenkou ledovou glazurou, která chyty a stupy pokrývala: „Když už to bylo opravdu na hraně, tak jsem se prostě zastavil, dal si do uší sluchátka a čekal, než mi slunce roztopí cestu vzhůru“.
Adam Ondra a jeho flash boulderů „Jade“ (V14) a „Don’t Get Too Greedy“ (V13)
Ve výčtu výkonů roku 2015 nemůže opět chybět ani Adam Ondra, který pouhý den poté, co získal třetí místo na závodě světového poháru v americkém Vailu, přelezl stylem flash výše zmíněné bouldery „Jade“ a „Don’t Get Too Greedy“.
| Jak viděl Adam Ondra lezení před dvěma lety? Zajímavý retrospektivní pohled nabízí rozhovor s tímhle vlasatým lezeckým mágem. |
Dave Graham, autor těchto boulderů, jen nevěřícně kroutil hlavou a vzýval Ježíše 
poté, co mu Adam v pár vteřinách přelouskal obě linie. Do této chvíle se nikomu nepodařilo přelézt stylem flash (zjednodušeně – přelezení na první pokus) boulder o obtížnosti V14.
Prvovýstup na Mount Waddington
Za dva dny se trojici Paul McSorley, Mayan Smith-Gobat a Ines Papert podařil prvovýstup jihozápadním pilířem na kanadský Mt. Waddington (4019 m). Osm set metrů dlouhý (20 délek) mixový výstup o obtížnosti 5.11+ WI3 M5 ED1 zakončili 18. srpna. Do té doby se o linii pokoušeli ještě dva jiné týmy.
Volné přelezení „Dawn Wall“ za 9a na El Capitanovi
Asi už jen zkráceně, protože o tomto výkonu toho bylo napsáno a namluveno spousta (mimo jiné také na pohora.cz). Zkrátka, dva Američani Kevin Jorgeson a Tommy Caldwell přelezli volně cestu „Dawn Wall“ na El Capitana. Její obtížnost je závratných 9a, což z ní dělá nejobtížnější bigwallový přelez, aspoň co se škály týče. „Dawn Wall“ má 27 délek, z nichž dvě byly za 8b+ a jedna za 9a. S přestávkami a několika návraty strávili tímto projektem neuvěřitelných sedm let. Závěrečný pokus jim zabral 18 dní (28. 12. 2014 – 14. 1. 2015).
S využitím rockandice.com
O autoroviHory jsou středem jeho vesmíru, a proto se kolem nich točí téměř všechny Honzovy pracovní i nepracovní zájmy. |
