10 typů hikerských osobností

Mh (minute-hiker)

Bílé kotníčkové Conversky nebo Air MAXy, na tváři klasický upřímný americký úsměv, který zmizí, jakmile pořídí selfie aspirující na 10k lajků. Telefon má neustále v ruce a v přírodě je až v té chvíli, když se vrátí a prohlíží si fotky z místa na Instagramu. Na hory sice kouká pouze úzkým průzorem hledáčku, ale rád se chlubí tím, co všechno viděl, kde všude byl, od čeho všeho má klíče a na koho všeho má číslo. Pro svou vysněnou fotku, kterou před zveřejněním 10x prožene filtrem, se odváží dojít i 400 metrů od svého vozu s elektrickým pohonem a koženými sedačkami.

Ilustrace: Petra Sedláčková

Bh (beginner-hiker)

Vyznačuje se ohnutým hřbetem a extrémně těžkým batohem od nepříliš renomovaných značek. Na nohou má nové kožené pohorky, které si koupil před cestou v nejmenovaném lowcostovém outdoorovém velkoobchodě, protože to zrovna doporučovali v rádiu. Rád by šel PCT, ale nemá na to odvahu, takže se chlubí tím, že to zrovna dneska v Krkonoších fakt napálil, a ušel dokonce i 20 km. Sice se snaží, ale v jeho zpocené tváři můžete vyčíst konec, ztrátu, zmar a zoufalství.

Dh (day hiker)

Klasický denní turista, který když v mapě vidí nějakou horu, chce na ni vylézt a vlastně ani neví proč. Když ho pozdravíte v místním jazyce ahoj, ve většině případů váš pozdrav neopětuje, nebo jen zakňučí dobrý den. Voní jak parfumerie, rád se každý den sprchuje a na několik hodin zastavuje v restauraci. Typickým znakem je perfektně připravená svačina zabalená v ubrousku a ještě v pytlíku z Ikey. Nejtěžší částí jeho batohu je zádový systém a i když se jde jen na pár hodin projít, nebojí se utratit raketu za vysoké kožené pohorky, které vytáhne maximálně párkrát za rok.

Rh (rich-hiker)

Mimo to, že na rozdíl od všech ostatních typů voní na kilometry daleko značkovým parfémem, který je zrovna hitem sezóny, si můžete povšimnout miniaturního batohu (se svačinou a pitím) a úplně nového drahého značkového vybavení. Chodí z chaty na chatu a nikdy nespí venku protože se bojí žížal, berušek, komárů, hadů a pavouků. Má dost peněz, takže mu nedělá problém utratit 50k za týdenní trail v Alpách.

C (camíňák)

Tento typ chodce poznáte podle mušle, vysokých kožených pohorek a podle velké dřevěné hole, kterou si pravděpodobně sebral někde u cesty. Jeho projev je většinou tichý, ovšem v noci se v něm probouzí bestie. Jeho hlasité chrápání budí všechny ostatní poutníky ve společných noclehárnách. Většinou chodí po asfaltu a slovo ’’hiker’’ je mu cizí. Jeho snem je trip Costa de Compostela nebo tak nějak.

S (skautík)

Poznáte ho podle košile v pískové barvě, šátku kolem krku a švýcaráku s milionem funkcí v kapse svých těžkých maskáčů se záplatami. Nikdy nic neukradne, naopak se s vámi ochotně podělí i o poslední sousto své svačiny. Místo stanu nosí kilometr provazu, aby si večer mohl postavit přístřešek z větví. Batoh koupil v Lidlu, jelikož na kvalitní gear mu rodiče nedávají peníze. Je jako mravenec, nikdy ho nepotkáte samotného, ale vždycky v řadě a se dřevem na večerní táborák na zádech. Nikdy nedojde kam potřebuje, protože buď sbírá odpadky nebo pomáhá babičkám přes přechod. 

T (trampík) 

Usárna nebo tele, to je jedno, důležitá je čutora, maskáče, kanady, celta, očouzený rendlík, kytara, a vlastnoručně přišitý znak s českým lvem. Rád popíjí rum pod pískovcovým převisem za zvuku praskání dřeva. Je mu fuk, kolik ujde, důležitý je počet otevřených jeleních konzerv. I když zapáchá kouřem, nebojí se na autobusových zastávkách oslovovat lidi, kteří o hovor s ním nestojí.

Hh (hiker-horobraník)

Je posedlý chůzí a vrcholy, takže není divu, že jeho tělu dominují masivní lýtka. Chodí nejčastěji ze všech typů, protože kromě toho, že je pro něj chůze životním stylem, je dost soutěživý. Často se odděluje od své skupinky za účelem dosažení co největšího počtu vrcholů, které jen odklikne v aplikaci a valí dál. Pauzu si dává pouze na pivo, za které si rád připlatí i astronomické částky. Když řekne, že si ’’odskočí’’, neznamená to, že se mu chce kadit.

Th (thru-hiker)

Také ultralight-hiker, se tuze rád nazývá true-hikerem, tím pravým hikerem. Jeho revírem je stezka. Jeho tempo je vražedné. Jeho nepřáteli jsou pohorky, mušle a jelení konzervy. Thru-hikeři hikují ve dne v noci. Jejich údělem je chůze na velmi dlouhé vzdálenosti z bodu A do bodu Z rychle, efektivně a s co nejlehčím batohem. Každé ráno má oslintané prsty, jelikož jeho kartáček je tak krátký, že bez prstů v puse to prostě nejde. Za účelem šetření gramů by obětoval i vlastní matku.

P (pankáč)

Punk-hiker, neboli pankáč, si ustele kdekoli a kdykoli. Do všeho se vrhá po hlavě a důsledky promýšlí až zpětně. Mokrej, suchej, roztrhanej, smradlavej, unavenej, nastřelenej, je mu to jedno. Průměrná spotřeba ponožek od Vietnamců je jeden pár na den. Za každé situace si to umí užít a ještě k tomu neutratí moc peněz. Slovo špína nemá ve slovníku, sám je totiž špínou. 

Je třeba mít na paměti, že každý člověk je unikátní a mimo těchto deseti typů existují i jejich vzájemné kombinace.