Zareaguji za kolegu Jirku: V článku jsem nikde nenašel tvrzení že „skusenost s prespavanim v prirode prispieva k termoizolacnym schopnostiam spacaku“ takže nechápu dotaz? 🙂 Myslím že ale vím co tím bylo míněno. Jde o to že teploty („komfort“) jsou podle normy EN13537 udávány pro „standardního“ uživatele a Jirka měl na mysli pouze to, že pokud někdo častěji přespává v přírodě, tak lze předpokládat, že více či méně lépe snáší chladnější teploty, je otužilejší, a hranice teplotního komfortu je pak pro něj někde jinde – může si dovolit např. lehčí spacák oproti zhýčkanému zimouřivému spáči, nebo naopak spát v takovém spacáku komfortně i při nižších teplotách než udává norma. Takže Dan. M. píše správně, je to o otužilosti. Nevím také, kde se vzala informace že zde bylo použito 300g/m2 v jedné vrstvě, v článku nic takového není. Pokud se nemýlím, bude to 150g/m2 ve dvou vrstvách, alespoň podle informací Hannahu (např. zde: http://www.hortez.cz/images/katalog/enlarged/
30018B_hiker_detail.jpg). Prakticky jsme neověřovali, ale není důvod nevěřit. Co se týče „duchny“ a limitů, tak v námi připravované ročence Malý průvodce světem outdooru 2007 která bude brzo na pultech bude zajímavá na základě mnoha měření aktualizovaná tabulka dávající do REÁLNÝCH souvislostí hmotnost spacáku, teploty podle normy, gramáž náplně a reálnou teplotu podle zkušeného uživatele. Prozradím jen, že představa, že si koupím spacák lehčí než 2 kg který bude mít limitní teplotu (tedy něco jako komfort pro muže) -20 je k smíchu. V reálu to nebude ani -15, spíše -10, to je prostě fyzika a žádná „konkurence“ s tím nic neudělá, zázraky se nedějí. Samozřejmě, opět se tu bavíme více méně o hodnotách jako průměrech. Odchylky na základě dispozic každého jednotlivého uživatele mohou být někdy poměrně značné, viz náš přepočet metabolismu: http://www.svetoutdooru.cz/Users/spacaky/