Takhle by to teoreticky dopadlo (u shodně…

Takhle by to teoreticky dopadlo (u shodně provedených nádob, stejný objem, stejná tloušťka stěny atd. – reagoval jsem na první příspěvek), v tom se neshodneme. Jenže teorie má zde k praxi daleko. Naopak se shodneme v tom, že je nutné porovnávat konkrétní nádobí (tloušťka stěny, objem, …). Znovu obecně: titanové nádobí má a může mít tenčí stěnu právě proto, že titan je pevnější než hliník. Jenže díky tenkému dnu a nízké tepelné vodivosti dno špatně rozvádí teplo od nerovnoměrně působícího plamene vařiče. Výsledkem je největší náchylnost k lokálnímu přehřátí a připálení. Ti kteří titanové nádobí mají tuto velkou náchylnost k připálení potvrdí (je třeba nejlépe stále míchat). Sám vlastním titanové nádobí Alb. K tomu ještě uvažme, že tepelná vodivost vody (např. budu vařit vodu na čaj) je cca 10x horší než toho titanu. Potom se mi jistě projeví jak moc/dobře rovnoměrně dno rozvádí teplo a zahřívá vodu. Teoreticky si myslím, že v dostatečně tenkém titanu by nebyl problém lokálně „připálit“ i vodu. Hliníkové nádobí bude mít tlustší dno/stěnu právě proto (pomineme-li zajištění dostatečné pevnosti), že takové dno bude lépe rozvádět teplo a bude zde daleko menší šance na to něco připálit. To je také důvod proč se dělají sendviče typu AlInox apod. Každopádně energie potřebná k zahřátí dna bude určitě zanedbatelná v porovnání s energií kterou potřebuji na uvedení vody nebo jiného obsahu hrnce do varu. Co se týká toho v údajích výrobce uvedeného času potřebného k uvaření 1l vody, tak souhlas, to mi přijde také nějak málo. Ani nevím kde se to v údajích výrobce vzalo? (zjistím). Ostatně sám spoluautor testu se výše vyjádřil. Zdá se mi, že to bude nějaký šotek.