Proč se nepoužívá senvič (Alinox)? No protože…

Proč se nepoužívá senvič (Alinox)? No protože je a) těžší a všichni dneska chtějí všechno co nejlehčí, b) má horší tepelnou vodivost. Osobně se domnívám, že pokud chci vařit „komorně“ na plynových nebo lihových vařičích a nebudu nádobí trápit ohněm nebo výkonným benzíňákem, tak tento koncept nádobí je nejlepší (anodizovaný hliník uvnitř potažený nějakou tvrdou nepřilnavou vrstvou). Prostě záleží na použití. Test rychlosti varu v nádobách z různého materiálu by se těžko dal zrealizovat, protože bysme museli mít k dispozici zcela shodné nádoby (velikosti, tvary, tloušťky stěny) a zajistit stejné podmínky při každém měření. Velkou roli bude hrát jak rovnoměrné bude zahřívání dna. Do praxe by to bylo těžko aplikovatelné, protože stačí když bude mít někdo jiný vařič nebo jinou tloušťku stěny, jiný hořák a už to může být někde zcela jinde. Odhaduji, že případné rozdíly nebudou příliš významné. Ale jestli to chceš seřadit i bez testu tak ti řeknu jak by to dopadlo (teoreticky): 1. místo hlíník, 2. místo sendvič nebo uhlíková ocel (takové nádobí ani nevím jestli se pro outdoor dělá), 3. místo nerez a na posledním místě titan (slitiny). Jen pro ilustraci, hliník má tepelnou vodivost (jak dobře jím přestupuje teplo) 237 W/mK, nerez ocel cca 15-20 W/mK (to je až 12x méně než hliník), nejčastěji používaná slitina titanu ještě méně. Takže Esbit zvolil logicky to nejlepší co mohl, protože výhřevnost lihu, jak je ostatně uvedeno v textu, není nikterak slavná a tak se mi hodí co možná nejlepší vedení tepla. Asi tak bych to viděl 🙂