Před 40 lety jsem jezdil na čundry…

Před 40 lety jsem jezdil na čundry s mumiovým spacákem vycpaným vatelínem (lepší materiály nebyly a tuhle nehřející hrůzu mi kamarádi záviděli – někteří měli jen starou deku), karimatka žádná, igelitovej pytel pro případ deště (když nebyl nablízku seník). A šlo to! Dneska mám na krku 6 křížků a tak tahám ještě stan a karimatku; spacák je lepších kvalit – a cítím se jak v Hiltonu. Ale už toho moc neunesu, tak se asi vrátím (ve vlastech českých) ke spaní pod širákem a to nějakej (jakejkoliv) žďárák bodne, ani ne kvůli teplu a vlhku, ale kvůli dešti. V bažinatém a pršlavém Laponsku asi zůstanu u stanu a třicetikilového batohu. Sice žádná sláva, ale třínedělní expedice mimo civilizaci daleko za polárním kruhem chce něco lepšího, než „nouzový“ žďárák.