Jsou to zajímavé a užitečné věcičky, ale…

Jsou to zajímavé a užitečné věcičky, ale vzhledem k tomu, že v jejich používání je třeba mít stejně určitý cvik, tak se mi v tomto světle jejich výhody už nejeví zase až tak skvělé. Vzpomínám, jak jsme se jednou v Rychlebech po té co jsem zmokli, snažili rozdělat oheň a co to bylo za fušku kdy v lese nebylo nic suchého. Měl jsem jen sirky a tím jsme končili. Nicméně nakonec se po usilovné přípravě podařilo a hned na první pokus. Tím chci říci, že mnohem důležitější než podpalovač je příprava. Kvalitní podpalovač to sice může usnadnit, ale bez pořádné přípravy je i sebelepší podpalovač nanic. Navíc jak už tady zaznělo, jak mohu považovat něco za ekologické, když se to vozí přes půl planety. To už je ekologičtější namočit trochu vaty do špiritusu nebo benzínu i když obojí shoří poměrně rychle na to aby to stihlo něco zapálit. Leda, že by toho byla hromada. Mnohem větší službu mi prokázala kulička parafínu (veliká cca holubí vejce), kterou jsem vložil do připravených třísek. Tím vzniklo něco jako větší svíčka a suché třísky pak neshoří tak rychle a přitom je dostatečný oheň na to, aby chytli i větší kusy dřeva, zbavené mokré kůry. Ale to vše jsou staré zálesácké triky (s vyjímkou toho parafínu). Proto bych spíše než nákup takovýchto a jiných super podpalovačů doporučoval nákup jiný a sice nákup knihy E. T. Setona Kniha lesní moudrosti. Je tam spousta fíglů a tipů nejen o rozdělávání ohně. Konečně znalosti z této knihy nám pomohli zachránit zdraví tehdy v Rychlebech. Tím ovšem nechci nikoho nutit, aby rozdělával oheň třením dřev (já sám to také neumím a nikdy jsem se to nenaučil).