Jeden z čtenářů se nás na to…

Jeden z čtenářů se nás na to ptal, tak sem vložím, co jsme mu odpověděli:

surový bambus se, stejně jako jiné podobné přírodní materiály, samozřejmě zpracovává jak mechanickou, tak chemickou cestou na Vámi zmiňovanou (bambusovou) viskózu, jenž se zpracuje na v textilním průmyslu použitelné vlákno. Bambus totiž od přírody není housenka bource morušového a pokud byste chtěl z jeho vláken něco uplést, vyrobíte tak maximálně rohožku. Použití „chemikálií“ je (bohužel) v textilním odvětví nezbytné a nevyhne se v primární fázi – čištění, bělení apod. v podstatě žádnému z používaných materiálů ať už je to bavlna, merino, nebo vlákna přímo vyrobená z ropy.

Bambus díky své skromné podstatě má tu výhodu, že jeho získání je oproti třeba bavlně snazší a pro krajinu představuje menší zátěž. Nepotřebuje gigantické množství vody (1kg bavlny = 20 kubíků vody), není třeba ho hnojit, chemicky ošetřovat. Prostorově je velice úsporný, narozdíl třeba od ovce, která na získání svých ročních 5ti kil vlny (přičemž použitelnost je cca 50%) sežere asi dvě tuny trávy. (Ano, letáčky o ekologické ovci z Nového Zélandu jsou krásné, ale když jste v reálu na místě, kde prošlo stádo ovcí, tak je to v podstatě spustošená krajina).

Takže zjednodušeně výroba probíhá takto: sklizeň – mechanické a chemické zpracování – vlákno – úplet – střih – šití. Konec citátu.

Prostě chemii se nikdy nevyhnete a my jsme to ani nikdy netvrdili 🙂 My nejsme žádní ekošílenci. „Přírodní ropu, miliony let zrající v hlubinách Matky Země, zpracovanou v dokonalé umělé vlákno prostě jen tak nenahradíš“…(nadsázka)

Jestli máte nějaké další výrobní či jiné dotazy, pište na mail…