↓ ↓ nejnovější diskusní příspěvky ↓ ↓

To základní o oblečení

V článcích "To základní o ..." jsou přehledně zpracovány základní informace o vybavení. Jsou určené pro rychlou orientaci a podle potřeby aktualizované. Upravili jsme článek o oblečení, které se dnes v outdooru úzce specializuje a do kterého proniká módnost a elegance.



 

V článcích "To základní o ..." jsou přehledně zpracovány základní informace o vybavení. Jsou určeny pro rychlou orientaci a podle potřeby aktualizované. Tentokrát jsme upravili Základní informace o oblečení.

Možnosti, které nabízí moderní oblečení, jsou velice rozmanité a často už přesahují ještě nedávno používané principy oblékání. Oblečení se úzce specializuje a i do outdoorového světa proniká módnost a elegance.

 

Oblékací vrstvy
Má-li oblečení přispívat k pohodě i v nepohodě, musí splňovat několik téměř protichůdných požadavků, což by měly zajistit jednotlivé vrstvy, které v průběhu cesty podle potřeby přidáváme nebo ubíráme. Moderní materiály dnes ale zavedený princip slupek pozměnily a často spojují vlastnosti několika vrstev do jedné.

Funkční termoprádlo
Obrovský nárůst nabídky funkčního termoprádla počátkem nového tisíciletí naznačuje, že i u nás zvítězily přednosti speciálních syntetických tkanin i nové úpravy tradičních materiálů. Termoprádlo totiž dokáže s minimálním zdržováním transportovat do dalších vrstev vlhkost vyprodukovanou naším tělem. To umožňují vlákna, která vlhkost nepřijmou, ale dovedou ji na vnější povrch, kde se na zvětšené ploše brzy odpaří. Prádlo se dobře pere, rychle schne a po snížení pohybové aktivity ani při silném zapocení nestudí. Vlákna z polypropylenu mají nižší nasákavost i nižší hmotnost, polyester je odolnější, tvarově stálejší a lze jej povrchově barvit. Moderní technologií je možno vylepšovat i vlastnosti přírodních vláken, která se používají jak samostatně, tak v kombinaci se syntetickými vlákny.

 

 Funkční termoprádlo   Funkční termoprádlo   Funkční termoprádlo

Softshell
Spojením tepelné a protivětrné ochrany s určitou nepromokavostí a lepší mechanickou odolností se vyznačují materiály s názvem softshell. Jsou k dispozici od roku 2001 a poskytují v jediném výrobku dostatečný komfort pro převážnou část outdoorových aktivit v běžných klimatických podmínkách.

 Softshell   Softshell

Co je to nepropro?
U outdoorového oblečení je prodyšnost myšlena ve smyslu odvodu vodních par při fyzické aktivitě jako nutná podmínka pro zajištění komfortu. Je třeba spojit dohromady NEPROmokavost a PROdyšnost (tedy dohromady NEPROPRO). K nepropro patří přelepené švy a laminované díly. Nepromokavost se udává jako výška vodního sloupce, při níž tkanina propustí první kapky vody. Prodyšnost je schopnost propouštět vodní páry produkované lidským tělem. Při chůzi tělo produkuje kolem 10 000 g/m²/24 h (v tabulkách udáváme kg/m²/24 h). Používá se i údaj Ret, což je hodnota odporu proti průniku vodních par (čím nižší, tím lepší, velmi dobrá je Ret

Hodnoty nepromokavosti

Výška vodního sloupce ................. Spolehlivě zabrání průniku vody při

5 m ................................................... sezení v mokré trávě, na mokré lavičce
12 m .................................................. klečení v mokré trávě nebo sněhu
15 m .................................................. tlaku popruhů těžkého batohu
20 m .................................................. pádu lyžaře v rychlosti do mokrého sněhu

Materiály se zátěrem nebo také zátěry
Nepropro zátěr bývá na českém trhu někdy nazýván také tzv. klimatickou membránou. Toto specificky české označení často vede ke zmatení zákazníků (viz membránové materiály dále). Zátěrové materiály vznikají nanášením (a to i několikanásobným) vhodné hmoty přímo na nosnou tkaninu. Podle nanášené hmoty pak rozlišujeme zátěry na bázi polyuretanu (PU), akrylu a polyvinylchloridu (PVC) a dalších materiálů, z nichž pouze některé jsou použitelné pro nepropro. Absolutní většina nepropro zátěrů na trhu je na bázi PU. Zátěrů existuje mnoho technologických i kvalitativních úrovní a provedení, jejich výhodou je příznivější cena.

Membránové materiály nebo také membrány
Membránové materiály vznikají spojením membrány a nosné tkaniny. Membránou pak rozumíme tenkou vrstvu polymerního materiálu. Tloušťka membrány se pohybuje řádově v jednotkách mikrometrů. Membránové materiály se také často označují jako lamináty, a to díky skutečnosti, že ke spojení membrány a nosné tkaniny je použito laminace (vyjma volně vložené membrány).

 Dvouvrstvá membrána Třívrstvá membrána

Membrána má za úkol nepropustit vodu zvenčí, ale umožnit prostup vodních par. Jako materiál pro membránu se nejčastěji používá polytetrafluoretylen (PTFE), polyester (PES) nebo polyuretan (PU). Membránové materiály se dále dělí podle provedení spojení membrány se svrchním či podšívkovým materiálem následovně:

Dvouvrstvé lamináty - membrána je nalaminována pouze na vnější tkaninu a zevnitř je zpravidla kryta volnou podšívkou. Podšívka brání poškození membrány a zároveň kontaktu těla s membránou. Laminací se samozřejmě sníží parametry nepromokavosti a prodyšnosti původní samotné membrány, ale zlepší se odolnost vůči poškození, která je dána odolností svrchní tkaniny.

Třívrstvé lamináty - membrána je nalaminována mezi vnější tkaninu a podšívku. Vnější tkanina, membrána a podšívka tak tvoří jeden jediný slaminovaný kompaktní celek. Jde o mechanicky nejodolnější kombinaci pro extrémní použití s většinou pevnějšími a méně poddajnými materiály.

Dvouapůlvrstvé lamináty - nejnovější provedení laminátu. Ve snaze o příjemný, poddajný, ale zároveň odolný materiál došlo k odlehčení třívrstvého laminátu o podšívku a ta byla nahrazena vrstvou ochranného nánosu. Dvouapůlvrstvé nepropro bundy jsou skladné. Dřívější nevýhoda spočívající v menší mechanické odolnosti při porovnání s třívrstvým laminátem postupně mizí. Provedení s volně vloženou membránou nebo také z-liner - posledním způsobem provedení je tzv. volně vložená membrána nebo také z-liner. Nepoužívá se vůbec laminace, tudíž nejde o laminát. Membrána je pouze volně vložena mezi podšívku a svrchní materiál. Jedná se o zajímavý způsob jak zachovat parametry membrány, zejména prodyšnost.

 Dvouvrstvé lamináty   Dvouapůlvrstvé lamináty  Třívrstvé lamináty

Inteligentní materiály
V současné době se také setkáváme s novou generací „inteligentních“ materiálů. Jedná se o materiály, v jejichž struktuře jsou zakomponovány „chytré“ polymery reagující na změnu okolních podmínek. Polymerová struktura materiálu reaguje na okolní podmínky a měnící se mikroklima uživatele a přizpůsobuje jim svou strukturu a vlastnosti. Setkáváme se například s materiály, které při fyzické zátěži uživatele reagují tak, že „roztahují“ svou strukturu, a tím zvyšují prodyšnost. Funkci takových materiálů si můžeme připodobnit k fungování šišky borovice. Při chladném nebo vlhkém počasí se uzavírá, za tepla a sucha naopak otevírá.

Pak jsou tu materiály s aktivními termoregulačními vlastnostmi. Přirovnat je můžeme k jakémusi tepelnému nárazníku s akumulační schopností fungující v určitém rozsahu teplot. Při vysoké fyzické aktivitě uživatele pohlcují produkované teplo (chladí) a poté jsou jej v příhodnou dobu schopné zase vydat zpět (zahřívají). Akumulace nebo uvolnění tepla jsou umožněny změnou skupenství zakomponovaných struktur. Odtud i anglické pojmenování takových materiálů – PCM (Phase Change Materials).

OBLÉKACÍ VRSTVY

Spodní vrstva
Moderní tkaniny spodní vrstvy mají základní funkci, a to odvádět vlhkost od těla a zajišťovat neustálý pocit tepla a sucha. Materiálů na výrobu spodní vrstvy je celá řada, vedle sebe se uplatňují jak umělé, tak přírodní materiály i jejich propojování. Velký důraz se klade i na vzhled výrobků, neboť se za krásného počasí používají i jako vrstva jediná. Spodní vrstvy se vyrábějí s různými vlastnostmi, výběr závisí na druhu činností, pro které se kupují.

Tepelně izolační vrstva
Už název napovídá základní funkci a tou je tepelná izolace. Celá řada tzv. flísu je všeobecně známá, ale není jediným možným řešením. Přírodní materiály, jak vlna, tak peří, zastupují jeho funkci stále velice dobře. Různé úpravy materiálů vylepšují vlastnosti této vrstvy a rozšiřují pole využití. Softshell spojuje tepelné vlastnosti s protivětrnými i s částečnou nepromokavostí. Protivětrné membrány (Windstopper, NoWind, Windbloc) intergrované do materiálu splňují požadavky na ochranu proti větru.

Vrchní vrstva
Vrchní vrstva splňuje dvě základní funkce, a to ochranu proti větru a ochranu proti vodě. Větrovky se stále využívají pro svou vysokou prodyšnost a sbalitelnost do malého balíčku. Tzv. nepropro materiály často nasazujeme až s potřebou chránit se před vodou, poněvadž i přes někdy až neuvěřitelné technologie se v nich člověk může „zapařit“. Výrobky jsou limitovány parametry materiálů i možnostmi zpracování.

Pláštěnky a zimní oblečení
Samostatnou kapitolou jsou pláštěnky a deštníky. Pláštěnky jsou u mnoha cestovatelů stále oblíbené pro svoji multifunkčnost. Jedná se o tzv. ponča z odolných materiálů v různých tvarech (např. pro ukrytí batohu). Mnozí mají rádi deštníky pro jejich praktičnost. Speciální kategorií jsou výrobky pro mrazivé počasí, kde díky suššímu okolnímu vzduchu se nejlépe uplatňuje péřové oblečení. Šití a plnění zimních bund a kalhot je podobné problematice spacích pytlů.

 Multifunkční pláštěnka   Multifunkční pláštěnka

POMOC PŘI VÝBĚRU OBLEČENÍ

Bunda – raději větší, měla by být dostatečně velká, aby se pod ni vešly ostatní vrstvy. Měla by sahat zhruba do rozkroku a rukávy by ani při vzpažení neměly být kratší než k zápěstí. Nepropro bunda musí mít přelepené švy, kapsy jsou dobře přístupné a uzavíratelné. Stahovačky na dolním okraji i v pase jdou dobře stahovat, nedrhnou a nehrozí ztráta samosvorek. Konce rukávů by měly být stahovací. Zipy se nesmějí zachytávat do látky, hlavní zip ať je obousměrný.

Dobrá bunda bude mít nejspíš i odvětrávání v podpaží a dvojité překrytí hlavního zipu (pokud nemá vodotěsné zipy). Anatomicky tvarované střihy musí přesně sednout na vaši postavu. Bunda by neměla omezovat pohyb, zkusím vzpažit, předklonit se a vyplatí se zkusmo seřídit kapuci (viz stať o kapuci). Žádná šňůrka nesmí ve vichřici šlehat do obličeje. Vpínací flísová bunda není vždy výhodou, znamená zip navíc, komplikovanější šití a omezuje variabilitu. Je lépe oblékat každou bundu zvlášť.

Kalhoty – musí umožnit dlouhý a vysoký krok. Tomu pomohou i promyšleně navržené kšandy, protože všechny patentky a knoflíky tlačí do zad při nesení batohu. Kšandy musí být pružné a regulovatelné. Zipy po celé délce nohavic umožní jejich oblékání a svlékání i přes boty, třeba i s mačkami a na lyžích.

Délku nohavic volím takovou, aby při chůzi zakrývaly horní okraj pohorek a nepršelo mi do bot, jestliže zrovna nemám nasazené návleky. Šikovný je zvýšený pas, vyztužená kolena a zadek, anatomicky tvarovaná kolena. Pod kalhoty se musejí vejít „drtiče mrazu“.

KAPUCE JE VIZITKOU BUNDY

Kapuce může zkazit dojem z jinak dobré bundy a je potřeba ji už při nakupování důkladně vyzkoušet:

- zapneme-li bundu až ke krku, vznikne jakýsi „chomout“, který nesmí trčet vpřed, protože by tudy utíkalo teplo a pršelo do bundy. „Chomout“ musí jít tedy stáhnout, a to i tehdy, když není kapuce na hlavě;
- předozadní stahovačka (na sucháč či svorku) zajistí, že kapuce nepadá přes oči. Kapuce musí jít vyladit na různě velké hlavy, přes čepici s bambulí a u horolezeckých bund třeba i přes přilbu;
- pokud má kapuce krátký „krk“, bude její používání utrpením. Bunda bude vlastně viset na hlavě, a ne na ramenou;
- stahovačka obličejového obvodu umožní s rostoucím mrazem schovat postupně bradu, čelo, tváře, a nakonec i nos. Pokud dojde při kapotování obličeje k přílišnému zúžení průhledu, měl by i tento jít regulovat;
- kovové drobnosti na kapuci, které se dotýkají obličeje, a zejména rtů, mohou v mrazu působit problémy, volné šňůrky s uzlíky a svorkami ve větru švihají do obličeje;
- síťovaná podšívka v kapuci zachytává o sponky ve vlasech a náušnice, nalétá za ni sníh, a není proto příliš vhodná.

© Základní informace, Svět outdooru 2002, aktualizováno 2008, publikováno v Malém Průvodci světem outdooru, u aktualizovaných článků Základních informací zůstávanjí zachovány údaje o případných odkazech, komentáře a počet čtenářů.


02.05.2008, Redakce


Diskuse


Lukas
Lukas
Zdravím, mé zkušenosti s funkčním oblečením jsou, že používám triko od canardua a od moiry, jsou naprosto skvělé, rychle schnou na těle a i po vyprání. Od přítelkyně jsem dostal spodní triko Love alpine zakoupené v rockpointu s tím, že prý nic lepšího neexistuje. Z mé zkušenosti se jedná o sice pohodlné triko svojí pružností a maximálním upnutím k tělu, ale strašně pomalu schne, takže v zimě při běhu na lyžích pokud zastavím, tak mi v něm je zima. Při běhu na lyžích se mi ani moc neosvědčil Polartec power strech - nestíhá opět odvětrávat a zůstává na mě mokrý (čepice a mikina) v tomto případě používám starou pletenou čepici a svetr..... Co se týče softshallové bundy, tak s ní jsem naprosto spokojen. Merino co mám střední vrstvu je vlastně takový svetr, které plní funkci mého starého svetru naprosto stejně :-) Takže můj závěr je že né vše co je hyper super je vhodné pro danou osobu, hodně záleží, jestli je dotyčný spíš zimouřivý a nebo jestli se spíše víc potí...
02. 05. 2008, 10:48:00
pedro
pedro
akoze sa ti neosvedcil polartec powerstretch ? ved to je to najlepsie na sport v zime, samozrejme ako jedina vrstva
04. 05. 2008, 23:13:00
Lukas
Lukas
No osvědčil se pouze jako zateplovací vrstva, pokud si to vezmu například na běh na lyžích, tak to na mě zůstává mokré a studí mě to, nestačí to odvádět pot...Ale pro lidi, co se potí míň věřím, že je to nejlepší řešení...
07. 05. 2008, 10:47:00
pedro
pedro
ale mal si to ako jedinu vrstvu? ja to pouzivam na bicykel v zime a na to bundu craft nordic crusing a ked slapem do kopca tak budnu dam dole.
08. 05. 2008, 00:13:00
emgeton
emgeton
Neslo by prosim ty jinak vecne a zajimave informace na vasem webu a v rocence publikovat bez trapnych kreslenych "vtipku"? Jsou opravdu trapne tak ze cloveka az hanba fackuje. Takova ta hloupa cucana nasilna "taskarice", ktera vasi praci zbytecne shazuje. Diky
19. 05. 2008, 14:41:00
Charlie
Charlie
naopak jen tak dál, příjemně to odlehčuje, a navíc dost často odráží reálné situace.
20. 05. 2008, 08:35:00
emgeton
emgeton
Charlie, prijemne by to odehcovalo kdyby ty vtipy byly aspon trochu vtipne. Jejich autor ale nejspis pobral vtip nekde na pionyrskem tabore pri radobyvesele svazacke bzunde. Novacke estrady Petra Novotneho jsou proti tem vtipum laskavym filosofujicim humorem
20. 05. 2008, 09:57:00
Dan Erben
Dan Erben
"Při chůzi tělo produkuje kolem 10 000 g/m²/24 h". Takže za 8 hodin chůze "vypotím" skoro 7 litrů? :) To asi ne. 10 kg/m²/24 h mohou produkovat jen ty nejvíce se potící partie, což by u tohoto údaje mělo být uvedeno, jinak je značně zavádějící.
19. 06. 2009, 13:08:00
hoj
hoj
Dan: 10 kg/m2/24hod je 3,3 l/m2/8hod
23. 02. 2011, 12:52:00
df
df
no jo, ale plocha kůže dospělého člověka je cca 1,7 m2, to pak vychazi na 5,6l...
17. 06. 2011, 14:26:00
Peťule
Peťule

Díky za tipy. Turo sezńu pojedu na hory poprvé od lyžařského kurzu na střední, tak si chci všechno nakoupit a sehnat už s předstihem, abych něco náhodou nezapomněla. Už jsem koukala a mají dost zajímavou nabídku v Tchibu (můžete omrknout zde). Máte odtud někdo nějaké lyžařské věci? Vydrží? Nerada bych za rok kupovala zase všechno znovu. Předem díky za odpovědi :)

02. 11. 2017, 19:45:01

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

RSS této diskuze