HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest

ZAJÍMAVÉ VYBAVENÍ

Co na sebe v létě?

Ať prší nebo svítí sluníčko, vždy se běhěm chvíle může počasí změnit. A je nutné s možnými změnami počítat a být na ně připraven. Jak se říká: neexistuje špatné počasí, jen nevhodné oblečení. Podívejme se tedy, co si obléknout na letní cesty do přírody.



Předpokládejme, že vyrážíte někam do přírody, ať už na den či na měsíc, měli byste uvažovat, co v průběhu cesty reálně hrozí za podmínky a jestli je možnost úniku v případě změny počasí. Na výletě podél Sázavy, kde jste z libovolného místa do půl hodiny v nejbližší hospodě, tedy není nutné být připraven na týdenní přívalové deště. Při přechodu náhorní plošiny ve Skandinávii, kde to do nejbližší civilizace je několik dní a možnosti schování jsou velmi omezené, je potřeba počítat s tím nejdeštivějším, nejstudenějším a největrnějším počasím, jaké tam bylo během posledních sto let. (Pokud máte mezi kamarády jedince, kteří špatné počasí vyloženě přitahují, tak raději dvě stě let :-) )

Základem je funkční první vrstva

Funkční prádlo nebo termoprádlo jsou názvy pro oděvy určené k nošení přímo na tělo, jejichž účelem je udržovat tepelnou pohodu, což v létě znamená nehřát, ideálně chladit, a hlavně odvádět pot od těla, aby se zamezilo nepříjemnému pocitu vlhkosti. V létě, kdy jde často o jedinou vrstvu, je nezanedbatelná je též funkce ochrany před UV zářením.

Ochranná vrstva

Jelikož uvažujeme oblečení na léto, jde především o ochranu před větrem a deštěm, méně už před chladem. Především budu mluvit o bundách, ale samozřejmě to platí i pro kalhoty.

Voděodolná vrstva

Tzv. „nepropro“ bundy (zkratkové slovo z nepromokavé, neprofoukavé a prodyšné) se označují anglickým termínem hard-shell a nejčastěji bývají vybaveny voděodolnou membránou. Takových membrán je několik typů i značek. Základní dělení je na porézní a neporézní, dle způsobu odvodu par z bundy ven. Nelze totiž použít „igelit“, protože tělesná vlhkost by kondenzovala a pak vám bude docela k ničemu, že bunda zvenčí nepromokne.

Porézní membrány mají strukturu velkého množství dírek, které jsou větší než molekula vody ve vodní páře, ale menší než nejmenší kapka tekuté vody. Vhodným přirovnáním budiž kuchyňský cedník a tenisový míček. Typickým příkladem jsou membrány na bázi PTFE (polytetrafluorethylen), například známý Gore-Tex nebo eVent. Tyto materiály se chlubí lepší prodyšností, negativní vlastností může být možnost zanesení pórů – membrána má tak nižší životnost, což bývá patrné především u bot.

Neporézní membrány využívají principu, že určitý materiál (často polyuretan) s vhodnou strukturou dokáže aktivně nasát vlhkost na jedné straně a vytlačit na druhé. Podobným způsobem absorbují vodu například buňky v tělech živočichů. Membrána musí poznat, kterým směrem má fungovat, což se děje díky různým tlakům a teplotě. Z čehož plyne omezení v použití těchto membrán při použití v extrémně teplých a vlhkých prostředích (deštné pralesy, apod.). V Česku nejčastěji dostupné značky neporézních membrán jsou Gelanots a Sympatex.

Levnější bundy nemívají membrány, ale tzv. zátěr. Nejčastěji rovněž na bázi polyuretanu. Nevýhodou vykoupenou nižší cenou bývá nižší prodyšnost i voděodolnost, proto se bundy nehodí do extrémních podmínek a do situací, kdy v bundě budete provozovat náročnou fyzickou aktivitu. Pokud se tedy v případě deště můžete zastavit a schovat na místo, kam jen kape, může být zátěrová bunda řešením. Další nevýhodou je nižší životnost zátěru. Ten je jen natřen na vnější látce a sám nemá ucelenou strukturu jako mají membrány. Po delším používání, skládání, rozkládání a praní se tak častěji začíná odlupovat.

Abych neopomněl, existují alternativní řešení, které mají dost příznivců, přesto nejsou přinejmenším v Česku masově rozšířené. Jejich společným jmenovatelem je využití přírodních materiálů a ne polymerových chemických sloučenin. Existují například bundy z vícevrstevné, hustětkané a dlouhovláknové bavlny, v Česku jsou dostupné např. výrobky z bavlny značek Ventile a Etaproof. Jiným přístupem je impregnování bundy látky včelím voskem.

Větruodolná vrstva

Pokud hledáte výbornou ochranu před větrem, je vhodné zvolit oblečení s neprofoukavou membránou. Tyto membrány jsou látkou s velmi členitou strukturou, která výrazně omezí průchod vzduchu látkou. Větruodolné membrány mohou být využity buď u tenkých, „šusťákových“ bund nebo u bund s alespoň základní izolační schopností. Pokud produkt uvažován primárně pro použití jako vnější vrstva, bývá vnější úprava oděruodolná a alespoň trochu vodoodpudivá. V takovém případě mluvíme o soft-shellovém oblečení. Zástupci těchto membrán jsou např. Windstopper a NoWind. Jelikož se tyto membrány často využívají i u čepic či čelenek, musí následovat důležitá poznámka na závěr – kromě větru výrazně tlumí i zvuk, např. pro silniční cyklistiku je potřeba používat je obezřetně.

Až nečekaně dobrou ochranu před větrem poskytnou i tenké „šusťákové“ větrovky bez membrány, pro jejich skladnost jsou populární hlavně u cyklistů. V dešti i přes vodoodpudivou úpravu ale vydrží jen pár kapek a proto je nutné mít na paměti, že nemohou plnohodnotně nahradit bundu při delších cestách mimo civilizaci.


27.12.2011,


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů