Tajemství VB – kontroverzní odpařovací bariéra

Tajemství VB – kontroverzní odpařovací bariéra

Je vám v zimě pořád chladno, přestože jste nabalení? Máte studené nohy? Trápí vás ráno navlhlý spacák? Možná to má řešení! Tento článek pojednává o odpařovací bariéře, což je kontroverzní systém řešení tepelné izolace a oblékání. Je zdánlivě postavený na hlavu a určitě není vhodný pro každého a do každé situace.

Jsem extrémní biker a potřebuju mít i v mrazech minimum věcí, a proto jsem zvolil řešení, které odstraňuje problém pocení, a navíc mi na delší akce stačí méně věcí. Obleču se zdánlivě úplně špatně. Přímo na těle mám zcela neprodyšnou vrstvu. Přes tuhle vrstvu jednoduše žádný pot do dalších vrstev neprostoupí, potím se jen pod ní. Další jsou pak libovolné izolační vrstvy, a to klidně i takové, jejichž izolační vlastnosti degradují při provlhnutí (např. peří). Je to totiž jedno – žádný pot se k nim nedostane. Svrchní vrstva musí chránit před větrem a vodou, prodyšná ale zase být nemusí. Šokující, že? Systém se označuje jako VB z anglického Vapor Barrier – odpařovací bariéra. Ale popořádku…

Tepelný komfort v zimě

Každý zná základní princip toho, jak se naše tělo zbavuje přebytečného tepla. Pokud je produkce a ztráta tepla v rovnováze, cítíme se komfortně. Pokud se začneme přehřívat, tělo odpoví produkcí potu (který cítíme, proto se používá termín znatelné pocení) a jeho odpařováním se pokožka ochlazuje. Jakmile odložíme vrstvy oblečení nebo když se okolní teplota sníží, produkce potu ustane a my se zase budeme cítit komfortně. I v tomhle okamžiku se ale pořád trochu potíme – vlhkost z pokožky se vypařuje do okolního vzduchu, což nás neustále trochu ochlazuje. Pro tenhle jev se používá pojem neznatelné pocení. Veškeré odpařování potu ale probíhá jen tehdy, pokud je vlhkost okolního vzduchu menší než 100 % (jinak už vzduch nemůže pojmout víc vlhkosti).

Pokud jsme v chladném počasí oblečeni podle systému vrstveného oblékání, máme na sobě tři vrstvy (nebo více podle okolností): sací, izolační a svrchní. Sací má odvodem vlhkosti směrem od těla skrz povrch materiálu udržovat pokožku suchou. Izolační zadržuje tělesné teplo, ale je i prodyšná, aby umožňovala rychle odvádět pot ven směrem k vnější vrstvě oblečení. Svrchní vrstva pak chrání proti vlivům počasí (déšť, sníh, vítr), současně ale umožňuje průchod vodních par směrem ven.

Kam s potem v zimě?

Co se v zimě děje s potem, který naše tělo produkuje? Pokud je množství potu relativně malé (daří se nám odvětrávat a odkládat vrstvy v případě zvýšené zátěže a produkce tepla), máme dobrou šanci, že velká část potu prostoupí vrstvami a odpaří se do vzduchu. To je ideální stav, který může být často těžké dosáhnout. Co se tedy může stát, když to není tak ideální? V první řadě není snadné rychle a přesně odvádět přebytečné teplo (odvětráním, odložením vrstvy), zvlášť když intenzita fyzické zátěže kolísá. Dále se má většina z nás tendenci oblékat tepleji, abychom se cítili spíš v teple, než naopak. Dalším faktorem, který může přispívat k nadměrnému pocení, je paradoxně sací vrstva. Čím je dokonalejší, čím rychleji odvádí pot a vy se cítíte v suchu, tím později si uvědomíte, že se potíte víc, než jste si mysleli. Většinou totiž poznáme přehřívání teprve až si všimneme, že jsme se zpotili. Navíc se tím může úplně potlačit jediná funkce potu, což je ochlazování. Místo toho, aby se pot odpařoval, a tak ochlazoval tělo, je rychle odváděn a jen zvlhčuje další vrstvy oblečení. V neposledním řadě je komplikací i vysoká vlhkost okolního vzduchu (blíží se v chladném zimním počasí 100 %, kromě např. pólů apod.). Jak už bylo uvedeno, i kdyby byly vrstvy superprodyšné, pot se pak bude odpařovat minimálně.

Co se děje s nadbytečným potem, který se neodpaří? Pot (voda) zůstane v izolační vrstvě (vrstvách), a tím sníží její termoizolační schopnosti. Přímým důsledkem je větší prochládání a diskomfort, při nízkých teplotách a delším pobytu venku pak nastupuje riziko podchlazení. Při velmi nízké okolní teplotě může navíc na vnitřní straně svrchní vrstvy dojít ke kondenzaci vodních par, a tedy k dalšímu promáčení termoizolačních vrstev, v horším případě i k tvorbě ledu pod svrchní vrstvou. U materiálů pro izolační vrstvy výrobci sice často uvádějí zachování vlastností, i když jsou vlhké, ale fyziku nikdo neoklame. Nepomůže ani přidání další izolační vrstvy – ta během chvíle také zvlhne a situaci nijak nezachrání.

Vlhké oblečení na expedici

Výše zmíněné problémy s potem uvízlým v oblečení jsme asi všichni zažili. Pokud se jedná o krátkou zimní aktivitu s vysokou intenzitou a blízko je teplá místnost i suché oblečení, není to zase tak velký problém. Ke konci nám je možná trochu víc zima, pak ale zalezeme do tepla a všechno je vyřešeno. Představte si ale, že jste na několikadenní expedici, venkovní teploty se pohybují mezi 0 a -25°C (pocitová na větru je i níž), všechnu vodu si nesete s sebou nebo ji vyrábíte ze sněhu a máte velmi malou nebo žádnou možnost oblečení sušit nebo měnit. Pak je propocená izolační vrstva velký problém, který může vést k silnému podchlazení a ještě horším koncům. Jak se s tím vypořádat? Nebylo by lepší pocení omezit nebo zastavit, než přebytečný pot neúspěšně odvádět?

Odpařovací bariéra

Jak funguje VB v praxi? Veškerý pot, který vyprodukujete, zůstává na pokožce pod první VB vrstvou, pro kterou se používají různé materiály – zpravidla to jsou velmi tenké bundy se zátěrem. Komfort nošení takové bundy přímo na tělo je však mizerný, proto bývá vnitřní strana opatřena savým materiálem, který zaručí rozptýlení potu na větší plochu (nikoliv však jeho odvod). Alternativně se dá pod VB vrstvu použít tenké spodní triko – zase jen pro účel většího komfortu a rozptýlení potu.

Jak funguje odpařovací bariéra

Odpařovací bariéra (Vapor Barrier) je tenká neprodyšná vrstva oblečená přímo na tělo nebo na slabou první vrstvu. Pod VB zůstává veškerá vypocená vlhkost a svrchní izolační vrstvy tak zůstávají suché. Jejich průběžným oblékáním a svlékáním se reguluje tepelný komfort a omezuje pocení. Systém VB funguje pouze při nízkých teplotách, má své výhody a nevýhody i své zastánce a odpůrce.

Jaké jsou výhody VB systému? To, že se přehříváte (a tedy vaše oblečení neodpovídá fyzické aktivitě), zjistíte v podstatě ihned tak, že ucítíte pot na pokožce. Máte tedy možnost výrazně rychleji (než u konvenčního systému oblékání) zakročit – odvětrat, odložit vrstvu, a tím ihned zabránit dalšímu pocení (znatelnému, VB zastavuje ale i neznatelné). Omezení pocení má i další benefit – zamezíte vlastní dehydrataci. Tím jednak ušetříte vodu, kterou byste jinak museli tělu dodat, ale snížíte i riziko podchlazení a omrznutí. Dále zredukujete počet vrstev oblečení, nutných k dosažení stejného tepelného komfortu (udávaný tepelný zisk VB vrstvy je až 10°C).

Zamezením úniku potu totiž zcela zamezíte ztrátě tepla vypařováním. No a ta největší – už zmíněná – výhoda je, že izolační vrstvy nikdy nezvlhnou a zachovávají si nezměněné termoizolační vlastnosti po celou dobu pobytu venku (i několik dní). Pokud jste v opravdu náročných podmínkách, může vám tento systém třeba i zachránit život.

A jaké jsou nevýhody VB systému? V první řadě je to úzký rozsah použití. VB se dá úspěšně použít jen v dostatečné zimě – tedy při teplotách pod cca 5 °C. Na jiné než zimní použití tedy spíš rovnou zapomeňte, jinak se prostě uvaříte. Dále je to nepohodlí, které vznikne, když se zpotíte. Do té doby, než se potu zbavíte (např. odvětráním kolem krku), jste prostě jako ve vlastní šťávě. To není vůbec nic příjemného, a pokud se vám to vymkne z rukou, mohou přijít komplikace (např. opruzeniny, kožní problémy apod.). VB jednoduše vyžaduje velmi aktivní přístup k oblékání a regulaci vrstev, případně i regulaci intenzity zátěže – jen tak jde silnému pocení pod VB vrstvou zabránit. Malému zpocení pod VB vrstvou se však ani zkušený uživatel občas nevyhne a je potřeba být na to připraven a počítat s tím. Z toho vyplývající nevýhodou je to, že VB systém není pro každého a je nutné se s ním naučit pracovat. Pokud neinvestujete čas do jeho pochopení a důkladného vyzkoušení, pravděpodobně vám nikdy dobře neposlouží. Ačkoliv se používá od 2. světové války, možná právě z těchto důvodů nedošlo k jeho velkému rozšíření a produkuje ho jen pár malých outdoorových značek. Hlavní zaměření VB (výše zmíněné několikadenní zimní expedice), nutný velmi aktivní přístup k oblékání a složitost vysvětlení systému zákazníkovi bohužel VB odsouvá do outdoorového undergroundu.

Kde všude se dá VB použít? Samozřejmostí je horní a spodní (kalhoty) část těla. Možná nejčastěji (a i v armádě) je systém VB používán u ponožek. Provlhlé boty jsou velký problém, během akce v podstatě neřešitelný a navíc hrozí i omrzliny. Jsou k dispozici různé VB ponožky, často používaným jednoduchým řešením jsou igelitové pytlíky (tenká ponožka, pytlík, další teplá ponožka). U bot sice není možnost regulovat odvod tepla, a je snadné se v nich zpotit, ale nohy jsou na to docela zvyklé a není to takový problém. Velmi často se VB používá pro vložky do spacáku. Navlhání spacáku je v zimě velký problém, který VB řeší. Obecně pomůže VB omezit i kondenzaci ve stanu.

Moje vlastní zkušenosti

Chvíli mi trvalo, než jsem se naučil VB správně používat. První výklus s VB bundou v -10 °C skončil neslavně – byl jsem moc oblečený a pot mi stekl a úplně promočil spodní prádlo tak, že mi za hodinu málem umrzl zadek. Po určité době jsem to vychytal a začal jsem si VB systém užívat i v našich zimních podmínkách. Představte si, že jdete celý den v -10 °C v tenkém spodním prádle a VB bundě a kalhotách, jenom když začne hodně foukat, přidáte další windstoperovou vrstvu. V noci bivak – tak jak jste, lehnete do spacáku (zatímco si ostatní převlíkají zpocené spodní prádlo) – a ráno zase tak, jak jste, vyrazíte dál. Mým hlavním impulzem naučit se pracovat s VB byl zimní závod na 1600 km bez podpory napříč Aljaškou – Iditarod Trail Invitational. Při mé první účasti jsem použil VB ponožky a bundu jen v teplotách pod -35 °C. Při druhé jsem měl ponožky i bundu na sobě pořád a s velkým úspěchem jsem je použil v teplotách od +5 do -45 °C. Pod tenkou VB bundou jsem vezl tenké spodní vlněné merino triko (ani po dvou týdnech nesmrdělo!). Přes VB jsem měl silnější vlněné triko a softshell bundu – takhle jsem pohodlně fungoval do -30 °C! Ponožky používám speciální, slaminované tři do jedné (tenká syntetická vrstva, VB vrstva a pak svrchní izolační), kromě největší zimy (pod -40 °C) to byly jediné ponožky, které jsem na nohou měl. Provizorní VB ponožky z plastového pytlíku jsou podle mého názoru i v našich zimních podmínkách nejpoužitelnější VB aplikací. VB vložku do spacáku nepoužívám, protože její funkci částečně supluje VB bunda, jinak bych ji určitě použil. Do největší zimy jsem měl připravené palčáky s VB vložkou, ty jsem ale zase použil jen v největším extrému.

Použití VB je velmi kontroverzní záležitost. Je jen na vás, jestli se rozhodnete systém vyzkoušet a naučit se ho používat. Asi to nebude úplně jednoduché a nebude to hned, ale je možné, že vás výsledky pozitivně překvapí.

Autor: Pavel Richtr

Extrémní biker, který letos v březnu dokončil na skvělém 4. místě jeden z nejdrsnějších závodů planety, zimní nonstop Iditarod Trail Invitational, 1600 km napříč divočinou Aljašky po stezkách psích spřežení.

Zkušenosti čtenářů

Michal

Díky, zajímavý článek. Vyzkouším.

P. Krupka

Zdravím, nějakou zkušenost s VB už mám (boty, spacák) a tak by mě zajímalo kde sehnat ty 3vrstvé ponožky a také tu bundu s kalhoty… Dík!

Pavel Richtr
P. Krupka:

Ahoj, všechny popisované produkty, které používám mám odsud:
ponožky: http://www.rbhdesigns.com/product/2043/vaprthrm-and-hi-and-rise-insulated-socks.htm
bunda: http://www.rbhdesigns.com/product/2561/lightning-bug-jacket.htm

Paw
Pavel Richtr:

Pavle, ta bunda vypadá jako obyčejná šustka. Nezkoušel jsi místo té kultovní-underground značky něco méně sofistikovaného a levnějšího z našich luhů a hájů?
Tedy nepochybuji, že ta firma patří mezi nejlepší v oboru, ale pro pokusy s VB si asi hned nekoupím top výrobek.
Díky

Pavel Richtr
Paw:

Na nohy s úspěchem použiješ igelitové putlíky, jen ale moc nevydrží – což vzhledem k jejich dostupnosti moc nevadí. Ano, pro nenaročné použití je ta má trochu „moc“ – v pohodě zafunguje libovolná tenká co nejméně prodyšná bunda. Lze také určitě použít pláštěnku, ale kromě odolnosti bude možná trochu problém s tím, jak padne. Ideální je bunda, která velmi dobře padne. U té mé ti ji ušijí jak potřebuješ – já jsem na kolo potřeboval delší rukávy a zadní čast, naopak kratší předek a pár dalších speciálností. Navíc je etrémně tenká, tedy lehká a pohodlná, což je pro mě pro několikadenní nošení také velmi dúležité…

P. Krupka
Paw:

Bundu jsem zatím nezkoušel, snad se k tomu ještě letos odhodlám, ale boty a spacák ano. Psal jsem o botách už před lety článek!
http://www.svetoutdooru.cz/svet-outdooru/propocene-boty-v-zime-a-pob/

Pavel Richtr
P. Krupka:

Zajímavý článek! Koukám, že si to tenkrát od někerých diskutujících docela schytal 🙂

P. Krupka
Pavel Richtr:

V diskuzích se napíše ledacos, ale aby si to někdo vyzkoušel, to ne. Teď chci vyzkoušet rukavice, na běžkách i jen tak při chůzi. Mrazy na to budou dostatečné. Je to inspirace z knihy Neobvyklé využití běžných věcí, kde to ne ve spojitosti s OB, ale zateplením popisují. Pak napíši jak to dopadlo…

Honza

Nějak nechápu tu regulaci pocení a odvětrání. Například v noci se spí v rozepnutém spacáku aby v něm nebylo moc teplo?
Pokud se zpotím, musím pak pokračovat pomalým tempem abych se dále nepotil a tak dlouho, aby spodní prádlo vyschlo?

Pavel Richtr
Honza:

Ahoj Honzo, v zásadě ano. Vždy musíš být ustrojen (při pohybu ale i ve spacáku) tak, aby ses nepřehříval a tedy nepotil. VB vrstva toho moc nemění – když budeš mít spacák a oblečení teplejší než vyžaduje situace, zpotíš se tak jako tak. S VB si však propotíš jen spodní triko, bez VB všechny vrstvy oblečení a třeba i spacák.
Pokud se začneš potit (což by si měl díky VB vrstvě zjistit velmi rychle ) nebo zpotíš, buď odložíš vrstvu, rozepneš bundu, zipy v podpaží atd. tak, aby ses přestal přehřívat. Toho dosáhneš i zpomalením, ale pokud to jde, tak asi to budeš asi raděij regulovat oblečením než rychlostí pohybu.

Tomík

„Místo toho, aby se pot odpařoval, a tak ochlazoval tělo, je rychle odváděn a jen zvlhčuje další vrstvy oblečení.“
A já se ptám, pokud je odváděn, ač jen savou vrstvou, zákonitě s sebou musí odvádět i teplo z povrchu těla ne??

Jeffer
Tomík:

Teplo je energia, ktorú v procese tepelnej výmeny odovzdá teplejšie teleso chladnejšiemu.

Ak telesá nie sú v kontakte (pot nie je na tele), k tepelnej výmene takmer nedochádza (pre potreby tejto odpovede žiarenie zanedbám).

Základ je ten, že na odparenie kilogramu vody s teplotou 37 °C (takú teplú ju vypotíš) je potrebné ohromné množstvo energie – také, že by ďalších skoro 6 kg vody zahrialo z nuly až do varu (100 °C).

Tá voda by si normálne žiadne teplo od tela nebrala, pretože má rovnakú teplotu. Ale ak sa môže odparovať (vlhkosť okolitého vzduchu nie je 100 %), potrebuje získať to ohromné množstvo tepla a najbližší možný zdroj je práve ľudské telo.

Tomík
Jeffer:

Nechci se rejpat v hloupostech, ale mě vychází, že na přivedení 6-ti litrů vody k varu je potřeba asi 2556KJ a na odpaření litru 2257KJ, nicméně je to debata zbytečná, protože se stoupající vejškou klesá atm tlak a úměrně tomu stoupaj obě dvě hodnoty.
Přesto všechno, pořád nevim jak poslouží srovnání varu a odpařování vody z těla našemu problému.
Selsky, jen přestup potu z teplejšího prostředí do vrstvy na těle musí mít za následek ztrátu tepla kůže. Asi jako něco ředit, jen s jinou veličinou. Asi mě ten problém až tak neinteresuje, nicméně, vždycky se rád dozvim něco novýho.

Jeffer
Tomík:

Znova: Nemáš teplo, voda nemá teplo. Máš vnútornú energiu. Keď tvoje telo odovzdáva vnútornú energiu vode, to je teplo. Analogicky: nemáš platbu, obchodník nemá platbu. Obaja máte peniaze a keď ty dávaš peniaze jemu, to je platba.

Lenže aby sa nejaké teplo odovzdalo, je potrebné mať dve telesá s rozdielnou TEPLOTOU (alebo meniť skupenstvo). Pot vyšiel z tela, má rovnakú teplotu ako telo, žiadne teplo neodoberá (ak sa nevyparuje). Keď sa dostane ďalej od tela do nejakej savej vrstvy, odnesie skutočne svoju vnútornú energiu, ale odnesie ju spolu s hmotou, takže tvoja HUSTOTA vnútornej energie (teplota) sa nezmení. Analógia: ty máš tisíc korún (vnútorná energia), obchodník má tisíc korún, v obchode je teda hustota peňazí (teplota) tisíc korún na človeka. Odídeš z obchodu, v obchode je o tisíc korún menej, lenže aj o jedného človeka (hmotnosť) menej. Hustota peňazí (teplota) zostáva v obchode aj u teba stále rovnaká – tisíc korún na človeka. Žiadne peniaze si obchodníkovi neodovzdal, k prenosu tepla nedošlo.

V prírode funguje „komunizmus“: Do miestnosti vstúpite traja: ty máš 2000 (vnútorná energia; zároveň si „najteplejší“, máš najväčšiu hustotu peňazí), druhý má 1800 a tretí 1000. Ty a druhý odovzdáte časť peňazí tretiemu (prenos tepla; ty dajme tomu 350, druhý 250), ty naviac dáš časť peňazí aj druhému (50). Nakoniec má každý z vás 1600, celkové množstvo peňazí v miestnosti sa nezmenilo, priemerné množstvo peňazí na človeka sa nezmenilo, ale ty si časť peňazí odovzdal, tvoja hustota peňazí (teplota) klesla.

Pokus: Vezmi hrnček teplej vody, polovicu odlej. Klesne snáď teplota vody v hrnčeku na polovicu? Zmení sa teplota vody v hrnčeku vôbec? (Pri rýchlej práci.)

Tá voda, ktorú vypotíš, si teplo od tvojho tela vzala v momente keď si sa jej napil a ona sa ohrievala na teplotu tvojho tela (studený nápoj), alebo ti naopak teplo odovzdala (teplý nápoj). Keď ju potíš, má rovnakú teplotu ako telo a žiadne teplo si neberie (ak sa nemôže vyparovať).

Ad čísla: a pozeral si sa na merné skupenské teplo vyparovania vody pre teplotu ľudského tela (37 °C), alebo pre teplotu 100 °C? Lebo to je dosť veľký rozdiel, merné skupenské teplo vyparovania klesá s rastúcou teplotou kritickej teplote (374 °C) klesá na nulu (J/kg).

Ptre

Co takhle použít primaloftovou bundu? Hřeje i když je vlhká,perfektně drží teplo a v nepřízni počasí na ní hodíš jen goretexovou svrchní vrstvu aktiv.

Petra

taky jsem zkoušela a funguje, jsem zmrzlík a použila jsem větrovku od Progresu, sice není ůplně neprodyšná ale já také v moc velké zimě nejezdím, i tak jsem ušetřila 1 vrstvu a zima nebyla

Vladimír

nechci si hrát na odborníka, ale živíme se výrobou horohadrů. Samozřejmě klasika, vrstvené oblečení. Ale o systému VB jsem už něco slyšel a četl na zahraničních webech. Když jsem četl článek Pavla Richtra, chtěl jsem se na toto téma více podívat – kdo, co a jak na trhu. Takže pár mých připomínek k tématu-
-velmi tenkou bundu z nylonu se zátěrem běžně děláme – viz http://www.faramugo.cz/eshop/vlastnosti-materialu/anorak-cybe.html. Jak píše P. Richtr, že komfort nošení takové bundy přímo na tělo je však mizerný – není problém našít podšívku, ve formě termo-prádlového matroše nebo tenkého fleece
-dále píše, že je nutný velmi aktivní přístup k oblékání a složitost vysvětlení systému zákazníkovi bohužel VB odsouvá do outdoorového undergroundu. Ano, ale přesto jsou prodejny a lidé v nich (mimo velké prodejní sítě), kde nabízí jako seberealizaci a odlišení se právě znalosti a osobní zkušenosti a čas, který zákazníkovi věnují. V ČR bych o pár takových věděl
-k vložce do spacáku – zase, viz http://www.faramugo.cz/eshop/na-spani/geliso.html. Toto je bavlna, ale není problém vyrobit z tenkého nylonu s PUR zátěrem. A k bundě lez samozřejmě nabídnout i kalhoty.
– a bunda? RBH Designs dělá perfektní věci a nabízí malosériovku. Což děláme na Moravě také. Jejich bunda je kolem 5.000,-, my, viz web jsme za v podstatě shodnou (vč. materiálu) pod 1.500,- Kč

P. Krupka
Vladimír:

Vtipně psané stránky 😉 Nemáte nikoho, kdo by tu odpařovací barieru vyzkoušel a napsal na stránky SO alespoň recenzi, nebo lépe test?
Taky jsem koukal na vaši velikostní tabulku a nějak při svých 194 cm bych asi dostatečnou velikost nenašel, když vaše XXL je jen pro 182 cm výšky.

Vladimír
P. Krupka:

Vyzkoušet se samozřejmě dá. Jak jsem uvedl, spíš jsme o tom uvažovali, takže test nebyl.
Velikostní tabulka vychází z běžných, a ty jsou +- takto a nejsou určené žádnou normou. Ale také nabízíme vše na míru vč. tabulky se zadáním velikostí. Takže-není problém cokoli komukoli přizpůsobit na míru.

P. Kripka

Tak jsem se pokusil prověřit tvrzení z jedné knihy, že použitím latexových rukavic pod normální prstové, značně zvýší teplotní komfort.
Připomnělo mi to princip OB z tohoto článku, tak jsem to zkoušel nejdříve ve městě při asi -5 a bezvětří po 3 hodiny a zvýšení tepla na levé ruce, tam jsem měl tu chirurgickou rukavici, bylo patrné, ale jen málo. Ruka se ale nijak nezpotila, byla jen lehce vlhčí než pravá.
Druhý pokus byl na běžkách, teplota ale byla jen -2, což je málo, takže po opět 3 hodinách byla ruka pod latexem už značně mokrá a pocit vyššího tepla téměř neznatelný. Za těchto podmínek je to nepoužitelné.
Budu muset počkat s pokusy na pořádnou zimu, kdy i v rukavicích už zalézá za nehty a pak zkusit latex znovu. Na sport, turistiku by to nutně vyžadovalo mít pod latexem ještě nějakou slabou rukavičku, z vlny nebo třeba polypropylenu. Dojde-li letos ještě na další pokus, dám sem vědět jak to dopadlo.

aneta

Velmi zajímavý článek.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: