HedvabnaStezka.cz SvetBehu.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz TuleniPasy.cz Festival OBZORY Pádler.cz Expediční kamera SNOW Film fest

Jeden z nejneuvěřitelnějších dobrodružných příběhů lidské historie. R. Messner v knize Wild: Příběh Shackletonovy expedice vzdává hold lidské vytrvalosti

Jeden z nejneuvěřitelnějších dobrodružných příběhů lidské historie. R. Messner v knize Wild: Příběh Shackletonovy expedice vzdává hold lidské vytrvalosti

Známý italský horolezec a spisovatel Reinhold Messner ve svých knihách s oblibou hledá na pozadí extrémních horolezeckých nebo objevitelských výprav podstatu lidství. Otázky lidské vytrvalosti, duševní síly a odpovědnosti nutí čtenáře nahlížet osudy hrdinů z nečekané perspektivy. Nejinak je tomu v českém překladu jeho knižní novinky Wild: Příběh Shackletonovy expedice (2018, Jota, přeloženo z německého originálu Wild oder Der letzte Trip auf Erden, 2017, S. Fischer Verlag GmbH). V příbězích polárních expedic za dobytím Jižního pólu otvírá Messner otázku o pravé podstatě hrdinství, kterou konfrontuje s bezhlavou honbou za senzací.



Skutečným příběhem o ztroskotání a neuvěřitelném pokusu o záchranu na Antarktidě z roku 1916 provází čtenáře dvojice hlavních postav – Ernest Shackleton a Frank Wild. Osobnosti velmi odlišné, a přesto přátelé bez nadsázky na život a na smrt. Ačkoli si historie častěji připomíná polárního badatele Ernesta Shackletona, vedoucího expedice, který po ztroskotání lodi na vratkém záchranném člunu přeplul 1300 km přes rozbouřený Jižní oceán na ostrov Jižní Georgia, aby své muže zachránil, pro Messnera je skutečným hrdinou expedice někdo jiný.

Závody o dobytí Jižního pólu

Ernest Shackleton a Frank Wild se znali dlouho před osudovou expedicí z let 1914–1916. Společně se poprvé setkali během britské polární expedice Discovery (1901–1903) vedené proslulým polárníkem Robertem Scottem. Z té doby také pramení nesmiřitelná rivalita mezi Shackletonem a Scottem, kteří spolu v následujících letech soupeřili o prvenství v dobytí Jižního pólu. Právě ten se stal cílem další Shackletonovy expedice Nimrod (1907–1909), která dosáhla do té doby nejjižnější zeměpisné šířky 88° 23' S. A Frank Wild byl samozřejmě u toho. Neúspěch v dosažení samotného Jižního pólu však hnal kupředu jeho soka Scotta.

Loď Endurance uvěznily ledové kry ve Weddellově moři.Loď Endurance uvěznily ledové kry ve Weddellově moři.

Po dosažení Severního pólu Američanem Robertem Pearym v roce 1909 se obrátil zájem všech ostatních polárních dobrodruhů na dobytí zatím panenského nejjižnějšího bodu planety. Při další expedici se Scott vydal po Shackletonovových stopách a Jižního pólu skutečně dosáhl 17. ledna 1912. Jeho vítězství však mělo hořkou pachuť, neboť ho v honbě za dobytím nejjižnějšího bodu zeměkoule o necelých pět týdnů předběhl zkušený polárník Roald Amundsen, který na Jižním pólu zapíchnul norskou vlajku už 14. prosince 1911. Scottova expedice i přes dosažení vysněného cíle skončila tragicky – při zpátečním asi 1300 km dlouhém pochodu mrazivou pustinou všech pět polárníků zahynulo. Osud Scottovy expedice, oslavované často pro své hrdinství, klade Messner jako přímý protiklad k síle vůle Shackletonovy výpravy.

Skutečný příběh o ztroskotání Shackletonovy expedice na Antarktidě vypráví Reinhold Messner.

 

Příběh Shackletonovy expedice.


Skutečný příběh o ztroskotání v Antarktidě vypráví Reinhold Messner.

 

Působivý pohled do dějin dobývání jižního kontinentu a prvních průkopníků polárních objevů.

 

Více o knížce najdete na stránkách českého vydavatele.



Zoufalý pokus o záchranu

Shackletonův dlouholetý cíl byl zmařen, při další expedici si však stanovil ještě náročnější výzvu – chtěl přejít Antarktidu od severu k jihu. I přes vypuknutí první světové války vyráží Shackleton společně s Frankem Wildem a posádkou 26 mužů v srpnu 1914 vstříc Weddellově moři. Expedice však skončí dřív, než vůbec začala. Loď Endurance zastaví už po cestě zamrzlé moře, které ji uvězní mezi ledovými krami a po pěti měsících driftování k severu ji nemilosrdně rozdrtí.

Celé posádce se podaří po peripetiích zachránit na bohem zapomenutém ostrůvku Elephant Island (Sloní ostrov) uprostřed Jižního oceánu. Vidina záchrany je nulová. Shackleton se tedy vydává na velmi zoufalou misi. S pěti muži se na vratkém záchranném člunu vypraví 24. dubna 1916 do rozbouřených vod Jižního oceánu a plaví se jen podle navigace Sluncem a hvězdami 1300 km do Jižní Georgie. Na Sloním ostrově nechává 21 trosečníků ve zbídačeném stavu pod vedením svého věrného pobočníka Franka Wilda.

Šestičlenný tým se vydává na záchranném člunu na plavbu přes rozbouřený oceán pro pomoc.Šestičlenný tým se vydává na záchranném člunu na plavbu přes rozbouřený oceán pro pomoc.

Lidská vytrvalost může být silnější než všechno utrpení světa

A právě Wild je Messnerovým hrdinou. V bezútěšné situaci dodává mužstvu důvěru, která je udržuje při životě. Původně předpokládaný měsíc, za který měla dorazit záchrana, se protahuje. Z několika týdnů se stávají měsíce. Převrhl se Shackletonův člun? Co když je nikdo ani nehledá? Bídné podmínky, neskutečná zima, nekonečná temnota, provlhlé oblečení i spacáky a strava z tučňáčího a tuleního masa představují pro trosečníky denní chleba. O co lehčí by bylo vše vzdát a neprotahovat každodenní agonii? I když už hasne poslední naděje, že záchrana skutečně přijde, udržuje Wild morálku a podněcuje víru. Právě jemu vděčí expedice za svůj šťastný konec. Záchrany se trosečníci dočkali 30. srpna 1916 po neuvěřitelných čtyřech měsících.

Scott ve svém deníku oslavoval hrdinskou smrt. A přitom je mnohem snazší zemřít než žít v bídě a trápení. Utrpení Wildových mužů spočívá v tom, že pokračují i přes vědomí blízké smrti.“ (R. Messner: Wild: Příběh Shackletonovy expedice, str. 195)

Messnerova knížka Wild je oslavou lidské vytrvalosti a houževnatosti. O přežití se podle něj rozhoduje především v lidské mysli. A kdo jiný o tom ví víc?

Vítání zachránců po čtyřech měsících zoufalého čekání na Sloním ostrově.Vítání zachránců po čtyřech měsících zoufalého čekání na Sloním ostrově.

Reinhold Messner (* 1944) je italský horolezec, cestovatel a spisovatel. Je prvním horolezcem, který zdolal všech 14 osmitisícovek, jako první zlezl Mount Everest bez použití kyslíkového přístroje a jako první provedl na Mount Everest kompletní sólový výstup bez lan. Je autorem mnoha desítek knih, z nichž bylo přibližně 30 přeloženo do češtiny. V Nakladatelství JOTA vyšly knihy Západní stěna, Pád nebes Wild.


27.12.2018, Natálie Kohoutková


Sem vložte diskusní příspěvek.