Katalog treků a ferat

Zdravím, mám dotaz, jestli nevíte, jakse dostat k treku z Rejkjavíku, popřípadě kde jste nechali auto a pak se k němu dostali zpět? Díky zaodpověď

Letos jsme byli v Armenii, nádhera, žádné mapy (akturální trekové) neexistují, jediné podklady jsou Staré sovětské mapy, které lze volně stáhnout na webu. A dále doporučuji zadat si pár vztyčných bodů do GPS.

My to zvládli i s výstupem na Aždahak za tři dny pohodový chůze na těžko. V extrémním případě by se to dalo zvládnout i za dva dny. První den Sevaberd - Akna lič - pod Aždahak a druhej den Aždahak - Vank lič - klášter Geghard. Pozor, nekončete ve vsi Geghard, ale u kláštera.

Ahoj, už to je pár let, co jsem tam byla ale:
- o žádných přístřešcích v tomto místě nevím. I volně přístupné bivaky jsou k dohledání tady: https://www.pzs.si/koce.php?reg=4
- stanovat se nesmí, spaní pod širákem by neměl být problém, v tomhle místě je terén plný kosodřeviny a travnatý

Zajímá mě úplně to samé. Dá se spát venku (pod širákem či ve stanu)? Jsou tam někde třeba jen přístřešky?

Ahoj všem horalům a horalkám, pls máte někdo aktuální info jak je to s ubytováním na této chatě? Češka koča v Kamnicko-Savinjských Alpách, chystáme se v září a nemám žádnou reakci na dotaz emailem, který je uvedený na stránkách chaty...

Moc děkuji a přeji prima túry

Zbee

Na tomto treku jsem byla v únoru, v tzv. období dešťů, ale pršelo jen 1 celý den (ze stezky stal v podstatě potok/vodopád) a dále pršelo jen cca 3x v odpoledních hodinách. Na treku se nevyskytovali téměř žádní turisti (kromě víkendu u začátku trasy v La Providence, u nejvyššího vrcholu Piton des Neiges a u sopky Piton de la Fournaise). Cesta vedla z 90% samotou a bylo vzácné potkat jinou národnost než Francouze. Stezka je až na pár výjimek kolem řek a potoků dobře značená (společná značka pro GR R1, GR R2 a GR R3), vyplatí se ale mít stažené i offline mapy.cz, kde jsou vyznačené chaty, obchody, studánky atd.
Rozednívalo se už v 5.30 a stmívalo v 19.15, je tedy možné vyrazit už v brzkých ranních hodinách, aby se člověk vyhnul odpolednímu dešti.
Jídlo na první část treku si lze dovézt s sebou už z ČR a poté dokoupit zásoby po cca 6 dnech ve větším supermarketu Leader Price v Cilausu. Menší supermarkety typu hůře zásobovaný Coop najdete i ve vesnicích Dos d´Ane (2. den) a v Bourgh Murat (9. den).
V horské oblasti Cirque de Mafete je spousta vesniček, ale zdejší obchody nabízí pouze pultový prodej úzkého sortimentu konzerv, sušenek a pringles za vyšší ceny. V každé vesnici není pekárna, tudíž se vyplatí mít nějaké pečivo navíc s sebou.
Rezervaci chat jsem vzhledem k cestě mimo hlavní sezonu neprováděla, plná byla pouze chata pod vrcholem Piton des Neiges v sobotu, kdy chodí na výlety místní. Všechny dostupné chaty nebyly mimo sezonu v provozu, fungovalo cca 30% ubytování. V chatách je možné dokoupit večeři/snídani nebo si zaplatit jen lůžko. Jediná povinná polopenze je v chatě Gite du Volcan. Ve společných jídelnách bývaly k dispozici zásuvky s možností nabíjení telefonů. V první chatě Gite de la Roche Ecrite a v chatě pod vrcholem Piton des Neiges nebyl signál ani horká voda. V chatě pod vrcholem nebyla ani studená voda, ale po cestě na ni cca hodinu před chatou u přístřešku teče pramen - je třeba si naplnit všechny lahve. Jinak všude byla k dispozici ve sprchách teplá voda bez příplatku navíc.
V popisu trasy 10. dne od Gite du Volcan k Gite de Basse Valle je mylná info ohledně klesání/převýšení - první polovinu trasy se jde tento den relativně po rovině bez možnosti stínu a v druhé polovině se jedná o dost prudké klesání, určitě 1600 výškových metrů. Po cestě není žádná možnost nabrat si vodu, je třeba vzít si hodně vody s sebou už z chaty.
První den z La Providence se jedná o dost prudké stoupání z 50m k chatě, která je ve výšce přes 1800m - je možné si cestu zkrátit stopem z vesnice Brule do Camp Mamote, kde stezku křižuje silnice. Stejně tak stezku křižuje několikrát silnice cca 9. den v úseku Bourg Murat - Gite du Volcan. Veřejná doprava k sopce nejezdí, ale stopování na ostrově nebyl žádný problém.

Chata Hofmannshütte je od roku 2016 zbourána.

Pětidenní walliské dobrodružství aneb Spaghetti tour s výstupem na Lyskamm s popisem i fotkama na wwww.fotocestovatel.cz/wallis-tour

Dobrý den, jak se dostanu do Strezimir z Gostivar ?

Ahoj, máme rok 2019 a tak bych jen přidal mou zkušenost. Byl jsem tam s dětma na konci srpna, takové 3t balkánské turné.. holka jde v září do první třídy, tak jsem jí dal i ´dárek´ v podobě malého výletu :)
Cesta do ´base campu´ vede polňačkou, ale nejhorším kalibrem bych to nenazval, ten jsem zažil až dále v Albánii! Nicméně vrcholová pasáž už by pro osobák fakt byla řekněme nešetrná až riziková. Cestou (možná) potkáte pohraničníky, povolení už zase vyžadují (lze prý vyřídit na infu u jezera, já tam nestavěl, protože mi blbnul startér), ale jeho absenci mi odpustili, chtěli možná jen dostat pivko, nebo tak něco. Cestou zpět nebyli ani přítomni, takže o nějakých svědomitých kontrolách se rozhodně mluvit nedá, vlastně taková práce snů, v té Albánii.. tedy Makedonii (ono je to skoro jedno).
Nahoře jsme vybalili stan, v noci mě ale vzbudil velký rachot v odpadcích (které tu žel pohraničníci jaksi zapomněli). Byl to menší zvídavý medvídek, o nás zájem nejevil, zbytek noci ale už raději v autě, nechtěl jsem čekat, kdy bude chtít něco zakousnout.
Vedle nás spal ještě německý baťůžkář v houpací síti, ten ale bezstarostně chrupal celou noc, jako zabitý.. ráno tu zase bylo několik psů, ale ti byli mírumilovní, asi.
Výšlap byl dlouhý a v úmorném vedru bez mráčku, lezecká náročnost žádná, zvládli jsme hoo! Nutno vzít vodu! jídlo a pokrývku hlavy, ideálně saharu a dlouhý rukáv, protože si nespálíte zadní část rukou jako já. Boty pohodlné, je to přecijen do a hlavně pak z kopce. Značení bez problémů (na zemi + tyče). Vyfotil jsem si jednu zmiji na cestě a aby byl výčet zvířeny úpný, nesmí chybět ovčák se stádem a jeho velkými psi.. nemírumilovnými, ale jen nahánějícími hrůzu, po bafnutí totiž i oni mizí :)
Toho dne na kopec vylezli ještě dva Albánci se zkaženými zuby, říkali všehovšudy: Germany is gůůd kántry, best kántry, no problem a nema cigaro?.. tj myslím vše. Dodatečně díky německý příteli, pomohls nám svou přítomností odvrátit pozornost místních borců i v jinak docela pustých kopcích :)
Celkově prima, jeden dobyvatelský pocit k nezaplacení.. další cesta nás vedla dál Albánií - riviéra gůůd a čííp, Chorvatskem - tam proběhlo velké vystřízlivění (davy lidí a ´narovnání cen´ zde už evidentně proběhlo), ale to už byl jiný den a jiný příběh :o)

Dobry den,
mate tam spravnou mapu? V trasovem souboru mi zobrazuje jenom oficialni usek Kungsleden z Kvikkjokku so Suorvy, vy jste ale sli jinou trasu pres Sarek, je to tak?

Zobrazená trasa je Kungsleden a pak asfaltová silnice podél přehrady (mezitím je nutný trajekt, jezdí jen v sezóně). Suorva není obec, jen elektrárna, ale to je detail. Vyrazit v červnu do Sareku a zkoušet brodit větší toky (bez čehož to nejde) je obrovský hazard s rizikem utonutí!