HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz
Výstup na vrchol Jalovec
Treky

Výstup na vrchol Jalovec

Julské Alpy – Slovinsko

Typ
1-denní
Stát
Slovinsko
Další státy
Slovinsko
Vhodné měsíce
červen, červenec, srpen, září
Nejvyšší bod
2645 m n. m.
Ledovec / sněhová pole
neuvedeno
Obtížnost
Mírně náročný
Horolezecké úseky
úseky s řetězy či lany

Mapa oblasti

Mapa oblasti

Podrobný popis

Architektonicky dokonalá stavba bělostného monumentu Jalovce je skutečným pojmem. Je lákavou výzvou generací horolezců a milovníků náročných vysokohorských výstupů a přechodů a jen málokdo odolá jeho vábení. Je však nutno se připravit na dlouhý a náležitě náročný podnik. Název hory nemá nic společného s keřem jalovce (slovinsky „brin“). Připomíná holý, neboli „jalový“ vrch. První výstup je datován rokem 1875, kdy na vrcholu stanuli Karl Wurmb a místní průvodci M. Čermuta a A. Stergulec. První zimní výstup není dílem nikoho menšího než slavného Julia Kugyho, který vrcholu dosáhl v r. 1900 ve společnosti lezců Krammera, Bolaffiho, Oitzingera a Komace. Severní, více jak 500 m vysoká stěna Jalovce odolávala horolezcům ještě dalších 9 let. Do dějin stěny se pak v r. 1936 zapsal slavný Emilio Comici vytyčením jedné z nejtěžších klasických lezeckých cest v Julských Alpách (Comiciho cesta, náročnost IV+ až V).

Z malé obce Rateče vstupujeme do širokého ústí doliny Planica, která proslula především svými skokanskými můstky.Ty jsou dílem českého projektanta ing. Stanislava Bloudka (obří můstek nazván na jeho počest Bloudkova velikanka). Lety na lyžích, které zde pravidelně probíhají jsou s velkým zájmem sledovány po celé Evropě. Bohužel, i na můstcích se již pomalu podepisuje zub času a tak je na ně bez sněhového hávu truchlivý pohled. Po široké cestě, prakticky po rovině pohodlně dojdeme k pěkně situované chatě Dom v Tamarju. Tamar znamená v pastevecké hantýrce místo, kam se na noc zahánějí ovce. Asi 500 m západně vyvěrá ze skal pramen Nadiže (jedná se však ve skutečnosti o počátek řeky Sava Dolinka).Voda spadá ze skály vysokým vodopádem, ale hned vzápětí mizí v podzemí a vyvěrá až v blízkosti Rateče jako oficiální pramen Savy Dolinky zvaný Zelenca.

Za chatou se stezka noří do lesa a začínáme stoupat balvanitým vyschlým řečištěm. Po hodině výstupu máme na vybranou. Doprava stoupá málo znatelný chodník v kosodřevině, který překoná skalní stupeň a poměrně bez obtíží dosahuje turisticky významné Kotovo sedlo (2 134 m, málo znatelné značení). Pokud budeme pokračovat dále do závěru doliny Planica (tzv. Mali kot), připravme se na slušné stoupání v krajně nepříjemné, stále ujíždějící jemné suti. V kotlině Veliki kot odbočuje další, o něco lépe schůdnější značený chodník na Kotovo sedlo. Pokud bychom pokračovali dále až ke skalnaté patě Jalovce máme poslední možnost, jak dosáhnout Kotovo sedlo. Neznačená, spíše jen jemně naznačená cesta k němu odbočuje doprava a vede těsně pod severní, 500 m vysokou stěnou Jalovce po umrzlém sněhu a suti. Její překonání je ovšem na hranici schůdnosti. Cesta přes kuloár Ozebnik byla před několika lety z důvodů bezpečnosti uzavřena.

Nejvýhodnějším výstupem je tedy varianta přes Kotovo sedlo. Jedná se scénericky o zcela mimořádnou cestu. Z Kotova sedla nastupujeme na boční severozápadní hřeben, který je sice dobře zajištěn, ale některé úseky jsou již poničené. Na úzkých skalnatých policích však nechybí jistící lana, skalní stupně překonáváme pomocí ocelových kolíků a kramlí. Nejprve vyjdeme na vrchu Mali jalovec (2 550 m) a necelé dvouhodinové napětí je vykoupeno vynikajícím rozhledem z vrcholu hlavního. Překvapivý, takřka letecký pohled do zelených hloubek doliny Planica lemované kolmou stěnou Travniku a na blízký rozložitý Mangart. Ale to zdaleka není vše. Na východě, nad kamenným mořem štítů a tušených údolí vystrkuje svou hlavu král hor – Triglav. Nejkrásnější je však pohled na jih do monumentální doliny Trenta s řekou Sočou a na vzdálené Bohinjské hory se špičatým Krnem. Někde daleko za obzorem hor pak spíše jen tušíme blankytný Jadran.

Ubytování a jídlo

V dolině Planica stojí populární a často navštěvovaná chata Dom v Tamarju (1 108 m, majetek PD, kapacita 68 lůžek, otevřeno celoročně, tel.+386 4 587 60 55). Na opačné straně masívu, tedy na jižním úpatí najdeme chatu Zavečišče pod Špičkom (2 064 m, majetek PD, kapacita 30 lůžek, v provozu 1. 6.–30. 9., tel.+386 41 543 039).Výchozím bodem je však níže ležící chata Koča pro Izviru Soče (886 m, majetek PD, kapacita 34 lůžek, v provozu od května do října, tel. +386 41 603 190).

Přístup na začátek

Státní silnice č. 1 mezi italským městem Tarvisio a slovinskou Jesenicí v údolí řeky Sava Dolinka. Odbočka do doliny Planica je v obci Rateče (5 km západně od Kranjske Gory). Při druhé variantě výstupu (příp. cílové místo při přechodu celého masívu) se do výchozího bodu u pramene Soče dostaneme buď z města Bovec na jihozápadě území nebo z Kranjske Gory výjezdem na sedlo Vršič a dolů k odbočce Izvir Soče.

Základní trasa

Rateče – Planinski dom Tamar 1,5 hod. – Kotovo sedlo – Jalovec 5 hod., sestup stejnou cestou. Celkem 9–10 hod.

Pomoz ostatním a přidej informace o této túře

Odpovídáte na komentář: