Hedvábná stezka Pohora Svět outdooru Svět běhu Tulení pásy Pádler Festival OBZORY Expediční kamera SNOW FILM FEST Klub cestovatelů Praha a Brno
HedvabnaStezka.cz Pohora.cz SvetOutdooru.cz Outdoorforum SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Pádler.cz Festival OBZORY Expediční kamera SNOW Film fest

↓ ↓ nejnovější diskusní příspěvky ↓ ↓

Víte, co si oblékáte? II.

Základním rozdělením nepropro materiálů jsme se zabývali v článku Víte,co si oblékáte? I a zbývá podívat se na nepropro materiály z hlediska jejich parametrů, tedy odolnosti vůči vodě a prodyšnosti. A také z hlediska užitných vlastností…



Základním rozdělením nepropro materiálů jsme se zabývali v článku Víte,co si oblékáte? I a zbývá podívat se na nepropro materiály z hlediska jejich parametrů, tedy odolnosti vůči vodě a prodyšnosti. A vodoodpudivá úprava tkaniny 3XDRY má za následek nesmáčenlivost povrchu tkaniny vodoutaké z hlediska užitných vlastností…

TECHNICKÉ PARAMETRY NEPROPRO MATERIÁLŮ

Odolnost proti vodě

Vodoodpudivé materiály vydrží pouze kratičký deštík. Jedná se zejména o tkané materiály, které mohou být pro posílení vodoodpudivosti ještě dodatečně impregnovány, kalandrovány nebo napuštěny vhodnou látkou. Jmenujme například známý Pertex, používaný nejčastěji na větrovky. Mezi voděodolné materiály patří většina levných tenkých zátěrů. Poznáme je podle udávané hodnoty velikosti vodního sloupce, která se pohybuje okolo 1 m v. s.

Zbývají nepromokavé materiály, které nás zajímají v provedení nepromokavé a prodyšné (nepropro). Nepromokavé materiály mají hodnotu vodního sloupce vyšší než 1,3 m v. s., ale v praxi se setkáváme s hodnotami mnohem vyššími. Celková nepromokavost je pak zajištěna podlepením švů speciální páskou nebo nověji technologií spojování materiálů (moderní bezešvé technologie).

Nepromokavost

Nepromokavostí se rozumí schopnost odolávat proniknutí vody zvenčí. Udává se jako výška vodního sloupce, při níž tkanina propustí první kapky vody. Čím vyšší vodní sloupec, tím je větší i nepromokavost. Nejčastěji se měří pomocí statického testu na vodní sloupec podle ISO 811 a udává se přepočtený hydrostatický tlak definovaný metry vodního sloupce (m v. s.). Důležité je pamatovat na to, že nepromokavost udává hodnoty vlastního materiálu, a nikoliv konkrétního výrobku. V praxi může být nepromokavost negativně ovlivněna konstrukčními aspekty konkrétního modelu oblečení jako je provedení švů, zipů, kapuce apod. Dále je nutno dodat, že se jedná o statický test, který nesimuluje dynamické namáhání, které je běžné při použití v praxi. Existují i další metody, ale jsou výrazně složitější a je zde problém ve srovnatelnosti. Pro zajištění ochrany před nepřízní počasí u oblečení provádějí nejvýznamnější výrobci simulované testy reálného výrobku v dešťových komorách, kde se přibližují reálným podmínkám mnohem více než jen jednoduchý test na vodní sloupec, a proto také posuzují nejen materiál, ale i střih, zpracování, zakrytí vstupů, tvarování kapuce atd. Přesto díky své jednoduchosti je udávání vodního sloupce základním popisem nepromokavosti textilií.

Obecně lze za nepromokavý považovat materiál s vodním sloupcem už od 1,3 m v. s. ale v praxi u oblečení je to spíše mezi 10 m v. s. – 20 m v. s. V reálném použití jsou totiž tkaniny u oblečení namáhány mnohem vyššími tlaky. Sednutí, kleknutí, nesení batohu – to vše lokálně vyvíjí mnohem vyšší tlaky vody. Pro ilustraci uveďme zhruba doporučené hodnoty nepromokavosti (výšky vodního sloupce) odpovídající některým činnostem:

výška vodního sloupce spolehlivě ochrání průniku vody při:
5 m sezení v mokré trávě, na mokré lavičce
12 m klečení na kolenou v mokré trávě nebo sněhu
15 m tlaku popruhů těžkého batohu
30 m pádu suchého lyžaře v plné rychlosti do mokrého sněhu

Otázkou je, jak často si člověk kleká na rovnou pevnou mokrou podlahu, ale, stručně řečeno, čím náročnější podmínky očekáváme, tím větší rezervu bychom měli požadovat. Rozumné hodnoty u oblečení se pohybují nad 10 m v. s. U stanů je situace odlišná. Tropiko není takto namáháno, a tak hodnoty nad 2 m v. s. jsou dostačující. Tady jde spíše o celkové provedení, aby voda dovnitř nevnikala jinudy než tkaninou. Vyšší hodnoty nepromokavosti je smysluplné požadovat u podlážky, která je namáhána tlakem při pobytu lidí ve stanu. Zde se hodnoty kvalitnějších materiálů pohybují nad 5 a často i nad 10 m v. s. Opět je to však na zvážení vzhledem k požadované hmotnosti a skladnosti.

V takovém počasí oceníte výhody nepromokavého a prodyšného oblečení

Co je a jak se udává prodyšnost?

Prodyšnost je schopnost propouštět vodní páry, produkované lidským tělem, do okolního prostředí. Občas se označuje prodyšnost jako schopnost materiálu „dýchat“, což je však velmi nepřesné, protože jen některé materiály, které umožňují transport vlhkosti, propouštějí v dostatečné míře i plyny (viz výše naše povídání o hydrofilních membránách a zátěrech). Popis a měření prodyšnosti je asi nejproblematičtější oblastí, kde udaná hodnota slouží spíše ke srovnání mezi výrobky, a to ještě jednoho výrobce, než k popisu skutečného stavu. Prodyšnost je velmi závislá na okolních klimatických podmínkách a ve hře je mnoho faktorů.

Nejčastěji se setkáte se dvěma metodami udávání prodyšnosti – Ret a MVTR. Prodyšnost udávaná metodou Ret má fyzikální rozměr Pa.m2/W. Nicméně Ret má následně jednoduchou číselnou interpretaci a udává odpor proti průniku vodních par. Platí čím nižší číslo Ret, tím lepší prodyšnost. Klasifikace prodyšnosti materiálů podle Ret je následující:

PRODYŠNOST
(pro srovnání, nejlepší
materiály dosahují
hodnoty Ret nižší než 4)
RET velmi dobrá
RET 6 – 13 dobrá
RET 13 – 20 uspokojivá
RET > 20 neuspokojivá

 

Prodyšnost měřená metodou MVTR (Moisture Vapor Transmission Rate) se udává v jednotkách g/m2/24 hod. Udává, kolik gramů páry se může odpařit přes metr čtvereční látky za 24 hodin. (MVTR). Pro představu uveďme, kolik produkuje lidské tělo vodních par při některých typických činnostech. Při chůzi tělo produkuje až 10 000 g/m2/24 hod. (tedy zhruba 10 litrů vody za 24 hodin), při běhu až 25 000 g/m2/24 hod. a při extrémní fyzické námaze i 35 000 g/m2/24 hod.

Problémem metody MVTR však je, že existuje několik měřicích a testovacích metod lišících se v činidle a nastavených podmínkách měření. Výsledek se pak sice udává ve stejných jednotkách, ale získáváme rozdílné hodnoty pro jeden a ten samý materiál. Potěšitelné je, že renomovaní výrobci se snaží udávat výsledky pomocí podobných metodik. Naopak u neznačkových výrobků a neznámých materiálů bez udané měřicí metody nezaručí šipky a úžasné grafy na visačce vůbec nic. Někdy se pro přehlednost uvádějí kg/m2/24 hod, tak jsou například uvedeny prodyšnosti v tabulkách Světa outdooru. Pozor ovšem na to, že udávané parametry jsou v drtivé většině případů hodnoty prodyšnosti samotného materiálu (v případě membránových materiálů někdy také pouze parametry vlastní membrány), nikoliv celého výrobku. Může se snadno stát, že dvě bundy ze stejného materiálu budou mít uvedeny stejné hodnoty prodyšnosti, ale ve skutečnosti budou hodně rozdílné vzhledem k rozdílnému střihovému řešení např. v provedení kapes a větrání. Lze sice změřit i prodyšnost celého výrobku, ale je to mnohem náročnější a setkat se s touto hodnotou je zcela výjimečně.

V praxi je nutno smířit se s tím, že vše limitují fyzikální zákony. Vlhkost může oblečení opouštěn jen pokud k tomu má podmínky. Pokud je vlhkost uvnitř i venku stejná, tak k žádnému odvodu vlhkosti nedojde a nepomůže tomu ani ten sebelepší materiál. Totéž je spojování pocení a prodyšností. Prodyšný materiál umožní vyprodukované vlhkosti lépe odejít mimo oblečení, ale samotnou produkci potu tělem neomezí. Prodyšnosti napomáhá výrazně odvětrávání, proto se například i sebelepší bundy pro lepší odvětrání vyrábějí s větracími otvory v podpaží.

V praxi je nutno smířit se s tím, že vše limitují fyzikální zákony. Vlhkost může oblečení opouštěn jen pokud k tomu má podmínky. Pokud je vlhkost uvnitř i venku stejná, tak k žádnému odvodu vlhkosti nedojde a nepomůže tomu ani ten sebelepší materiál.V extrémním klimatu kdy například ještě nemrzne a je vlhko a vy vyvíjíte značnou fyzickou aktivitu, vám může být i sebelepší nepromokavý a prodyšný materiál k ničemu. Jednoduše se i zevnitř utopíte ve vodě.

ŽIVOTNOST MATERIÁLŮ

Nejsložitější otázka nakonec. Nikdo vám předen neodpoví na otázku životnosti. Je totiž problém jak životnost definovat. I na opotřebení jsou normované testy, ale nejsou běžně výrobci používány. Během používání může docházet ke zhoršování parametrů nepromokavosti i prodyšnosti. Nejvíce a nejrychleji se zhoršuje vodoodpudivá úprava svrchního materiálu. Dochází však i k mechanickému oděru materiálu, opotřebení zipů a suchých zipů. Hodně závisí na intenzitě používání a na pečlivosti údržby, i když i zde platí všeho s mírou, protože ani časté praní není pro nepropro materiály ideální. A jak už bylo několikrát výše řečeno, osvědčené materiály a firmy i zde nabízejí vyšší kvalitu.

DOPORUČENÍ NA ZÁVĚR

Nepropro materiály jsou dnes už všude kolem nás. Problémem je však obrovské rozpětí provedení, kvality a samozřejmě také ceny. Kromě parametrů, kde je nutno posoudit jejich serióznost, je dobrým vodítkem i použití osvědčeného materiálu od prověřené firmy. Samozřejmě, objevují se i nové firmy se zajímavými výrobky.

Ptáte se, zda zvolit zátěr, nebo membránu? Na to neexistuje jednoznačná odpověď. Vždy záleží na konkrétním materiálu a vašich potřebách. V kvalitě provedení a parametrech zátěrů i membrán existuje poměrně široký rozptyl. Mezi lidmi zažité pravidlo, že membrána je lepší než zátěr, je výrazně nepřesné. Vymykají se mu totiž horší lamináty, ale i nejlepší zátěry. Vždy je lepší volit některou ze zavedených značek. Ale samozřejmě záleží na vámi požadovaném poměru cena/výkon. Zátěry bývají obyčejně levnější. Naproti tomu membrány bývají dražší a u špičkových materiálů obvykle nabízejí i vyšší hodnoty prodyšnosti a nepromokavosti.

Každý materiál má své fyzikální limity. Každý materiál „udýchá“ jen něco, nebo také nic, a každý člověk se také různě potí. Nežeňte se za nesmyslnými a pro vás nepotřebnými hodnotami nepromokavosti. Čím vyšší bude vodní sloupec, tím je technologicky náročnější dosáhnout dobrých hodnot prodyšnosti. Nakupujte s rozumem, jen tak se vyhnete nepříjemnému zklamání.

Článek vyšel v ročence Malý Průvodce světem outdooru 2007
© text Petr Macháček a Jan Hotmar, foto archiv Světa outdooru a Petr Macháček


12.09.2007, Redakce


Diskuse


Trdlo
Trdlo
Ahoj. Není lepší nosit bundy dvě? Jednu lehkou a prodyšnou pertexku a druhou fakt nepromokavou, nejlépe vodáckou bundu. Výhody jsou nižší cena a hmotnost a když fakt prší tak reálné prodyšnost je sice měřitelná, ale znamená to plus kvalitní měřící techniky. V zimě je to jiná. Ahoj Tomáš
21. 09. 2007, 11:50:00
Ryba
Ryba
Ano, je to lepší.2623
27. 09. 2007, 13:45:00
honza
honza
Ahoj, jaké máš zkušenosti s touhle bundou? Zdá se mi z internetu, že má dobrej poměr cena/funkčnost/váha. Chci ji jako univerzální vrstvu do nepohody. Jaké má mouchy? Díky..
05. 10. 2007, 08:46:00
Petr Macháček
Petr Macháček
Pertexka se zejména používá jako lehoučká a super sbalitelná bunda proti větru - větrovka. Jinak kolik a jakých bund si sebou beru závisí spíše na povaze akce. Já ve většině případů používám univerzální softshellovou bundu a v záloze mám lehoučkou echt nepromokavou bundu z Gore-texu Paclite. Ale vždy závisí na akci, ročním období a počasí do kterého se chystám ...
06. 10. 2007, 00:02:00
ladin
ladin
pláštěnka je pláštěnka zajímalo by mě jestli někdo dělá membránovou vložku něco co neni tak odolný ale dá se nosit pod klasickým pončem nebo 95, bundou
22. 10. 2007, 16:33:00
Kopti
Kopti
Povedal som si, ze ma bude bunda sprevadzat na kazdom kroku, ze radsej zainvestujem a mam pokoj. 3 - vrstvovy dermizax - jednoznacne lacnejsi, ako 3 - vstvovy Gore. Neporozna membrana. som max spoko. Podrzala aj v total zime a vetre teplota cca -25C, kde som nepocitil ani najmensi naznak prefuknutia a telo sa pekne hrialo namahou a strednym fleesom a podrzala aj v dazdi a teple cca 15 C, kde sice moc neodparovala, ale to som ani necakal. vsak po dazdi sa cez prieduchy celkom pekne vysusila. Som spoko. Jedine, co mi ako tak vadi, ze ten divny strih mi obcas ked som zohnuty do kopca vytvara aok keby brucho. Aj to ma o par rockov asi najskor caka, ale v 23 nie, takze pohodka =) Newa je to len vzduch.
13. 03. 2008, 17:27:00
garp
garp
Zajímalo by mě, proč výrobci pro dosažení prodyšnosti používají různé drahé materiály místo toho, aby udělali na bundě víc zipů, nebo nepoužívají zipy s rozepínáním i od spodu. V goretexové bundě se stejně spotím, tak bych si pod ní rád pustil vzduch, ale ne aby mi foukalo na krk...
14. 06. 2011, 10:56:00
Rozepínací bundu odspoda dělá Pinguin s 3vrstvou membránou Gelanots. Kalhoty mají kvalitní zipy po celé délce nohavic. Ideální na proměnlivé počasí a dobře se tak kalhoty oblékají i přes boty. Používal jsem komplet i při práci v lese, kde dostával otěrem o stromy pěkně zabrat, takže se povrch časem začal na nejvíce zatěžovaných místech trhat. Ale YKK zipy fungují stále. Bez zipů po celé délce už bych si membránové kalhoty nekoupil. Aspoň pro moje potřeby.
26. 05. 2015, 19:24:33

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

RSS této diskuze

• SVĚT OUTDOORU KE STAŽENÍ

Titulní strana Světa outdooru 4/2016.

Stáhněte si časopis Svět outdooru 4/2016!

- Skialp v Norsku, Íránu a na Kavkaze

- Jizerky, Krušné hory, Vysočina, Javorníky a Beskydy na běžkách

- Extrémní biker Jan Kopka

- Novinky v lavinové výbavě

- Outdoorový Nový Zéland

PRODUKTOVÉ TIPY

• ANKETA

Při vaření v přírodě používám:

Plynový vařič
Benzínový vařič
Lihový vařič
Vařím na ohni
Stravuji se v restauracích