Hedvábná stezka Pohora Svět outdooru Svět běhu Tulení pásy Pádler Festival OBZORY Expediční kamera SNOW FILM FEST Klub cestovatelů Praha a Brno

Dalekohledy

Jsou chvíle kdy se dalekohled hodí, většinou však není “životně” důležitý a proto při minimalizaci věcí které berete sebou, bývá často vyřazován. Je to škoda, protože lehký pozorovací dalekohled vám nejen obohatí rozhled o podrobnosti ...



Jsou chvíle kdy se dalekohled hodí, většinou však není “životně” důležitý a proto při minimalizaci věcí které berete sebou, bývá často vyřazován. Je to škoda, protože lehký pozorovací dalekohled vám nejen obohatí rozhled o podrobnosti, o kterých bez něj nemáte ani tušení, ale pomůže vám vyhledat a předem si prohlédnout další cestu, podrobnosti a možné překážky na ní, můžete také pozorovat volně žijící zvěř a ptáky, ale i obyvatelstvo, zvláště není-li příliš přátelské. Při orientaci v pustinách je to nenahraditelný pomocník!

dal4.jpg (5876 bytes)Dalekohledy vhodné pro outdoor jsou buď jednooké (monokuláry), nebo dvouoké (binokuláry). Konstrukcí se pak rozlišují na dlouhé, většinou výsuvné tzv. spektivy a pak ty, prizmatickými hranoly zkrácené, tzv. triedry. Na trhu narazíte na nejrůznější provedení a můžete si proto vybrat dobře nebo hůř. Já sebou obvykle nosím jen jednoduchý spektiv ruského původu, který byl překvapivě levný a je i dostatečně robustní. Vezmu-li si někdy kvalitní triedr, srovnání se spektivem odhalí velké nedostatky mého levného pomocníka, ale při porovnání jejich váhy a rozměrů opět se příště rozhoduji pro spektiv. Existují také jednoduší, relativně levné triedry, které jsou po všech stránkách lepší než můj cestovní dalekohled, ale rozdíly až tak zásadní tu nejsou. U triedrů se například část světla ztrácí v jejich hranolech (tradiční “porro” hranoly jsou velké a těžké, ale s malou ztrátou průchozího světla; střechové “Z” hranoly jsou naopak malé, lehké, používané v tzv. kompaktech, ale ztráta světla v nich je větší) a soustavách čoček, někdy i přes 35 %(!). Triedry mívají širší zorné pole a jsou v ruce příjemně malé, zvláště při delším pozorování. U dalekohledů je velmi důležité použití antireflexní vrstvy na všech čočkách (modrofialový potah), která značně snižuje ztráty světla v objektivu rozptylem a odrazem. Tvoří ji ve vakuu nanesená vrstvička fluoridu magnesia, monokulár výhodné je když je opravdu na všech optických částech a někdy bývá i několikanásobně opakována. Označení pak je “fully-multi coated” a zaručuje také i 70% odfiltrování UV a IR záření. Většinou si koupíte dalekohled s plastovými čočkami, které jsou pro naše pozorování dostatečně kvalitní, levné a hlavně lehké. Skleněné čočky najdete hlavně ve zděděných vojenských a loveckých dalekohledech, které mohou být i velmi kvalitní, bohužel jsou však dost těžké. Důležitá je také odolnost dalekohledu ke vnějším vlivům a zacházení. Například rychlá změna teploty způsobí snadno jeho vnitřní zamlžení, takže některé typy se honosí nejen vodotěsností (O-kroužky), ale i tím, že navíc jsou naplněny dusíkem, čímž všechny problémy s mlžením vám odpadají, jsou ale pak i o dost dražší. Malé triedry lze také výhodně složit, čímž se značně zmenší i rozměr přepravního pouzdra.

U dalekohledů pro outdoor rozhoduje tedy nejvíc váha, rozměry a odolnost vůči vnějšímu prostředí, optické vlastnosti jsou druhořadé, přesto mohou být na slušné úrovni, vybíráte-li pečlivě a vybaveni základními informacemi k tomu, co požadujete. Jaké optické hodnoty se u dalekohledů tedy uvádějí, co znamenají a co si můžeme sami zjistit či spočítat:

binokulárZvětšení se uvádí téměř vždy a na prvním místě a znamená to, kolikrát se nám objekt zdá blíž než ve skutečnosti je. Dostatečné zvětšení za dne je už 6 až 8× a větší než 10 až 12× postrádá smysl, protože pak je problém udržet při pozorování dalekohled v klidu (dech, třes rukou ap.) a pozorovaný obraz je rozostřen nebo přímo roztřesený. Dalekohledy s menším zvětšením mají širší zorné pole, k pozorování jsou nejvhodnější a myslivci jim proto říkají obzorky. Průměr objektivu bývá často uváděn jako druhé číslo v násobku a lze si ho také snadno změřit. Kvalitnější objektivy, s velkou světelností, mívají průměry 40 až 56 mm, ale na malých dalekohledech nepřekvapí ani průměry mezi 20 až 35 mm.

Šířka zorného pole je uváděna v Evropě v metrech ve vzdálenosti 1000 m, nebo v “nemetrických” zemích, ve stopách (foods) na 1000 yardů. Větším zvětšením se zorné pole zužuje a bývá u většiny dalekohledů uvedeno. Příklad: monokulár 8×21, (váha jen 80 g!) v Evropě se uvádí šíře zorného pole 128 m na 1000 m a v zámoří je to 367" na 1000 yds. Někdy se můžete setkat i s údajem ve stupních, hlavně při velkých zvětšeních. 

Světelnost
je důležitá zvlášť za horších světelných podmínek, za šera až téměř tmy. Zornice vašeho oka se s tmou stále více roztahuje až do maximálních asi 7 mm, ale ne víc. (U velmi mladých lidí může být maximum i 8 mm, ale běžných je 6-7 mm, po šedesátce věku 4 mm a po osmdesátce je to jen 2,5 mm!) Tomu by měl minimálně odpovídat i průměr výstupní pupily u okuláru. Světelnost je tedy dána druhou mocninou průměru této pupily, při průměru ideálních 7 mm je tedy geometrická světelnost 49. Průměr pupily vašeho dalekohledu si vypočítáte tak, že průměr objektivu vydělíte zvětšením, tedy opět na příkladu dalekohledu označeného tentokrát 7×50. Počítáme 50:7=7,14 což vyhovuje.

Výkonnost za šera je údaj který ještě lépe charakterizuje možnosti dalekohledu ve špatných světelných podmínkách. Tento údaj si lze vypočítat. Je to druhá odmocnina ze součinu zvětšení a průměru objektivu v mm a měla by být lepší než 18. Náš příklad tedy vyjde 18,7. Čím vyšší hodnota, tím je ostrost a rozlišení obrazu lepší!

Hodnoty dalekohledu (7×50), uváděného v příkladu tedy vyhovují i náročnějším požadavkům v outdooru, ale rozumně vzato vystačíme i s nižšími hodnotami (6 - 8×20 - 32), protože pozorovat v noci většinou nemusíme. Dvouoké triedry mají obvykle tzv. středové zaostřování, které je praktické a je doplněno obvykle i dioptrickou korekcí na pravém okuláru ± 3 až 5 dioptrie. Monokuláry pak mají tzv. okulárové ostření které vyrovná i případnou dioptrickou korekci. Někdy lze výměnou okuláru dosáhnout i jiného zvětšení. Pozor však u levných spektivů, které se ostří jen popotahováním tubusu, je to velmi nepraktické i jen jako dětská hračka!

Dalekohledy s proměnou ohniskovou vzdáleností se také prodávají a nazývají se variable, ale trochu kvalitnější jsou poměrně drahé. Např. Tosco Variabel 8 - 24×50GA, vážící 830 g. Jste-li fotografové a nosíte krom jiného, stále sebou i větší teleobjektiv, pak si můžete dokoupit i monokulárový nástavec. Takto s okulárem ve spojení s teleobjektivem získáte, díky kvalitní optice i velmi dobrý dalekohled, jehož optické hodnoty jsou odvozeny z teleobjektivu a přesné údaje získáte z tabulky, která je dodávána s nástavcem. Jako objektiv lze použít i teleobjektiv s proměnou ohniskovou vzdáleností tzv. zoom. Zajímavý údaj je také, někdy uváděný, rozsah ostření, např. 10 m až nekonečno. To znamená, že na blíž než 10 m nezaostříte! U dalekohledů s velkým zvětšením (>20), je výhodný na dalekohledu vestavěný upevňovací závit na stativ 1/4 – 3/8" se stativem pak budete mít snažší pozorování, zvláště stále stejného místa. Že se optiky prsty nedotýkáme, je snad všem jasné!

binokulár s krytkamiDříve bývalo tělo dalekohledů vyráběno z mosazi, ale nyní se používá ocel, slitiny hliníku a umělé hmoty. Ocel je těžká, pro naše účely se nehodí, hliník ve většině parametrů vyhovuje, ale bývají problémy s kompenzací jeho velké tepelné roztažnosti. Zbývají tady moderní umělé hmoty s plnivy jako je grafit nebo keramika a splňující všechny požadavky pro outdoor. Levnější dalekohledy pochází z Japonska a Jihovýchodní Asie nebo i z Ruska, prodávají se pod různými obchodními značkami např. Tosco, Lichter ap., mezi luxusnější patří zejména evropské značky Leica, Steiner, Zeiss i Buschnell, také Exakta a další známé značky jsou velmi dobré.

Důležitou součástí dalekohledu je pevné, vodě odolné pouzdro které váš dalekohled ochrání a také umožňuje vždy jeho snadné vyjmutí. Vzpomeňte si na poctivá kožená pouzdra starších dalekohledů, na doplňující krytky objektivů i okulárů a nemyslete, že koženkové pouzdro se zipem to nahradí. Dalekohled lze doplnit gumovou ochranou okrajů objektivu, sloužící jako sluneční či dešťová clona. Okulár lze vylepšit anatomickou gumovou očnicí a krytem proti prachu a dešti. Můj výše zmíněný ruský spektiv je uzavřen v pevném šroubovacím pouzdře z plastu a krom váhy, této ochraně nelze nic vyčíst, dokonce i plave. Dalekohled je také nutné nosit na snadno dostupném místě a s tím bývá většinou problém, protože o toto místo soupeří s fotoaparátem, nožem, telefonem, láhví s pitím ap. důležitými věcmi. Je-li připevněn k batohu, nosným popruhům nebo k bederáku, je tu nebezpečí poškození při odložení batohu, třeba při dopravě. Nosit dalekohled na krku doporučuji při pozorování někde na vyhlídce, kde vám může snadno upadnout, ale jít s batohem a houpajícím se dalekohledem na krku je příliš i pro otrlé jedince. Opravdu dobré řešení jsem zatím neviděl a ti opatrní co ho mají ukryt v hloubi batohu, toho zase moc nenapozorují, bývá to bohužel i osud mého velkého a drahého foťáku, kde pak vítězí má lenost nad možnými akčními záběry.


01.06.2001, Pavel Krupka


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

• KAM NA HORY

... podle webu Pohora.cz
Trek ze Singalila Ridge přes Sandakphu
Celý trek je známý hlavně pro panoramatické výhledy na himalájské velikány. Zvláště pasáž po náhorní plošině, vedoucí přímo po tibetských hranicích, vás uchvátí výhledem například i naMakalu, Lhotse, Kangchenjungu i Everest.